34 C 138/2022-101 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 31. 7. 2021, doplněnou o podání ze dne 29. 8. 2022 a 8. 3. 2023, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 19 550 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla dne 11. 1. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 8 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 1 600 Kč s úrokovou sazbou 19,07 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku a celkové náklady v 60 pravidelných týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil 2 160 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 700 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 334,90 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 19,07 % ročně z částky 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. 2. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dále dne 7. 9. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 3 000 Kč s úrokovou sazbou 19,4 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku a celkové náklady v 60 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil 12 150 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 550 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 414,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 744,86 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 550 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 19,4 % ročně z částky 11 550 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. 3. S účinností ke dni 15. 1. 2021 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce. Ve vztahu k oběma smlouvám o spotřebitelském úvěru žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána řádně a v souladu s § 84 až § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, o čemž svědčí vyplněné karty zákazníka ze dne 7. 9. 2018 a 11. 1. 2019. 4. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nezdařilo doručit na známou adresu v cizině byl mu usnesením ze dne 19. 1. 2023, č.j. 34 C 138/2022-75, ustanoven opatrovník z řad advokátu Mgr. [jméno] [příjmení]. Opatrovník se ve věci vyjádřil podáním ze dne 13. 2. 2023. Uvedl, že nárok žalobce neuznává ani z části. Právní předchůdce žalobce při uzavírání obou smluv o úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného nedostatečně a pouze pro formu, z vyplněných karet zákazníka neplyne, že by byly dostatečně ověřovány žalovaným tvrzené příjmy a zejména výdaje, z uvedených důvodů je proto třeba považovat obě úvěrové smlouvy za absolutně neplatné. Opatrovník žalovaného také zpochybnil aktivní legitimaci žalobce, neboť oznámení o postoupení pohledávek se nedostalo do dispozice žalovaného, když bylo zasláno na jinou adresu, než byla žalovaným žalobci sdělena. 5. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 6. Ze smlouvy ze dne 11. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč za celkové náklady ve výši 6 400 Kč sestávající z úroku ve výši 1 600 Kč s úrokovou sazbou 19,07 % ročně, administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 3 200 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut v hotovosti při uzavření smlouvy; smlouva byla podepsána obchodním zástupcem právního předchůdce žalobce a žalovaným. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách po 240 Kč. 7. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 11. 1. 2019 soud zjistil, že v době žádosti o poskytnutí úvěru žil žalovaný v nájmu, byl svobodný a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Žalovaný byl zaměstnán v hlavním pracovním poměru; čistý měsíční příjem žalovaného činil 18 000 Kč. Měsíční výdaje žalovaného činily 7 100 Kč (bydlení 1 500 Kč, osobní výdaje 3 800 Kč, splátky jiných dluhů 1 800 Kč). Za účelem ověření příjmů a výdajů žalovaného byly předloženy výplatní pásky. 8. Ze smlouvy ze dne 7. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč za celkové náklady ve výši 12 000 Kč sestávající z úroku ve výši 3 000 Kč s úrokovou sazbou 19,4 % ročně, administrativního poplatku ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut v hotovosti při uzavření smlouvy; smlouva byla podepsána obchodním zástupcem právního předchůdce žalobce a žalovaným. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč. 9. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 7. 9. 2018 soud zjistil, že v době žádosti o poskytnutí úvěru žil žalovaný v nájmu, byl svobodný a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Žalovaný byl zaměstnán v hlavním pracovním poměru; čistý měsíční příjem žalovaného činil 24 300 Kč. Měsíční výdaje žalovaného činily 5 900 Kč (bydlení 2 100 Kč, osobní výdaje 3 800 Kč). Za účelem ověření příjmů a výdajů žalovaného byly předloženy výplatní pásky. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že s účinností k témuž dni právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] i ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na žalobce. 11. Z dopisu ze dne 19. 2. 2012 se podává, že postoupení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] i ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo žalovanému písemně oznámeno právním předchůdcem žalobce. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě částky v celkové výši 31 090 Kč. 12. Z podacího lístku České pošty, s.p. (DopisOnline) soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne 22. 2. 2021 na adresu [adresa žalovaného]. 13. Z výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného na dluh vzniklý ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] i ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] vyzval žalovaného k úhradě dluhu do 28. 5. 2021. 14. Z podacího lístku České pošty, s.p. (DopisOnline) soud zjistil, že výzva k plnění byla žalovanému zaslána dne 14. 5. 2021 na adresu [adresa žalovaného]. 15. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla účastníky zpochybňována. 16. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit n