49 C 136/2022-60 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 26.108 Kč s úroky a úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl. Později vzal žalobu částečně zpět co do částky 1.050 Kč (neboť žalovaný po zahájení řízení tuto částku žalobci zaplatil; v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno usnesením Městského soudu v Brně ze dne 12. 9. 2022, č. j. 49 C 136/2022-42). Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se žalovaným dne 28. 6. 2021 uzavřel smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle níž žalovanému poskytl částku 30.000 Kč tak, že žalovanému na jeho bankovní účet poskytl částku 27.500 Kč a zprostředkovateli úvěru poskytl na jeho bankovní účet částku 2.500 Kč. Žalovaný se podle smlouvy zavázal tyto částky spolu se sjednaným úrokem a dalšími poplatky, které žalobce dále rozvedl, zaplatit v 40 měsíčních splátkách po 1.050 Kč. V rozporu s ujednáním účastníků žalovaný zaplatil pouze částku v celkové výši 10.500 Kč (z toho 9.450 Kč do podání žaloby a 1.050 Kč po podání žaloby), jinak ničeho. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně. 2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – ve lhůtě mu k tomu soudem určené ani do dnešního dne nevyjádřil. K jednání soudu nařízenému na 9. 3. 2023, ač předvolán řádně a včas, se pak bez omluvy nedostavil, aniž soudu sdělil jakýkoli důvod, který by mu v účasti bránil. Za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Jednání se neúčastnil ani žalobce, který svou neúčast omluvil (zároveň však svou absencí soudu znemožnil postup podle ustanovení 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). 3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: 4. Z listiny označené jako„ Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že žalobce při zvažování, zda úvěr žalovanému poskytnout, uvažoval s těmito daty: příjmy žalované 17.000 Kč měsíčně, příjmy domácnosti 17.000 Kč měsíčně (což nekoresponduje jinému zjištění, podle něhož žalovaná domácnost či přinejmenším byt sdílela s další osobou; nájemné a zálohy na služby platili v částce 11.500 Kč měsíčně, přitom není nijak doloženo, zda a v jakém rozsahu se na tomto nákladu podílela žalovaná. Je-li na„ Posouzení úvěruschopnosti zákazníka uvedeno„ nájem 11.500“ a„ 1/2 5.750“, lze z toho dovozovat, že žalobce zřejmě vycházel z toho, že žalovaná platí jednu polovinu nákladů na bydlení a druhá polovina je hrazena druhou osobou. Tomu však potom neodpovídá údaj o příjmech domácnosti ve výši 17.000 Kč, neboť kdyby ona druhá osoba měla nulový příjem a jediným příjmem domácnosti by byl příjem žalovaného, sotva by ona druhá osoba mohla nést polovinu nákladů na bydlení), dále jsou ve formuláři uvedena data zjevně vycházející ze statistických apod. údajů (normativní náklady na bydlení, životní minimum zákazníka, nezabavitelná částka). Z této listiny naprosto není zřejmé, zda a jak žalobce zjišťoval a ověřoval reálné výdaje žalovaného, tj. reálné výdaje, které žalovaný pravidelně vynakládá nejenom na bydlení, ale též na stravu, další nutné položky a jiné, jaké má finanční návyky (zda má platební bilanci takovou, aby při svých příjmech a výdajích byl schopen sjednaný úvěr po celou sjednanou dobu řádně splácet). 5. Z listiny označené jako„ Výdaje spotřebitele“ sodu zjistil, že je datována 28. 6. 2021 a je v ní uveden výdaj na bydlení a související v částce 5.500 Kč (což neodpovídá ani polovině částky 11.500 Kč, jak zjištěna shora, pozn. soudu), splátky úvěrů jsou uvedeny v evýši 0 Kč, pravidelné platby z pojistných smluv v částce 0 Kč (což neodpovídá údajům uvedeným ve výplatních lístcích, srov. níže), dále je na listině výslovně uvedeno, že žalovaný je svobodný a nežije s žádnou jinou osobou ve společné domácnosti (což neodpovídá zjištění v nájemní smlouvě a též údajům v „ Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“). Jako jediný příjem je uvedena mzda ve výši 17.000 Kč měsíčně. 6. Z výplatních lístků žalovaného za březen – květen 2021 sodu zjistil, že žalovaný měl v uvedených měsících příjem ze mzdy v částkách 18.904 Kč, 16.874 Kč a 17.515 Kč. Z výplatních lístků je zřejmé, že žalovanému nebyly prováděny žádné srážky v důsledku vedené exekuce apod. Dále je z výplatních lístků zjevné, že žalovaný platil pojištění (srov. položku„ [anonymizováno]“). 7. Z listiny„ Závazky spotřebitele“ ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že na ní nejsou uvedeny žádné závazky žalovaného. 8. Z lustrace Sokordia soud zjistil, že ke dni 28. 6. 2021 žalobce zjišťoval počet exekucí žalovaného a žádnou nezjistil. 9. Z výstupu z Insolvenčního rejstříku soud zjistil, že ke dni 28. 6. 2021 žalobce zjišťoval insolvenční řízení vedené proti žalovanému, přitom žádné takové nezjistil. 10. Ze smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že ji dne 15. 5. 2020 uzavřel [jméno] [příjmení] jako nájemce, že předmětem nájmu je byt na adrese, na niž se v době uzavření smlouvy o úvěru zdržoval žalovaný (přinejmenším tuto adresu ve smlouvě uvedl), v nájemní smlouvě je uvedeno, že spolu s [jméno] [příjmení] je byt oprávněn užívat žalovaný. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 15. 5. 2022. Nájemné bylo sjednáno v částce 9.000 Kč měsíčně, zálohy na služby 2.500 Kč měsíčně. 11. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 28. 6. 202 (?) soud zjistil, že jmenovaný se podílí na nákladech bydlení v částce 5.750 Kč měsíčně. 12. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že podle ní bylo sjednáno čerpání částky 30.000 Kč (resp. je zde uvedena„ celková výše spotřebitelského úvěru“ 30.000 Kč a dále„ provize zprostředkovatele“ 2.500 Kč) a její splácení spolu s úroky a dalšími poplatky v 40 měsíčních splátkách po 1.050 Kč. 13. Z potvrzení [anonymizováno] ze dne 10. 7. 2022 soud zjistil, že dne 29. 6. 2011 byla z účtu žalobce odepsána částka 27.500 Kč ve prospěch čísla účtu žalovaného, jak je uveden ve smlouvě o úvěru. 14. Z potvrzení [anonymizováno] ze dne 10. 7. 2022 soud zjistil, že dne 29. 6. 2011 byla z účtu žalobce odepsána částka 2.500 Kč ve prospěch čísla účtu [bankovní účet]. 15. [právnická osoba], ze dne 6. 9. 2022 a připojeného výpisu z účtu soud zjistil, že účet, na který byla zaplacena částka 2.500 Kč, je účtem třetí osoby (Ing. [jméno] [příjmení]), nikoli žalovaného. 16. Z přípisu ze dne 26. 5. 2022 soud vzal za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky. Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že tato výzva byla žalovanému odeslána dne 26. 5. 2022, tedy více než sedm dní před podáním žaloby (žaloba podána 11. 7. 2022). 17. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru ze dne 1. 7. 2019 včetně dodatku ze dne 2. 10. 2019, ze statistiky rodinných účtů, výdajů na konečnou spotřebu domácnosti podle účelu, výše normativních nákladů na bydlení, životního minima 2021, sledování zásilek ([anonymizováno]), z přehledu ke smlouvě (listina„ Smlouva [číslo]“), z listiny„ Bonita smlouvy“, z úvěrových podmínek a jiné než shora uvedené korespondence soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. 18. Po takto provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne 28. 6. 2021 žalobce a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru o shora uvedeném obsahu a žalobce na bankovní účet žalovaného poskytl částku 27.500 Kč. Žalovaný následně vrátil žalobci celkem 10.500 Kč, jinak ničeho (tvrzení žalobce, žalovaný netvrdil, že by zaplatil více). Soud nemá za prokázané, že by žalobce jakkoli (reálně) před uzavřením smlouvy ověřoval schopnost žalovaného úvěr splatit, a ověřoval-li ji, učinil zcela neadekvátní závěry. Z předložených listin je zřejmé, že příjem žalované za poslední tři měsíce byl cca 17.000 Kč a že náklady na bydlení (vyjde-li soud z tvrzení o užívání pronajatého bytu a placení jedné poloviny nákladů) byly ve výši cca 5.750 Kč (což již samo o sobě je nepřesné, neboť zde jsou zahrnuty zálohované platby, které později musí být vyúčtovány, přitom konečný reálný náklad znám není), nicméně další reálné výdaje žalobce nijak nezjišťoval a neověřoval. Je evidentní, že údaje obsažené v listinách předložených žalobcem jsou vzájemně nekonzistentní, neodpovídají si (srov. informace o tom, že žalovaný bydlí sám, na druhou stranu platí pouze jednu polovinu nákladů na bydlení, nájemní smlouva je uzavřena na jinou osobu; výpočet jedné poloviny nákladů na bydlení na některých listinách v částce 5.500 Kč, ačkoli správně mělo být uvedeno 5.750 Kč, údaj o tom, že žalovaný neplatí pojištění, ač z výplatních pásek je zřejmé, že naopak pojištění pravidelně platí, aj.). Z listin, které žalobce soudu předložil, naprosto nelze učinit závěr o tom, jaké byly majetkové poměry žalovaného v době uzavření smlouvy, zejména jaké byly jeho reálné (nikoli předpokládané) výdaje (zde soud odkazuje na žalobcem uváděné částky životního minima apod., z nichž zřejmě žalobce vycházel). Je s podivem, že žalobce např. nepožadoval předložení