116 C 73/2021-126 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal nahrazení rozhodnutí správního orgánu dle páté části o. s. ř. Žalobou napadl rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, ze dne 12. 1. 2021 , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kterým byl zamítnut rozklad žalobce proti rozhodnutí , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, ze dne 12. 12. 2019 (sp. zn. , č. účtu, ) a prvoinstanční rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobou napadené rozhodnutí je nezákonné, protože bylo vydáno v rozporu s platnými právními předpisy, čímž byl dotčen na svých právech. Žalobce je nástupnickou společností právního předchůdce – obchodní společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , která dne 1. 4. 2015 zanikla fúzí sloučením a která uzavřela s žalovaným dne 21. 1. 2011 smlouvu o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Na základě výše uvedené smlouvy právní předchůdce žalobce vyráběl a dodával do distribuční sítě elektřinu a žalovaný tuto elektřinu bez protestu odebíral. K úhradě sjednané ceny za odebranou elektřinu v období září 2012 vystavil dne 5.10.2012 fakturu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, znějící na částku 3 355 008 Kč, která se stala splatnou dne 19.10.2012. Žalovaný přes výzvu k úhradě vyúčtovanou cenu elektřiny žalobci nezaplatil. , Anonymizováno, jako správní orgán v prvním stupni návrh žalobce na uložení povinnosti úhrady ceny odebrané elektřiny za září 2012 zamítl, proti tomuto prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce včas rozklad. , Anonymizováno, bylo rozhodnuto o podaném rozkladu tak, že byl zamítnut a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobce nesouhlasí se závěrem , Anonymizováno, , že žalovaný není ve věci pasivně legitimován, protože závazek žalovaného v postavení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele regionální distribuční soustavy k výplatě výkupní ceny vznikl až po nabytí účinnosti zákona o podporovaných zdrojích energie a žalovaný reálně nemohl odmítnout přiznat výrobci nárok na výkupní cenu za elektřinu vyrobenou za září 2012 do 31. 12. 2012, sporná práva a závazky ohledně podpory přešly ze zákona na operátora trhu a tento subjekt vstoupil do příslušných právních vztahů týkajících se nároku na podporu, které nebyly do účinnosti zákona splněny. Dále má žalobce za to, že bez dalšího nelze samotné „nehrazení“ faktury považovat za odmítnutí nároku žalobce, ale musí se jednat o právní jednání, jehož obsahem je určitý a srozumitelný projev vůle, musí se jednat o výslovné odmítnutí nároku na výkupní cenu, aby nebylo pochyb, že provozovatel odmítá přiznat výrobci nárok na výkupní cenu. Jedině v takovém případě pak tato práva a závazky přechází na , Anonymizováno, . V řešené věci se tak však stalo pouhým nekonáním. Poukázal na skutečnost, že mezi účastníky je sporná otázka, zda výroba a dodávky elektřiny byly právním předchůdcem žalobce uskutečněny v souladu s rozhodnutím o udělení licence a se vznikem oprávnění k výkonu licencované činnosti, přičemž poukázal na správní a návazně soudní řízení ve věci zrušení rozhodnutí o licenci právního předchůdce žalobce ze dne 28. 12. 2010, č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Rozhodnutí o licenci bylo pravomocně zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 9. 10. 2015, č. j. 62 , právnická osoba, /, Anonymizováno, . Správní orgán však v rámci svého rozhodnutí zcela nesprávně a svévolně přisoudil účinky zrušujícímu rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 10. 2015, č. j. 62 , právnická osoba, /, Anonymizováno, ex , Anonymizováno, , v rozporu s konstantní judikaturou soudů, na kterou odkázal a dle které případné zrušení individuálního správního aktu soudem má účinky toliko ex nunc, které působí výlučně do budoucna. Z písemností založených ve správním spise plyne, že ke dni 31. 12. 2010 byla fotovoltaická elektrárna funkční a schopna výroby elektrické energie a dodávání elektřiny do elektrizační soustavy. Zdůraznil, že nebylo povinností žalobce mít elektrárnu dokončenou celou, pro získání licence postačovalo její dokončení z pohledu energetického zákona. Pravidlo, že k revizi elektrických zařízení a instalací lze přistoupit teprve v okamžiku, kdy jsou plně dokončeny, dotvořila až judikatura Nejvyššího správního soudu, jejíž počátky lze spatřovat v rozsudku z 10. 12. 2015 pod čj. , spisová značka, . Žalobce nebyl odborníkem v oblasti revizí elektrických zařízení a ani jím být ze svého postavení (jednatele společnosti s ručením omezeným) být nemusel. I kdyby věděl, že stavba , Anonymizováno, , adresa, II není v době, kdy požádal o vyhotovení revizní zprávy, zcela dokončena, nelze z toho dovozovat závěr, že věděl, že za takové situace nelze revizní zprávu vyhotovit. Trval na tom, že vyráběl a dodával elektřinu z obnovitelných zdrojů na základě (podle svého vědomí) řádně vydané licence. Samotná licence nebyla zrušena v rámci samostatného soudního řízení, ale bylo zrušeno jen „formální“ rozhodnutí o udělení licence, které již nezakládalo žádná materiální práva a povinnosti, takže samotné zrušení tohoto rozhodnutí již nemělo žádné právní účinky. Žalobce byl v dobré víře v udělenou licenci (tedy správní rozhodnutí, které bylo podmínkou pro získání výkupních cen dle Cenového nařízení), jelikož ke stanovenému datu 31. 12. 2010 (dokonce k datu vydání licence) byla elektrárna po věcné stránce dokončená a příslušná revizní zpráva byla v pořádku.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že žalobcem tvrzený nárok na úhradu podpory ve formě výkupních cen za dodávku elektřiny za rozhodné období ve výši stanovené pro fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu v roce 2010 nikdy nevznikl, a tedy ani neexistuje a žalovaný není pasivně věcně legitimován. Poukázal na skutečnost, že napadené rozhodnutí Rady , Anonymizováno, , Anonymizováno, v zásadě spočívá na závěru, že žalovaný není pasivně věcně legitimován a dále pak na závěrech, že rozhodnutí o licenci docílil žadatel nezákonným a trestně právním jednáním. Zrušení rozhodnutí o licenci pro nezákonnost způsobil výlučně samotný žadatel, a tedy předmětnou licenci není možné považovat za legálně získanou, a to včetně souvisejícího nároku na čerpání podpory. Žalobci (ani jeho právnímu předchůdci) od počátku (ex tunc) nesvědčí dobrá víra ve správnost, zákonnost ani neměnnost rozhodnutí o licenci ani legitimní očekávání ve vztahu k čerpání podpory. Uplatnění žalovaného nároku je jednáním, jež nepožívá právní ochrany, neboť takovou ochranu lze poskytovat pouze subjektivním právům, která byla nabyta zákonným způsobem. U výrobny proto nebyly splněny podmínky pro její řádné uvedení do provozu do konce roku 2010, resp. tyto podmínky byly nesprávně za splněné považovány. V neposlední řadě se , Anonymizováno, v napadeném rozhodnutí zabývá otázkou, zda rozhodnutí o licenci bylo zrušeno s účinky ex nunc nebo ex tunc. Zdůraznil úzkou majetkovou a personální propojenost právního předchůdce žalobce, společnosti , právnická osoba, , a žalobce již v době před zahájením licenčního řízení, jednání společnosti , právnická osoba, lze tedy přičítat žalobci. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 9. 10. 2015 pod čj. 62 , právnická osoba, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, rozhodl, že se rozhodnutí o licenci zrušuje, jelikož bylo vydáno v rozporu se zákonem a věc vrátil Energetickému regulačnímu úřadu k dalšímu řízení. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 18. 10. 2015 a uvádí se v něm, že revizní zpráva předložená Energetickému regulačnímu úřadu v rámci licenčního řízení společností , právnická osoba, byla vypracována „od stolu“, bez fyzické kontroly výrobny , adresa, . Revizní zpráva tudíž nemohla být podkladem rozhodnutí o udělení licence č. , hodnota, . Soud tak měl za to, že v rámci licenčního řízení nebyla prokázána technická způsobilost Výrobny , adresa, k provozu, tudíž nebyly splněny podmínky pro vydání licence č. , hodnota, , a proto je rozhodnutí o licenci vydáno v rozporu se zákonem. Ve vztahu k dobré víře společnosti , právnická osoba, soud dále uvedl, že , právnická osoba, nemohl být v dobré víře ve správnost a zákonnost rozhodnutí o licenci (když protiprávního jednání se měl dopustit jeho bývalý jednatel), tj. jinými slovy nemohl mít legitimní očekávání a dobrou víru ve vztahu k uplatňovaného nároku na Tarif 2010. Souběžně s řízením o žalobě Nejvyššího státního zástupce na zrušení rozhodnutí o licenci , právnická osoba, bylo vedeno u Krajského soudu v Brně trestní řízení, mj. vůči bývalému jednateli , právnická osoba, , panu Mgr. , jméno FO, , který kromě pozice jednatele , právnická osoba, zastával ve stejné době také pozici předsedy dozorčí rady žalobce. V rámci trestního řízení byl pan Mgr. , jméno FO, , společně s dalšími osobami, pravomocným odsuzujícím rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 10 T 1/2013-5650 ze dne 20. 6. 2018 shledán vinným z trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku. Toho se měl dopustit tím, že předložil , Anonymizováno, revizní zprávu ve vztahu k výrobně , adresa, , ačkoliv v době jejího vypracování