38 C 236/2023-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou dne 6. 10. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 64.277 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem bytu č. , hodnota, nacházejícím se v domě v , adresa, , který žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 30. 12. 2019. Nájemní smlouva skončila dohodou ke dni 1. 6. 2021. Žalovaná dosud neuhradila částku za služby za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 15.160 Kč, za služby za období od 1. 1. 2021 do 1. 6. 2021 částku 23.182 Kč a za nájem za měsíc květen 2021 částku 10.292 Kč a za poměrnou část června 2021 částku 343 Kč. Žalovaná dluh co důvodu i výše uznala dne 31. 8. 2021. Dále je žalobce vlastníkem bytu č. , hodnota, nacházejícím se v domě v , adresa, , který žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 13. 5. 2021. Nájemní smlouva skončila výpovědí ke dni 25. 1. 2022. Žalovaná dosud neuhradila částku za služby za období od 1. 6. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7.950 Kč a za nájem za měsíc prosinec 2021 částku 7.350 Kč. Žalobce marně vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.4. Z předložených listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku žalobce, informací o pozemku č. p. 1242/77 a pozemku č. p. 677/1, smlouvy o nájmu bytu ze dne 23. 5. 2021 a ze dne 30. 12. 2019 včetně příloh, evidenčního listu platného od 1. 1. 2020, od 1. 2. 2020, od 1. 11. 2020, od 1. 12. 2020, od 1. 1. 2021, od 1. 2. 2021, od 1. 4. 2021 a od 1. 6. 2021, dohody o skončení nájmu ze dne 1. 6. 2021, výpovědí ze dne 21. 1. 2022 včetně doručenky, protokolu o převzetí bytu ze dne 1. 6. 2021, vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, za období od 1. 1. 2021 do 1. 6. 2021 a za období od 1. 6. 2021 do 31. 12. 2021, uznání dluhu ze dne 31. 8. 2021 včetně přílohy, předžalobní výzvy ze dne 12. 9. 2022 včetně příloh a podacího archu, opisu karty úhrad za období 202101 – 202107 a 1. 10. 2021 – 21. 12. 2021 a výzvy k odstranění závadného chování ze dne 21. 12. 2021, soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalobce s žalovanou dne 30. 12. 2019 uzavřeli smlouvu, na základě které žalobce žalované předal k užívání byt č. , hodnota, v , adresa, v jeho vlastnictví a žalovaná se za něj zavázala platit od 1. 1. 2020 na nájemném částku 1 Kč a na službách částku 4.319 Kč, od 1. 2. 2020 na nájemném částku 9.950 Kč a na službách částku 2.950 Kč, od 1. 11. 2020 na nájemném částku 8.210 Kč a na službách částku 2.950 Kč, od 1. 12. 2020 na nájemném částku 9.950 Kč a na službách částku 2.950 Kč, od 1. 1. 2021 na nájemném částku 8.592 Kč a na službách částku 2.948 Kč, od 1. 2. 2020 na nájemném částku 9.950 Kč a na službách částku 2.950 Kč, vždy nejpozději do 20. dne předcházejícího měsíce, jak vyplynulo z nájemní smlouvy ze dne 30. 12. 2019 a evidenčních listů. Nájem skončil dohodou k 1. 6. 2021. Dle předložených vyúčtování služeb žalované vzniknul na službách za rok 2020 nedoplatek ve výši 15.160 Kč se splatností do 31. 7. 2021 a za období od 1. 1. 2021 do 1. 6. 2021 nedoplatek ve výši 23.182 Kč se splatností do 31. 7. 2022. Vyúčtování za rok 2021 bylo vydáno dne 14. 4. 2022. Dle opisu karty úhrad za období 202101–202107 žalovaná neuhradila za duben 2021 na službách částku 30 Kč, za květen na službách částku 3.038 Kč a za červen částku 101 Kč. Žalovaná uznáním dluhu ze dne 31. 8. 2021 uznala svůj dluh za nájem a zálohy na služby za duben 2021 ve výši 30 Kč, za květen 2021 ve výši 13.330 Kč a za červen 2021 ve výši 444 Kč. Dále uznala dluh na vyúčtování za rok 2020 ve výši 15.190 ponížený o úroku 30 Kč.6. Žalobce s žalovanou dne 13. 5. 2021 uzavřeli smlouvu, na základě které žalobce žalované předal k užívání byt č. , hodnota, v , adresa, v jeho vlastnictví a žalovaná se za něj zavázala platit od 1. 6. 2021 na nájemném částku 7.350 Kč a na službách částku 4.540 Kč, vždy nejpozději do 20. dne předcházejícího měsíce, jak vyplynulo z nájemní smlouvy ze dne 13. 5. 2021 a evidenčních listů. Nájem skončil výpovědí ke dni 25. 1. 2022. Dle předložených vyúčtování služeb žalované vzniknul na službách za období od 1. 6. 2021 do 31. 12. 2021 nedoplatek ve výši 7.950 Kč se splatností do 31. 7. 2022. Vyúčtování za rok 2021 bylo vydáno dne 14. 4. 2022. Dle opisu karty úhrad za období 1. 10. 2021 – 21. 12. 2021 žalovaná neuhradila za říjen 2021 až prosinec 2012 na službách ani na nájmu žádnou částku.7. Žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužných částek naposledy výzvou ze dne 12. 9. 2022.8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.9. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.10. Podle ust. § 2246 odst. 1 OZ strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.11. Podle ust. § 2247 odst. 4 OZ strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.12. Podle ust. § 2053 OZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná na základě uzavřených nájemních smluv dle ust. § 2201 OZ užívala předmětné byty v období, za které žalobce nárokuje nájemné a vyúčtování služeb. Žalovaná byla povinna za užívání bytu platit nájemné a služby. Bylo na žalované, aby prokázala, že svou povinnost splnila. Žalovaná však zůstala ve sporu neaktivní. Tuto svou povinnost tak dle tvrzení žalobce pro byt č. , hodnota, v , adresa, za období ledna 2020 až června 2021 nesplnila a dosud na nájemném a službách dluží částku 10.635 Kč na nájemném a 38.342 Kč na službách. Pro byt č. , hodnota, v , adresa, svou povinnost dle tvrzení žalobce za období června 2021 až prosince 2021 nesplnila a dosud na nájemném a službách dluží částku 7.350 Kč na nájemném a 7.950 Kč na službách. Na základě výše uvedených skutečností a závěrů tak soud zavázal žalovanou k zaplacení celkem částky 64.277 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů.14. Příslušenství je představováno úrokem z prodlení dle ust. § 1970 OZ ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, když se žalovaná nezaplacením výše uvedených částek dnem následujícím po jejich splatnosti dostala do prodlení. S nájmy a zálohami na službách se žalovaná dostala do prodlení 21. dnem měsíce. Vyúčtováním služeb za jednotlivé roky prodlení se zálohami na službách skončilo a žalovaná se dostala do prodlení s placením vyúčtovaných služeb. Proto je běh úroků z prodlení z nezaplacených záloh omezen dnem 14. 4. 2022, kdy bylo vystaveno vyúčtování za období roku 2021.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.572 Kč, v odměně právního zástupce žalobce ve výši 11.100 Kč dle ust. § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni vykonání úkonu právní služby, a to za tři úkony právní služby po 3.700 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 2.520 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 17.092 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.16. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za doplnění žaloby, když žaloba měla být perfektní již při podání a za podání ze dne 25. 4. 2024, když se nejedná o podání ve věci samé (a tím pádem o úkon, za který žalobkyni přísluší odměna), ale pouhé vyjádření k procesnímu postupu soudu.