63 C 304/2021-67 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 18.8.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 540.632,94 Kč s úrokem za dobu od 15.6.2020 do 23.7.2021 ve výši 40.505,90 Kč a dále s 6,85% úrokem ročně z částky 535.396,24 Kč od 24.7.2021 do zaplacení, úrokem z prodlení za dobu od 1.1.2021 do 23.7.2021 ve výši 24.686,70 Kč a dále 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 535.396,24 Kč od 24.7.2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru od [anonymizováno] a o stavebním spoření s účtem č. [bankovní účet] (dále jen„ předmětná smlouva“), na základě které byl žalovanému za účelem změny, údržby domu/bytu poskytnut dne 14.3.2017 překlenovací úvěr ve výši 800.000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu se sjednaným úrokem ve výši 6,85% ročně splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 8.683 Kč. Protože žalovaný svým platebním povinnostem nedostál, dostal se s úhradou splátek do prodlení a neuhradil splátku za měsíc březen až listopad roku 2020, byl úvěr ke dni 30.11.2020 zesplatněn. Nadto žalovaný nesplnil závazek předložit ve sjednané lhůtě do 16.2.2016 žalobkyni doklady o použití čerpaných prostředků na smlouvou sjednaný účel, a proto byla žalovanému naúčtována smluvní pokuta ve výši 10.000 Kč. Žalobou uplatněná pohledávka žalobkyně je tedy tvořena nesplacenou částí jistiny ve výši 535.396,24 Kč, dlužnými úroky za dobu od 15.6.2020 do 23.7.2021 ve výši 40.505,90 Kč, dlužnými úroky z prodlení za dobu od 1.1.2021 do 23.7.2021 ve výši 24.686,70 Kč a smluvní pokutou ve výši 5.236,70 Kč. 2. Žalovaný navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta. Souhlasil s tvrzením žalobkyně, že mu byl poskytnut překlenovací úvěr ve výši 800.000 Kč, avšak žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti dostatečně posoudit a zhodnotit úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu je smlouva neplatná. Dále namítal, že se obrátil na žalobkyni s žádostí o sjednání splátkového kalendáře, na tento návrh žalobkyně nijak nereagovala. Žalovaný uplatněnou pohledávku neuznává, nadto uplatnil námitku promlčení stran uplatněného nároku na úhradu smluvní pokuty. 3. Účastníci shodně tvrdili, že žalovanému byl žalobkyní poskytnut překlenovací úvěr ve výši 800.000 Kč. Dle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal tedy toto shodné tvrzení účastníků za své skutkové zjištění. 4. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Z žádosti o úvěr od [anonymizováno] ze dne 16.2.2015, smlouvy o úvěru od [anonymizováno] a o stavebním spoření s účtem č. [bankovní účet] ze dne 16.2.2015, standardní informace o úvěru ze dne 16.2.2015, bylo zjištěno, že na základě žádosti žalovaného o„ úvěr od [anonymizováno]“ ze dne 16.2.2015 byla téhož dne (16.2.2015) mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši 800.000 Kč za účelem„ změna, údržba domu/bytu“, a to do doby splacení úvěru, což je při řádném splácení sjednaných splátek do dne 25.4.2026 s tím, že žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně úroků v sazbě 6,85% ročně splátkami po 8.653 Kč měsíčně splatnými vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce. 5. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že se žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela ze údajů uvedených žalovaným a to, že žalovaný je rozvedený, podnikatelem, jeho čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců byl uváděn ve výši 100.000 Kč a uváděné měsíční výdaje pak činí 35.833 Kč, je vlastníkem nemovitosti – což bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí vyhotoveným dálkovým přístupem dne 16.2.2015, dle kterého žalovaný vlastní pozemek parcela st. 195, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost a parc. [číslo] ostatní plocha. Tyto nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem pro [právnická osoba] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 31.10.2011 s právními účinky vkladu ke dni 3.11.2011. 6. Z výpisu z úvěru od [anonymizováno] č. ú. [bankovní účet] za dobu od 16.2.2015 do 23.7.2021 bylo zjištěno, že dne 18.2.2015 byla na účet [číslo] (tedy účet uvedený ve smlouvě o úvěru jako účet inkasní) převedena částka 800.000 Kč a ve dnech 20.3.2015, 20.4.2015, 20.5.2015, 19.6.2015, 20.7.2015, 20.8.2015, 18.9.2015, 20.10.2015 20.11.2015, 18.12.2015, 20.1.2016, 19.2.2016, 18.3.2016, 20.4.2016, 20.5.2016, 21.6.2016, 20.7.2016, 18.8.2016, 20.9.2016, 20.10.2016, 18.11.2016, 20.12.2016, 20.1.2017 a 24.2.2017 byla přijata platba z uvedeného účtu vždy ve výši 8.683 Kč, tedy celkem bylo uhrazeno 24 splátek po 8.683 Kč, to je 208.392 Kč. 7. Z listiny označené„ Poslední výzva k úhradě dlužné částky na úvěru“ ze dne 10.10.2020 a„ Řešení úvěru č. [bankovní účet]“ ze dne 3.12.2020 bylo zjištěno, že žalovanému byla adresována výzva k úhradě dlužné částky ve výši 25.549 Kč s upozorněním, že nebude-li uvedená částka uhrazena nejpozději do 30.11.2020, bude úvěr prohlášen za splatný. K zesplatnění úvěru došlo ke dni 30.11.2020, jak bylo zjištěno z listiny„ Řešení úvěru č. [bankovní účet]“ ze dne 3.12.2020, a k tomuto dni byla celková dlužná částka vyčíslena ve výši 557.405,14 Kč. 8. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne 16.2.2015 s žalovaným smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 800.000 Kč, oproti závazku žalovaného zaplatit žalobkyni poskytnutou částku spolu s 6,85 % úrokem v měsíčních splátkách po 8.683 Kč. Pokud žalovaný poukazoval na to, že žalobkyně porušila povinnost stanovenou jí v tehdy platném § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., když před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí neposuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť řádně nezjišťovala a neověřila majetkové poměry žalovaného, dospěl soud k závěru, že v daném případě žalobkyně vycházela z údajů doložených žalovaným, který uváděl, že výše jeho měsíčního příjmu je 100.000 Kč, bylo doloženo, že je vlastníkem nemovitostí, byť zatížených zástavním právem. Vzhledem k výši příjmu žalovaného a jeho platebnímu zatížení, mohla žalobkyně předpokládat, že žalovaný svým platebním povinnostem dostojí, což se také po určitou dobu dělo. Z toho důvodu posuzoval soud poukaz na nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně za účelový. V řízení bylo prokázáno, že pro neplnění platebních povinností byl úvěr ke dni 30.11.2020 zesplatněn a žalovanému vznikl dluh na jistině úvěru, který byl vyčíslen částkou 535.396,24 Kč. 9. Žalobkyně požadovala po žalovaném také úhradu smluvní pokuty ve výši 5.236,70 Kč s tím, že právo na zaplacení smluvní pokuty odvozovala od skutečnosti, že žalovaný nepředložil žalobkyni doklady potvrzující realizaci poskytnutých finančních prostředků ve lhůtě do 16.2.2016. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně byla kdy žalovanému tuto smluvní pokutu vyúčtovala a že by její zaplacení po žalovaném požadovala v době před podáním žaloby. Soud tedy vycházel z toho, že k vyúčtování smluvní pokuty žalovanému a k žádosti o její úhradu došlo v okamžiku doručení žaloby, tedy 31.8.2021. Podle ustanovení § 609 o.z. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě (§ 619 an. o.z.) a dlužník není povinen plnit. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o.z. je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (§ 619 odst. 1 o.z.). Sjednaná smluvní pokuta ve výši 10.000 Kč byla splatná nejdříve 17.2.2016, nejpozději 17.2.2019. Pokud věřitel - žalobkyně nevykonala své právo v zákonem stanovené době, to znamená, že neuplatnila své právo proti žalovanému na zaplacení smluvní pokuty, právo se promlčí (§ 609 o.z.). V daném případě mohla žalobkyně požadovat po žalovaném zaplacení uvedené smluvní pokuty ve lhůtě od 17.2.2016 do 17.2.2019, a pokud tak neučinila, nevykonané právo se promlčelo. V důsledku toho vzniklo dlužníkovi - žalovanému právo vznést námitku promlčení a tím způsobit zánik možnosti žalobkyně domoci se úspěšně u soudu promlčeného práva, jak se stalo v předmětném sporu. Proto byla vznesená námitka promlčení shledána důvodnou. 10. Pokud žalobkyně započetla část platby ze splátky uhrazené žalovaným dne 20.4.2016 a 20.1.2017 na smluvní pokutu ve výši 4.763,30 Kč (10.000 – 5.236 = 4.763), stalo se tak neprávem (neboť k těmto dnům nebyla ani úhrada smluvní pokuty po žalovaném požadována). Soud proto zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 525.396,24 Kč (535.396 – 10.000 = 525.396). Protože ke dni vydání rozhodnutí soudu zůstal dluh nesplacen, byla žalovanému stanovena povinnost dlužnou částku uhradit včetně smluveného úroku a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny dle ustanovení § 1968, 1970 o.z., přičemž výše úroků z prodlení je stanovena dle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením