34 C 31/2023-45 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 5. 9. 2022, doplněnou o podání ze dne 30. 3. 2023, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 132 555,75 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu se smluvním úrokem ve výši 10,60 % ročně a s poplatky dle všeobecných podmínek a sazebníku předchůdce žalobce v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou o úvěru celou dlužnou částku zesplatnil ke dni 1. 1. 2022 a vyzval žalovaného k její okamžité úhradě. Jelikož žalovaný ani přes opakované výzvy dluh neuhradil, domáhal se žalobce, na kterého byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2022, zaplacení neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 127 676,25 Kč, poplatků ve výši 3 101 Kč, připsaných úroků z úvěru ve výši 1 778,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 585,17 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 132 555,75 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 10,6 % ročně z částky 127 676,25 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 10,6 % ročně z částky 1 778,50 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (žalobce s tímto postupem soudu souhlasil, žalovaný souhlasil za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Ze smlouvy o úvěru a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl dne 9. 7. 2019 závazkový vztah, na jehož základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou jistinu spolu se smluvním úrokem ve výši 10,60 % ročně v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 2 351 Kč splatných vždy k 20. dni daného kalendářního měsíce; první splátka byla splatná dne 20. 8. 2019, poslední splátka byla splatná dne 20. 7. 2027. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. 6. Z posouzení úvěruschopnosti klienta se podává, že v žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl příjem ve výši 11 369 Kč, který byl pracovníkem zkontrolován na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem žalovaného. Předchůdce žalobce dále prověřil žalovaného v insolvenčním rejstříku, v registru CBCB a v interní evidenci klientů. V žádosti žalovaný uvedl výdaje 0 Kč a nájemné ve výši 2 500 Kč, předchůdce žalobce poté s využitím statistických dat stanovil výši výdajů žalovaného částkou 6 062 Kč. 7. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný dne 9. 7. 2019 sdělil žalobci, že je ženatý, žije v nájmu, je zaměstnaný na dobu neurčitou, jeho příjem činí 11 369 Kč a nájemné činí 2 500 Kč měsíčně. 8. Z potvrzení zaměstnavatele ze dne 9. 7. 2019 se podává, že žalovaný měl v době žádosti o poskytnutí úvěru příjem ze zaměstnání ve výši 11 369 Kč měsíčně. 9. Z výzvy k úhradě se podává, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných splátek a poplatků ve výši 9 949 Kč a upozornil žalovaného na možnost zesplatnění celého úvěru v případě dalšího prodlení s úhradou pravidelných splátek. 10. Z dopisu ze dne 1. 1. 2022 soud zjistil, že žalobce s ohledem na opakované prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru prohlásil celý úvěr za splatný ke dni 1. 1. 2022. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 130 904 Kč. 11. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 9. 7. 2019 do 1. 3. 2022 se podává, že dlužná jistina ke dni 1. 3. 2022 činila 127 676,25 Kč, dlužný úrok činil 1 778,50 Kč, dlužné poplatky 3 101 Kč a dlužný úrok z prodlení 2 585,17 Kč. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek a dohody o úplatě soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce s účinností ke dni 1. 3. 2022. 13. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdce žalobce dopisem ze dne 16. 3. 2022 sdělil žalovanému skutečnosti týkající se postoupení pohledávky na žalobce. Z podacího lístku bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 16. 3. 2022. 14. Z předžalobní výzvy se podává, že žalobce dne 15. 6. 2022 vyzval žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 143 767,41 Kč do 30. 6. 2022 a současně žalovaného upozornil na možnost uplatnění nároku soudní cestou. Z podacího lístku bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 15. 6 2022. 15. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 16. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 20. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 21. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 22. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 23. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. 24. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou. 25. V posuzované věci žalovaný předložili právnímu předchůdci žalobce přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak z předložených listin nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovaným byly ze strany právního předchůdce žalobce dostatečně zji