63 C 18/2023-23 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 24.11.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% od 20.11.2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyní žalobkyně - společnosti [právnická osoba] poskytla žalovanému dne 12.5.2021 prostřednictvím bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] částku 20.000 Kč, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy. Protože uzavření smlouvy není možno doložit, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení ve výši 20.000 Kč a žalobkyně, na kterou přešla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.7.2022, požaduje nejen zaplacení částky ve výši 20.000 Kč, ale i úrok z prodlení z této částky od 20.11.2022 do zaplacení, vzhledem k tomu, že žalovaný byl o vrácení předmětné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 9.11.2022. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru společností [právnická osoba] ve výši 20.000 Kč na bankovní účet„ [bankovní účet]“ na dobu neurčitou oproti závazku žalovaného vrátit poskytnutou částku„ dle individuálních podmínek – nejpozději ke dni ukončení smlouvy“. Smlouva je podepsána zástupcem úvěrujícího, podpis žalovaného na listině chybí. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 12.5.2021 bylo zjištěno, že dne 12.5.2021 byla z účtu společnosti [právnická osoba] odeslána částka 20.000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] s uvedeným variabilním symbolem – rodným číslem žalovaného, jak bylo uvedeno ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 17.1.2023 bylo zjištěno, že účet [číslo] je účtem vedeným pro žalovaného. Pohledávka za žalovaným ve výši 58.322,62 Kč byla společností [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 21.7.2022 mezi uvedenou společností na straně postupitele a žalobkyní na straně postupníka postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 9.11.2022, který byl žalovanému odeslán prostřednictvím pošty, jak bylo zjištěno z podacího lístku č. [anonymizováno] ze dne 9.11.2022, přičemž žalovaný byl současně vyzván k zaplacení částky 58.322,62 Kč ve lhůtě 3 dnů. 3. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1) a bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 4. Z provedených důkazů nebylo možno vzít za prokázáno, že by byl mezi žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní a žalovaným vznikl závazek, na jehož základě by byla vznikla povinnost poskytnout žalovanému částku 20.000 Kč. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 12.5.2021 je však zřejmé, že dne 12.5.2021 byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně odeslána částka 20.000 Kč na účet vedený společností [právnická osoba] pro žalovaného. Takto vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši 20.000 Kč u tuto částku je žalovaný dle shora citovaného ustanovení § 2991 o.z. vrátit žalobkyni. Proto byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou byla pohledávka společnosti [právnická osoba] postoupena, požadovanou částku 20.000 Kč. 5. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku uvedena lhůta splnění, je žalovaný povinen plnit na výzvu žalobkyně. Prokazatelně byl žalovaný vyzván k zaplacení uvedené částek předžalobní výzvou ze dne 9.11.2022, která byla žalovanému dle ustanovení § 573 o.z. doručena 14.11.2022 a žalovaný měl požadovanou částku vrátit ve lhůtě 3 dnů, tedy do 18.11.2022. Den poté, tedy 19.11.2022, se žalovaný ocitl s plněním svého závazku v prodlení (§ 1968, 1970 o.z.). Proto byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč s úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od 20.11.2022, jak bylo žalobkyní navrhováno. 6. Protože byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, má podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., právo na plnou náhradu nákladů řízení i při absenci předžalobní výzvy k plnění podle § 142a odst. 1 o.s.ř.. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a nezaplatil dluh, což zpětně ukázalo, že i kdyby žalobkyně předžalobní výzvu podle § 142a o.s.ř. učinila, beztak by nynější soudní řízení vysoce pravděpodobně proběhlo. Jak uvedl Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 15.4.2015 sp. zn. 29 Cdo 3352/2014,„ nebude absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit (respektive jinak„ zajistit“, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení – srov. např. ustanovení § 71a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)), není dán sebemenší důvod sankcionovat„ pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění.“. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, úhradě 2 úkonů právní pomoci advokáta po 300 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby), a v úhradě 2 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 800 Kč ( (2 x 300) + (2 x 100) = 800) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 168 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 968 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 1.968 Kč (1.000 + 968 = 1.968) a tyto je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně. 7. Žalobkyně zaplatila v souvislosti s podanou žalobou soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soudem nebyl vydán žalobkyní navrhovaný platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, vznikla žalobkyni poplatková povinnost dle položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků ve výši 1.000 Kč. Proto byla žalobkyni stanovena povinnost doplatit soudní poplatek ve výši dalších 200 Kč.