36 C 238/2021-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 7. 2021 po žalovaném zaplacení částky 16.338,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně od 21. 10. 2019 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], kterou žalovaný uzavřel dne 7. 11. 2018 se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec] (dále jen [anonymizováno]), přičemž tato pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2019 postoupena na žalobkyni. Dále tvrdila, že na základě uzavřené smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč, který by měl být splacen nejpozději dne 20. 10. 2019. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10.000 Kč a z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6.338 Kč. Peněžní prostředky byly dne 7. 11. 2018 zaslány na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný původnímu věřiteli ani žalobkyni nevrátil ničeho. Úvěruschpnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10,00 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10,00 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které ke dni 13. 1. 2022 činí 3.410 Kč, půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90,00 % rozídlu výdajů a příjmů. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB žádné důkazy ohledně ověřování úvěruschopnosti však žalobkyně nepředložila. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 7. 11. 2018, smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], potvrzením [právnická osoba] ze dne 27. 1. 2021 o převodu částky 10.000 Kč, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobkyní ze dne 6. 9. 2019, oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne 6. 4. 2021, předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 6. 4. 2021, soud zjistil, že [anonymizováno] uzavřel s žalovaným dne 7. 11. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovanému na účet uvedený ve smlouvě, tj. č. [bankovní účet] poskytl částku 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek ve výši 6.338,15 Kč, zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 12,00 % ročně, RPSN ve výši 233,1 %, žalovaný se zavázal celkovou částku 16.338,15 Kč vrátit původnímu věřiteli do 20. 10. 2019 v 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.411 Kč. Žalovaný nezaplatil původnímu věřiteli ani žalobkyni ničeho, a to ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně. 5. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, když ke smlouvě uzavřené dne 7. 11. 2018 již nemá k dispozici žádný listinný důkaz o výši příjmů a výdajů žalovaného. O nedostatečném prověření úvěruschopnosti svědčí i to, že smlouva byla uzavřena tentýž den, kdy žalovaný o úvěr požádal a tentýž den také tuto finanční částku žalovanému převedl na žalovaným požadovaný účet. 13. Z výše uvedených důvodů soud smlouvu o úvěru vyhodnotil jako absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat, lze jí přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 OZ. Bylo prokázáno, že si žalovaný půjčil v den uzavření smlouvy 10.000 Kč, nevrátil ničeho. Žalovaný proto z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 OZ vrátí půjčenou částku 10.000 Kč. 14. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně, rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení od 21. 10. 2019, tj. od 1. dne následujícího po dohodnuté splatnosti - 20. 10. 2019. 15. Vzhledem k tomu, že soud vyhověl žalobě pouze částečně, ve výroku ad. II. zamítl zbývající uplatněné nároky vyplývající z absolutně neplatné úvěrové smlouvy. 16. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 a násl. OZ (postoupení pohledávky). 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy částečně úspěšné žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 495,44 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 16.338 Kč, byla jí přiznána částka 10.000 Kč, tj. 61 % úspěšnosti ve prospěch žalobkyně a 39 % její neúspěch. Procento úspěšnosti činí rozdíl, tj. 22 %. Žalobkyni by v případě plné úspěšnosti náležela na náhradě nákladů řízení částka ve výši 2.252 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, 3x odměny v souvislosti se zastoupením advokátem dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) v souvislosti s převzetím právního zastoupení, předžalobní výzvou, podanou žalobou + 3x režijní paušál á 100 Kč v souvislosti s týmiž úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, dále 21 % DPH ze součtu odměn a režijních paušálů - 252 Kč neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Za podání ze dne 13. 1. 2022, které učinil právní zástupce na základě výzvy soudu, soud odměnu nepřiznal, neboť žalobkyně toto písemné podání učinila na základě předchozí výzvy soudu k doplnění skutkových tvrzení, která měla být obsažena již v žalobě. Nejedná se tedy o účelně vynaložené náklady řízení v souvislosti s tímto úkonem.