29 C 230/2023-30 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 104 611 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla skutečnosti, ze kterých mělo vyplynout, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když co se týká konkrétně výdajů žalovaného, právní předchůdce žalobkyně získal od žalovaného informace, že jeho výdaje jsou celkem 12 400 Kč měsíčně a neověřil to. Poté dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek ve výši 47 664 Kč, sestávající z úroku ve výši 16 479 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilních splácení ve výši 12 600 Kč a částky na administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 18 585 Kč, to vše ve 24 měsíčních splátkách ve výši 4 070 Kč, první v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy každou další vždy posledního dne následujícího měsíčního období do rukou ujednané osoby. Dále si strany ujednaly, že v případě prodlení žalovaného s placením splátek se žalovaný zavazuje zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z hodnoty splátek, ohledně kterých je v prodlení, a dále že v případě prodlení žalovaného s placením splátek se žalovaný zavazuje zaplatit poplatek za upomínky a poplatek za zahájení vymáhání v ujednané výši. Dále si strany ujednaly, jak plnění žalovaného bude požito (započteno) na dlužnou částku. Žalovaný plnil celkem 25 390 Kč. Právní předchůdce žalobkyně to započetl dle smlouvy tak, jak je uvedeno v žalobě. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dlužná částka tak nyní činí celkem 104 611 Kč s příslušenstvím a sestává z dlužné jistiny 40 028,74 Kč, poplatku 32 245,26 Kč, poplatku za upomínky a za zahájení vymáhání 7 000 Kč, smluvní pokuty 25 000 Kč (tj. ve výši 0,1 % denně za období 7. 10. 2019 do 22. 6. 2021, kdy vznikla ve vyšší výši 49 061,91Kč, žalobkyně však požaduje pouze 25 000 Kč) s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 40 028,74 Kč od 6. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 028,74 Kč od 6. 1. 2020 do zaplacení a z částky 25 000 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, blíže specifikovaných v žalobě. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k vrácení peněžních prostředků výzvou z 25. 9. 2023, kterou podala na , právnická osoba, . dne , datum, . Žalovaný ani tehdy nic nezaplatil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.K projednání věci soud nenařídil jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastnící s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Soud na základě účastníky předložených listinných důkazů zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr zjistil, že skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých mělo vyplynout, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, k těmto nedošlo, resp. ne ke všem, když co se týká konkrétně výdajů žalovaného, právní předchůdce žalobkyně sice získal od žalovaného informace, že jeho výdaje jsou celkem 12 400 Kč měsíčně, nijak to však neověřil. Dále z výpisu z obchodního rejstříku, standartních informací o spotřebitelském úvěru, smlouvy o zápůjčce – , Anonymizováno, v hotovosti z , datum, , potvrzení o provedené transakci a výpisu úkonů mimosoudního vymáhání soud zjistil, že přesto poté dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek ve výši 47 664 Kč, sestávající z úroku ve výši 16 479 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilních splácení ve výši 12 600 Kč a částky na administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 18 585 Kč, to vše ve 24 měsíčních splátkách ve výši 4 070 Kč, první v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, každou další vždy posledního dne následujícího měsíčního období do rukou ujednané osoby. Dále si strany ujednaly nikoliv v textu smlouvy samotné před podpisem stran, ale v textu podmínek, že v případě prodlení žalovaného s placením splátek se žalovaný zavazuje zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z hodnoty splátek, ohledně kterých je v prodlení, a dále že v případě prodlení žalovaného s placením splátek se žalovaný zavazuje zaplatit poplatek za upomínky a poplatek za zahájení vymáhání v ujednané výši. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, právnímu předchůdci žalobkyně tak tím vůči žalovanému vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalovaného. Žalovaný plnil celkem 25 390 Kč. Zbývá tak na jistině vrátit 24 610 Kč. Z obsahu spisu a z činnosti soudu – mnoha řízení ve věci o zaplacení částky ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce s žalovanými, kteří je uzavírali v obdobném čase, za obdobných okolností – osobních a majetkových poměrů jich jako žadatelů o úvěr nebo zápůjčku, obdobného obsahu smlouvy, kdy žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani k nim nic netvrdila žalobkyně, soud zjistil, že pro vrácení výše uvedené jistiny doba přiměřená možnostem žalovaného byla 8 měsíců (když soud uvažoval tak, že žalovaný mohl mít k dispozici cca 3 000 měsíčně). Z oznámení o postoupení pohled. z 20. 12. 2022, dopisu z 15. 2. 2023, včetně podacího archu, přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávky, smlouvy o postoupení pohledávek, dopisu z 3. 4. 2023 a potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z předžalobní výzvy z 29. 5. 2023, včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení peněžních prostředků předžalobní výzvou z 25. 9. 2023, kterou podala na , právnická osoba, . dne , datum, , a má se tak za to ze zákona, že došla žalované dne 8. 6. 2023. Žalovaný jistinu, resp. její zbytek, však ve lhůtě 8 měsíců ode dne, kdy byl žalobkyní vyzván k jejímu vrácení, nevrátil.Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli