33 C 85/2024-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 10 250,99 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 23. 10. 2017 uzavřené mezi původním věřitelem, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, a žalovaným. Na základě výše uvedené smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční službu spočívající v možnosti žalovaného disponovat finančními prostředky poskytnutými ve výši 45 665 Kč, když žalovaný měl oproti tomu zejména povinnost řádně hradit měsíční splátky. Výše měsíční splátky byla sjednána ve výši 2 000 Kč. Žalovaný načerpal finanční prostředky dne 26. 7. 2018, což žalobce dokládá výpisem z účtu. Žalovaný neuhradil měsíční splátky, předchůdce žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru ke dni 30. 9. 2019. Předmětnou žalobou uplatňuje žalobce nesplacenou jistinu ve výši 6 241,09 Kč, nesplacený úrok ve výši2 650,20 Kč, poplatky ve výši 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 280,50 Kč a dlužné pojistné ve výši 479,20 Kč. Před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se k podané žalobě písemně nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Soud provedl ve věci dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Z listiny předložené žalobcem – žádost/smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 11. 2017 soud zjistil, že na základě výše uvedené smlouvy žalovaný požádal předchůdce žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 45 000 Kč. V této listině je dále uvedeno, že klientem měla být listina podepsána elektronicky – křížek v části, že se seznámil s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, soud zjistil, že předchůdce žalobce na základě výše uvedené listiny ze dne 23. 10. 2017 se zavázal poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby v rozsahu dle aktuální nabídky. V předmětné listině je podepsána parafa předchůdce žalobce, u žalovaného podpis absentuje, pouze je uvedeno „pokud není uveden vlastnoruční podpis, podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu.“ Z přípisu předchůdce žalobce , právnická osoba, ze dne 17. 10. 2019 a podacího archu z téhož data soud zjistil, že předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky vzniklé z titulu smlouvy č. , hodnota, .5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. V řízení nebylo prokázáno tvrzení o tom, že by mezi předchůdcem žalobce, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, a žalovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu č. , hodnota, ze dne 23. 10. 2017, na základě které měl být poskytnut žalovanému úvěr ve výši 45 665 Kč. Žalobce k důkazu předložil žádost/smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 11. 2017, na základě které měl žalovaný požádat o poskytnutí úvěru ve výši 45 000 Kč. Žalobce k důkazu nedoložil listinu – smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 10. 2017. Pokud žalobce k důkazu doložil výpis z účtu žalovaného o doručení úvěru č. , hodnota, , tato listina neprokazuje, že se jedná o účet žalovaného, rovněž tak neprokazuje tvrzení žalobce o tom, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč. Žalobce tedy neprokázal, že by žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty a připsány na jeho účet. V daném případě soud také dospěl k závěru, že žalobce dostatečně netvrdil a nedoložil žádné důkazy o tom, jakým způsobem byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Rovněž žalobce v rámci skutkových tvrzení nedotvrdil, jaké konkrétní splátky žalovaný uhradil, na co tyto splátky byly započteny, jak k jednotlivým částkám uplatněných žalobou, dospěl.6. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Po zhodnocení provedeného dokazování a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že v daném případě nejsou dány podmínky pro to, aby žalobě bylo vyhověno, a to z důvodu neunesení důkazního břemeno, kdy jak soud vyložil výše, žalobce neunesl břemeno důkazní stran prokázání existence smlouvy o úvěru ze dne 23. 10. 2017 uzavřené pod číslem , hodnota, , když tuto listinu k důkazu nedoložil. Uplatněnou pohledávku nebylo možno posoudit ani z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalobce neprokázal tvrzení o tom, že žalovanému byla na jeho účet poskytnuta částka 45 665 Kč, když žalobce nedoložil listinu, která by toto tvrzení prokazovala. Pokud k důkazu doložil listinu - číslo úvěru č. , hodnota, a jednotlivé transakce za období od 1. 11. 2017 do 16. 8. 2019, tato listina neprokazuje, že by se jednalo o účet žalovaného, že by na tento účet žalovanému byla poskytnuta částka 45 000 Kč. V žalobě absentují skutková tvrzení o tom, jaké konkrétní splátky žalovaný uhradil, na co tyto splátky byly započteny, nebylo možno také posoudit nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení.8. Každý z účastníků má dle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř., povinnost tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí věci, dle ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř., jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Tyto důkazy jsou účastníci povinni doložit ve formě, kterou svá tvrzení prokážou. Skutková tvrzení uvedená v žalobě a listinné důkazy založené žalobcem, jsou nedostačují k prokázání jeho kusých tvrzení. Soud proto žalobu z výše uvedených důvodů zamítl. Žalobce neprokázal, že by mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 10. 2017, když takovou listinu ani k důkazu nedoložil. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovanému na jeho účet byla poskytnuta částka 45 665 Kč. I kdyby tato tvrzení byla prokázána, absentují tvrzení o tom, jakým způsobem prověřil předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného, k tomuto rovněž žalobce nedoložil žádné důkazy. V žalobě rovněž absentuje tvrzení o tom, jaké konkrétní splátky žalovaný uhradil a na co konkrétně byly tyto splátky započteny.9. Žalobce se k jednání nedostavil, z jednání se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, nemohlo mu tak být dáno poučení v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., neboť tato poučení se poskytují účastníkům, kteří se k jednání dostaví. Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít výlučně k tíži žalobce. Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání koncentrováno podle ustanovení § 118b odst. 1 o.s.ř. a z toho důvodu nebylo na místě jednání odročovat, neboť žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání.10. Jak soud vyložil výše, žalobce neunesl břemeno tvrzení, rovněž tak důkazní břemeno stran prokázání existence smlouvy o úvěru, rovněž tak neprokázal tvrzení o tom, že by žalovanému byla poskytnuta částka 45 665 Kč. Z toho důvodu nebylo možno posoudit nárok ani z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v celém rozsahu zamítl.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v daném případě byl ve věci úspěšný žalovaný, dle obsahu spisu tomuto však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak shora ve výroku II. uvedeno.