39 C 117/2022-91 — Městský soud v Brně

Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, se žalobou podanou soudu dne 28. 1. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu nesplaceného úvěru, který žalovanému poskytl [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] ve výši 281 680 Kč s dohodnutým úrokem 12,4 % ročně. Žalovaný měl poskytnutý úvěr splácet, když žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru a dluží na jistině k datu podání žaloby 117 471,49 Kč. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. Žalovanému byla doručována žaloba, výzva k vyjádření a předvolání k jednání na adresu jeho bydliště dle sdělení [stát. instituce] ([ulice a číslo], [obec]), když na této adrese měl žalovaný písemnosti zasílané soudem doručeny fikcí dle § 49 odst. 4 o.s.ř., přičemž tato sdělení s poučením žalovanému byla vyvěšována na úřední desce soudu. Žalovaný zůstal nečinný, k žalobě se písemně ani jinou relevantní formou nevyjádřil, k nařízenému jednání dne 18. 1. 2023 se nedostavil. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak čtením návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze 7. 11. 2014, akceptací návrhu na uzavření smlouvy o úvěru z 11. 11. 2014, tabulkou čísla pohledávky č. l. 29, výpisem z úvěrového účtu č. 1/2017 z 29. 12. 2017, 1/2018 z 31. 1. 2018, 2/2018 z 28. 2. 2018, 3/2018 z 29. 3. 2018, 4/2018 z 30. 4. 2018, 5/2018 z 31. 5. 2018, 6/2018 z 29. 6. 2018, 7/2018 z 31. 7. 2018, 8/2018 z 31. 8. 2018, 9/2018 z 27. 9. 2018, 10/2018 z 31. 10. 2018, 11/2018 z 30. 11. 2018, 12/2018 z 31. 12. 2018, výzvou k úhradě dlužné částky po splatnosti ze 7. 11. 2018, oznámením o okamžité splatnosti úvěru s výzvou k úhradě z 15. 1. 2019, oznámením o postoupení pohledávky z 28. 12. 2021, výpisem z pošty online na č. l. 47, 48, předžalobní upomínkou ze 4. 1. 2022, prohlášením o okamžiku postoupení z 17. 12. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek z 17. 12. 2021, společným oznámením o zániku firmy [právnická osoba], výpisem z obchodního rejstříku ohledně [právnická osoba], výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 1. 11. 2022. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence poskytovatele úvěru ([příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO]), když se jedná o obchodní korporaci, která podniká mj. v oblasti bankovnictví, poskytování úvěrů a půjček. Původní žalobce, firma [právnická osoba], [IČO], se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 vlastníkem pohledávky za žalovaným z titulu nesplaceného úvěru, když původní žalobce byl vymazán z obchodního rejstříku jako zaniklá společnost fúzí sloučením se současným žalobcem, když žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod obchodní firmou, se sídlem, identifikačním číslem tak, jak je žalobce ostatně specifikován v záhlaví tohoto rozsudku. Soud vydal v této věci dle § 107 odst.3 o.s.ř. na základě oznámení o fúzi a zániku usnesení z 1. 11. 2022, č. j. 39 C 117/2022-79, kde bylo rozhodnuto o tom, že v řízení bude pokračováno se současným žalobcem (výpis z obchodního rejstříku ohledně původního žalobce z 1. 11. 2022, výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce z téhož data, usnesení Městského soudu v Brně z 1. 11. 2022, č. j. 39 C 117/2022-79, smlouva o postoupení pohledávek ze 17. 12. 2021). Žalovaný jako fyzická osoba podal u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] dne 7. 11. 2014 návrh na uzavření smlouvy o úvěru ([anonymizována dvě slova]) pod [číslo]. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru vyplynulo, že žalovaný požádal o úvěr v celkové výši 281 680 Kč, když v částce 250 000 Kč byl dle článku II. návrhu úvěr poskytnut na úhradu stávajících úvěrů žalovaného, resp. bez prokazování účelu úvěru. Ve smlouvě byla dohodnuta úroková sazba za poskytnutý úvěr 12,40 % ročně. Žalovaný měl takto poskytnutý úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 323 Kč po dobu 60 měsíců, ke každému 20. dni toho kterého kalendářního měsíce. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze 7. 11. 2014 byl poskytovatelem úvěru akceptován, a to přípisem z 11. 11. 2014. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru byl tedy poskytovatelem přijat, a došlo tak k uzavření smlouvy o úvěru dle článku II. návrhu na uzavření smlouvy. Žalovaný byl v rámci akceptace návrhu vyrozuměn o tom, že první splátka [anonymizována dvě slova] splatné 20. 12. 2014 činí 7 184,25 Kč (návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze 7. 11. 2014, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru z 11. 11. 2014). Z výpisu z úvěru za období od 9. 10. 2017 do 29. 12. 2017 soud zjistil, že k tomuto datu dlužil žalovaný na jistině poskytnutého úvěru 142 503,30 Kč, přičemž na jistině po splatnosti žalovaný dlužil 13 652,08 Kč, řádné úroky po splatnosti a úroky z prodlení. Z předložených výpisů z úvěru č. 1/2018 až 12/2018 soud zjistil, že k datu 31. 12. 2018 žalovaný dluží na jistině 117 471,49 Kč, z toho na jistině po splatnosti 52 042,98 Kč, když žalovaný úvěr hradil, resp. splácel nepravidelně, a následně jej hradit přestal (výpisy z úvěru č. 1/2017 z 29. 12. 2017, 1/2018 z 31. 1. 2018, 2/2018 z 28. 2. 2018, 3/2018 z 29. 3. 2018, 4/2018 z 30. 4. 2018, 5/2018 z 31. 5. 2018, 6/2018 z 29. 6. 2018, 7/2018 z 31. 7. 2018, 8/2018 z 31. 8. 2018, 9/2018 z 27. 9. 2018, 10/2018 z 31. 10. 2018, 11/2018 z 30. 11. 2018, 12/2018 z 31. 12. 2018, vyčíslení pohledávky pod [číslo]). Žalovaný tedy dluží na jistině úvěru 117 471,49 Kč, na úroku z úvěru v kapitalizované výši 9 177,59 Kč a v neposlední řadě i zákonné úroky z prodlení 2 071,23 Kč, když kapitalizovaná výše úroků a úroků z prodlení byla vyčíslena za období od 30. 3. 2018 do 15. 1. 2019 a od následujícího data, tedy od 16. 1. 2019 prodlení žalovaného trvá (výpisy z úvěru a tabulka vyčíslené pohledávky). Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužných částek a splátek po splatnosti výzvami ze 7. 11. 2018, když na tyto výzvy zasílané na adresu jeho bydliště a zřejmě sídla zaměstnání ([ulice a číslo], [obec]) nijak nereagoval. Za tohoto stavu poskytovatel úvěru zaslal dne 15. 1. 2019 žalovanému oznámení o okamžité splatnosti úvěru, když žalovaný dlužil celkem částku 128 720,31 Kč. K zesplatnění úvěru došlo dle odstavce 10.1 písm. c) produktových podmínek pro úvěry banky. Následně takto vzniklá pohledávka za žalovaným, jak již soud zmiňoval výše, byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na firmu [právnická osoba] a tato firma se stala vlastníkem pohledávky (prohlášení o okamžiku postoupení ze 17. 12. 2021, smlouva o postoupení pohledávky z téhož data). O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn přípisy banky z 28. 12. 2021, žalovaný však na toto postoupení či oznámení o postoupení pohledávky nijak nereagoval (oznámení o okamžité splatnosti úvěru z 15. 1. 2019, oznámení o postoupení pohledávky z 28. 12. 2021, výpis z pošty online č. l. 47, 48). Pro úplnost soud uvádí, že žalovanému byla doručena předžalobní upomínka ze 4. 1. 2022, když žalovaný na předžalobní upomínku nijak nereagoval, byť tato mu byla dodána, jak vyplynulo z výpisu z pošty online 6. 1. 2022 (předžalobní upomínka ze 4. 1. 2022, výpis z pošty online č. l. 47, 48). Jak již soud uvedl výše, sám žalovaný v této věci zůstal naprosto nečinný, neuvedl tedy ničeho právně ani skutkově podstatného či významného pro posouzení této věci. Co se týče právní kvalifikace tohoto sporu, soud s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru akceptací ze strany poskytovatele úvěru aplikoval na tuto věc dle § 3028 odst. 1 OZ právní úpravu platnou a účinnou v době vzniku smlouvy. Je tedy nepochybné, že mezi poskytovatelem úvěru a žalovaným došlo ve smyslu § 1721 a násl. OZ k uzavření závazkového vztahu, který má charakter smlouvy o úvěru podle § 2395 OZ, kde smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla banka žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky v souladu s § 2398 odst. 1 OZ, když žalovaný měl povinnost úvěr takto poskytnutý řádně a včas splácet v dohodnuté době, když žalovaný své povinnosti řádně a včas splácet nedostál, byť byl na nesplácení upozorněn. Žalovaný tak porušil svou povinnost řádně a včas splácet úvěr, když úvěr byl dle produktových podmínek zesplatněn a žalovanému vznikla povinnost ve smyslu § 2399 OZ vrátit nesplacenou jistiny úvěru včetně kapitalizovaných úroků. Žalovaný však ničeho ani částečně nesplácel, dluží tak žalobcem požadovanou částku včetně kapitalizovaných úroků v dohodnuté výši a úroků v zákonné výši. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkov