63 C 111/2023-19 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 14.12.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 13.800 Kč s 11,75% úrokem z prodlení od 6.4.2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému dne 15.3.2022 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně do dne 5.4.2022 zápůjčku ve výši 10.000 Kč spolu s „ poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky“. Žalovaný své závazky řádně nehradil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1.1.2022 postoupena žalobkyni. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným celkem 13.800 Kč, z čehož 10.000 Kč připadá na dlužnou jistinu a 3.800 Kč na poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Proto žalobkyně požaduje nejen zaplacení dlužné částky 13.800 Kč, ale i úroků z prodlení z uvedené částky. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] listiny označené„ Standardní informace o zápůjčce [anonymizováno] [číslo]“ ze dne 15.3.2022 bylo zjištěno, že byla sepsána mezi žalovaným a společností [právnická osoba], která se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč s tím, že tato bude poukázána na účet č. [bankovní účet] do 2 pracovních dnů„ ode dne akceptace ze strany [příjmení] [jméno]“ (čl. 3 a 1.2. smlouvy) oproti závazku žalovaného vrátit poskytnutou částku a uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.800 Kč, celkem tedy 13.800 Kč do 5.4.2022 (čl. 1, 1.4. a 3.7. smlouvy). 3. Z potvrzení o provedené platbě vydaného dne 15.3.2022 [právnická osoba] s.r.o. bylo zjištěno, že dne 15.3.2022 byla z účtu společnosti [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] odeslána platba ve výši 10.000 Kč. Číslo tohoto účtu se shoduje s číslem účtu uvedeným ve smlouvě o zápůjčce u údajů vztahujících se k „ zákazníkovi“. 4. Z potvrzení o provedené platbě vydaného dne 5.4.2022 [právnická osoba] s.r.o. bylo zjištěno, že dne 5.4.2022 byla na účet společnosti [právnická osoba] z účtu č. [bankovní účet] přijata platba ve výši 3.800 Kč odeslaná žalovaným. 5. Dle rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne 1.1.2022 a realizační smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2022 byla pohledávka za žalovaným ve výši 13.800 Kč postoupena žalobkyni a žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 15.9.2022, daným k poštovní přepravě dne 15.9.2022, jak bylo zjištěno z podacího lístku [anonymizována dvě slova] ze dne 15.9.2022. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že tvrzení obsažená v žalobě nebyla z důkazů navržených žalobkyní prokázána. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalovaného. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žaloba byla projednatelná, nebylo tedy možno postupovat podle § 43 o.s.ř. a proto bylo namístě postupovat pouze podle § 118a o.s.ř.. 7. Z provedených důkazů není zřejmé, zda strany uzavřely smlouvu o zápůjčce. Vzhledem k chybějícímu podpisu žalovaného u shora uvedené smlouvy o zápůjčce či jinak vyjádřené vůli žalovaného uzavřít smlouvu, není prokázáno, že žalovaný měl vůli s žalobkyní takovou smlouvu uzavřít. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 10.3.2022 a dne 5.4.2022 a jejich vzájemné souvislosti vzal soud za prokázané, že žalovanému byla poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] - částka 10.000 Kč, neboť tato byla dne 15.3.2022 zaslána na účet, z nějž byla následně dne 5.4.2022 na účet uvedené společnosti zaslána částka 3.800 Kč a z údajů uvedených na potvrzení ze dne 5.4.2022 vzal soud za prokázáno, že tato částka byla zaslána žalovaným a to z účtu, na který byla poukázána částka 10.000 Kč. Z toho důvodu bylo žalobě vyhověno ohledně částky 6.200 Kč, coby vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. a ve zbývající části 7.600 Kč (13.800 – 6.200 = 7.600) byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 8. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku uvedena lhůta splnění, byl žalovaný povinen plnit na výzvu žalobkyně. Prokazatelně byl žalovaný vyzván k vrácení peněžitého plnění výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 15.9.2022. Z doručenky č. [číslo] je zřejmé, že zásilka s výzvou k úhradě adresovaná žalovanému byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne 15.9.2022 a dle ustanovení § 573 o.z. byla tato žalovanému doručena dne 19.9.2022 (§ 605 odst. 1, § 607 o.z.). Nesplnil-li tedy žalovaný svůj peněžitý závazek do tří dnů, jak je uvedeno ve výzvě, tedy do 22.9.2022, ocitl se ode dne následujícího, tedy od 23.9.2022 s plněním svého závazku v prodlení (§ 1968, 1970 o.z.). Žalobkyně je proto oprávněna požadovat zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky od 23.9.2022. Výše úroků z prodlení byla stanovena podle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni nejen dlužnou částku 6.200 Kč, ale i příslušný úrok z prodlení od 23.9.2022 do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I a ve zbývající části byla žaloba ohledně požadovaných úroků z prodlení zamítnuta, protože žalovaný nebyl do 23.9.2022 s plněním v prodlení. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 13.800 Kč, byla úspěšná ve výši 6.200 Kč, což je 45 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný v 55 %. Po odečtení neúspěchu žalovaného od jeho úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalobkyně je povinna nahradit žalovanému 10 % vynaložených nákladů řízení (55 – 45 = 10). Protože žalovanému žádné náklady v souvislosti s projednávanou žalobou nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.