61 C 120/2021-57 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 25 780 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 31.8.2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému částku ve výši 12 000 Kč. Tato částka, společně s poplatky v celkové výši 10 320 Kč měla být uhrazena ve čtrnácti měsíční splátkách po 1 560 Kč. Pohledávka byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020. 2. Na výzvu soudu k doplnění tvrzení týkajících se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a výše požadovaných částek žalobce smluvní pokuty ve výši 775,56 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení za období do 20.5.2020. Soud v tomto rozsahu řízení zastavil. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobce odkazoval na smluvní dokumenty (smlouva a žádost o poskytnutí úvěru) a žalovaným předložené výplatní pásky, oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, dohody o provedení práce a nájemní smlouvu, údajně předložené žalovaným. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění. 5. Žalovaný uzavřel dne 31.8.2018 se společností [právnická osoba] úvěrovou smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč splatný ve čtrnácti měsíčních splátkách společně s poplatkem za správu úvěru ve výši 2 640 Kč, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč a poplatkem za bezhotovostní výběr splátek ve výši 3 840 Kč, celkem tedy 22 320 Kč. Částka úvěru byla poskytnuta při uzavření smlouvy a žalovaný následně uhradil, jak vyplynulo z transakční historie předložené žalobcem 4 040 Kč. 6. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že byla zaslána žalovanému a stanoví lhůtu k plnění do 2.1.2021. 7. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prokázáno nebylo, respektive zjištění původního věřitele jsou kusá a velká část předložených listin je v podstatě nečitelná. Žalobce tvrdí postup při uzavírání smlouvy souladný se zákonem, je však zřejmé, že do smluvních dokumentů byly vyplněny údaje z listin, které měl žalovaný k dispozici, tedy výše nájemného z nájemní smlouvy a výše odměny z dohod o provedení práce. Finanční analýza je však tvořena nesrozumitelnými údaji, ze kterých nelze vyčíst majetkovou, osobní ani rodinnou situaci posuzovaného. Případné další závazky, jejich výše ani osobní poměry úvěrovaného zcela absentují. 8. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouvu podepsanou žalovaným dne 31.8.2018 nelze považovat za platně uzavřenou v režimu ust. § 2395 o.z., naopak jedná se o smlouvu absolutně neplatnou, a to z více důvodů. 9. Zejména je tato smlouva neplatná vzhledem k tomu, že žalobce zjevně před jejím uzavřením neposuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť informace týkající se jeho příjmů zjišťoval nekoncentrovaně a není zřejmé, jak ověřoval výši výdajů. Naprosto nelze konstatovat, že by při tomto posuzování postupoval s odbornou péčí a vyvinul jakoukoliv vlastní iniciativu, a to za situace, kdy schopnost splácet úvěr nevyplývá pouze z výše příjmů ze zaměstnání, ale z celé řady dalších faktorů, mimo jiné též ze skutečnosti, zda dlužník současně nesplácí jiné splátky, z výše jeho reálných výdajů, které vůbec nebyly nejen zjišťovány, ale ani jinak ověřovány. Jestliže za této situace žalobce žalovanému vyplatil úvěrovou částku, nejednal s odbornou péčí, musel si být vědom rizika nesplnění závazku ze strany žalovaného a rezignací na ověřování úvěruschopnosti porušil svou povinnost, kterou mu ukládá ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost, neboť neschopnost dlužníka dluh splácet se nedotýká jen jeho samostatného, ale rovněž společnosti jako celku, v souvislosti s dlužníkovým předlužením a následnou insolvencí (srovnej též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18). Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná dle ust. § 588 o.z., neboť jak z judikatury Ústavního soudu, tak Nejvyššího soudu a Nejvyššího soudu správního vyplývá, jak je uvedeno v rozsudku sp. zn. 1As 30/2015, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje a schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit a v opačném případě se dopouští správního deliktu. 10. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ust. § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. 11. Smlouva je dále nevyvážená i v řadě dalších ujednání, a to ve prospěch žalobce a neprospěch žalovaného, pro nadbytečnost je však soud již neuvádí. 12. Soud tedy na základě závěru o neplatnosti uzavřené smlouvy hodnotil skutečnost, že žalobce žalovanému poskytl na jeho účet částku 12 000 Kč. Jestliže tedy na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 o.z., které je povinen dle odst. 1 cit. ustanovení žalobci vydat, pak lze žalobu shledat důvodnou pouze co do této částky, která byla soudem žalobci přiznána a ve zbývajícím rozsahu, a to i pro požadované smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení do doby, která byla stanovena v předžalobní výzvě zaslané žalovanému aktuálním žalobcem po postoupení pohledávky, byla žaloba zamítnuta. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaný byl, dle zásady úspěchu ve věci, v převažující části úspěšný. Žádné prokazatelné náklady mu však nevznikly.