294 C 14/2022-58 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 22. 6. 2022 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil žalovanou částku s příslušenstvím, a to z titulu nezaplaceného nájemného a záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu dle nájemní smlouvy ze dne 30. 11. 2011. 2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.) a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: 3. Žalobce je vlastníkem jednotky [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [obec] (z informace o jednotce). Účastnici uzavřeli dne 30. 11. 2011 nájemní smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem byl byt [číslo] v 5. podlaží domu na ulici [adresa] v [obec] (nájemní smlouva ze dne 30. 11. 2011). Nedílnou součástí nájemní smlouvy byl rozpis úhrad, dle něhož byl žalovaný povinen platit pronajímateli nájemné ve výši 283 Kč, zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1004 Kč a částku ve výši 1 661 Kč jako příspěvek do dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice (z nájemní smlouvy ze dne 30. 11. 2011 včetně rozpisu úhrad účinného ke dni 1. 12. 2011). Ode dne 1. 7. 2020 činila celková částka, kterou byl žalovaný povinen pronajímateli platit 2 831 Kč, když došlo ke snížení nájemného na 166 Kč (z rozpisu úhrad účinného ke dni 1. 7. 2020). Nájemné, zálohy i příspěvek do dlouhodobého zdroje na opravy a investice byl žalovaný povinen platit vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce (ze stanov žalobce). 4. Žalobce žalovanému vystavil vyúčtování plnění poskytovaných s užíváním bytu za rok 2020, z něhož vyplývá nedoplatek ve výši 156 Kč. Celkový náklad předmětného bytu byl 12 190,23 Kč a předepsané zálohy činily 12 048 Kč (z vyúčtování za rok 2020 včetně poštovního podacího archu). Za rok 2021 vyúčtoval žalobce žalovanému přeplatek na službách spojených s užíváním bytu ve výši 4 495 Kč, když celkový náklad činil 7 539,81 Kč (z vyúčtování za rok 2021). Za rok 2022 vyúčtoval žalobce žalovanému na službách přeplatek ve výši 1 307 Kč, celkové náklady činily 10 727,20 Kč (z vyúčtování za rok 2022 včetně poštovního podacího archu). 5. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 55 991 Kč (z předžalobní výzvy ze dne 28. 3. 2022 včetně poštovního podacího archu). 6. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla dle ust. § 2235 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena nájemní smlouva, z níž žalovanému plynula povinnost platit žalobci nájemné, zálohy na plnění spojená s užíváním bytu a příspěvek do fondu oprav. Žalovaný však od listopadu 2020 neplní své povinnosti řádně a včas. Žalovaný nehradil nájemné za období od prosince 2020 do května 2022 v celkové výši 2 988 Kč. Rovněž žalovaný neplatil řádně příspěvek do fondu oprav za období od listopadu 2020 do května 2022 v celkové výši 31 559 Kč. V tomto rozsahu tak soud žalobě vyhověl a výrokem I. uložil žalovanému zaplatit celkovou částku ve výši 34 547 Kč. Vzhledem k tomu, že se s placením nájemného a příspěvku do fondu oprav žalovaný dostal do prodlení, má žalobce nárok rovněž na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. Žalobce za období od listopadu 2020 do května 2022 požadoval po žalované rovněž platbu za plnění spojená s užíváním bytu. Tuto platbu požadoval ve formě záloh, s tím, že za listopad 2020 byla již záloha částečně uhrazena a žalovaná je pouze částka ve výši 555 Kč. Žalobce však tvrdí i prokazuje, že za roky 2020, 2021, 2022 provedl vyúčtování služeb souvisejících s užíváním bytu. Podle názoru soudu po provedeném vyúčtování již nelze požadovat platby za plnění spojená s užíváním bytu formou záloh, nýbrž pouze ve skutečně čerpané výši v souladu s provedeným vyúčtováním. Pokud pak žalobce tvrdí, že v rámci vyúčtování kalkuluje s pouze předepsanými zálohami, nikoliv se zálohami skutečně uhrazenými, jedná se o chybu ve vyúčtování, jejímž důsledkem bude to, že nenastane splatnost částky případného nedoplatku. Soud tedy na základě shora uvedeného žalobu v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení záloh na plnění spojená s užíváním bytu, a to včetně požadovaného příslušenství, zamítl. 8. Co se týče nedoplatku za plnění spojená s užíváním bytu z vyúčtování za rok 2020 je v souladu s ust. § 2252 o. z. a § 7 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, podmínkou jejich splatnosti řádné vyúčtování. Vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2012 č.j. 26 Cdo 4353/2010). Jak bylo uvedeno výše je vyúčtování za rok 2020 provedeno nesprávně. Ze skutkových tvrzení uvedených v žalobě vyplývá, že žalobce požadoval po žalovaném za rok 2020 zaplacení záloh na plnění spojená s užíváním bytu v částce 1 004 Kč měsíčně. Podle skutkových tvrzení žalovaný žalobci na tuto částku za období listopad – prosinec 2020 zaplatil pouze částku 449 Kč. Přesto je ve vyúčtování plnění spojených s užíváním bytu za rok 2020 kalkulováno se zcela zaplacenými částkami záloh za celý rok 2020. Z výše uvedeného tedy plyne, že předložené vyúčtování je nesprávné a nemůže vyvolat účinky, které s řádným vyúčtováním zákon spojuje. Soud proto žalobu v této části zamítl, a to i včetně požadovaného příslušenství. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky 53 330 Kč. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do zaplacení částky 34 547 Kč (65 %) a procesně neúspěšná co do částky 18 783 Kč (35 %). Poměr úspěch – neúspěch tak činí 30 % ve prospěch žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 667 Kč a z paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 300 Kč (vyhl. č. 254/2015 Sb.) za každý ze 4 úkonů (výzva k plnění, návrh ve věci samé, písemné podání ze dne 7. 3. 2023 a ze dne 29. 5. 2023). Celková výše nákladů řízení tedy činí 3 867 Kč, přičemž soud žalobkyni přiznal 30 % této částky. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 160 Kč soud uložil zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).