55 C 4/2023-19 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 15.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba]) s žalovanou Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž byla žalované poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce půjčku ve výši 15.000 Kč, včetně souhrnného poplatku ve výši 10.440 Kč, prostřednictvím 53 týdenních splátek, přičemž poslední splátka byla splatná dne 24. 3. 2009. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 3.480 Kč. Na základě Smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum] byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Žalovaná (ačkoliv písemně upomínána) zbývající dlužnou částku žalobci dosud neuhradila. 2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba]) a žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“), na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, což žalovaná svým podpisem stvrdila. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou půjčku, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 10.440 Kč, tedy uhradit částku v celkové výši 25.440 Kč, prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši 480 Kč. Nedílnou součástí této Smlouvy byly i Smluvní podmínky, v rámci nichž smluvní strany sjednaly, že jakékoliv splátky zaplacené žalovanou se budou nejprve započítávat na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení souhrnného poplatku budou započítávány na vlastní částku půjčky. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jakožto postupitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jakožto postupníkem byla na [právnická osoba] [anonymizováno] postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou, což bylo žalované oznámeno dne 25. 6. 2015. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jakožto postupitelem a žalobcem jakožto postupníkem byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou, což bylo žalované oznámeno dne 1. 10. 2018. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dopisem zástupce žalobce ze dne 18. 11. 2022. 5. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“) posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ občanský zákoník“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení. 6. Dle ustanovení § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena Smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. občanského zákoníku (dále jen jako„ Smlouva“). Právní předchůdce žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované půjčku ve výši 15.000 Kč, přičemž žalovaná svým podpisem stvrdila, že půjčka jí byla dne 18. 3. 2008 v hotovosti vyplacena. Žalovaná se touto smlouvou zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce jak půjčku ve výši 15.000 Kč, tak i souhrnný poplatek ve výši 10.440 Kč, a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši 480 Kč. Žalovaná však ve sjednaných splátkách celkovou částku řádně a včas neuhradila a porušila tak svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající. Pokud jde o výši a složení dlužné částky, tyto žalovaná nijak nerozporovala. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by žalobci zbývající dlužnou částku zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 15.000 Kč (půjčku) a částku ve výši 6.960 Kč (zbývající část souhrnného poplatku). Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku povinna zaplatit i úrok z prodlení. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání – žaloba ze dne [datum]) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; částku 252 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a náhradu soudního poplatku v celkové výši 1.098 Kč (800 Kč + 298 Kč), neboť žalobci může být při rozhodování o náhradě nákladů řízení přiznána i náhrada soudního poplatku, který dosud nezaplatil (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 674/2001 ze dne 15. 5. 2002). 10. Celkově tak žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 2.550 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.). 11. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanoveními § 2 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1 písm. j) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen jako „zákon o soudních poplatcích“), podle nichž je žalobce povinen zaplatit soudní poplatek ve výši stanovené v Sazebníku soudních poplatků. Řízení v projednávané věci bylo zahájeno na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalobce za tento návrh uhradil soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud platební rozkaz nevydal a dle Položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků soud v tomto případě doměří žalobci poplatek do výše Položky 1 Sazebníku soudních poplatků. Doplatek doměřeného soudního poplatku je přitom splatný až v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé (k tomu srov. usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 93 Co 56/2013 ze dne 7. 2. 2014, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 48/2014). S ohledem na právě uvedené tak byla žalobci uložena povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 298 Kč (Položka 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků) tímto rozsudkem.