39 C 31/2024-49 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 14. 8. 2023 domáhal po žalované zaplacením částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu úvěru, který byl žalované poskytnut právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, ) smlouvou č. , tel. číslo, . Žalovaná čerpala úvěr 17 500 Kč, který měla uhradit zpět nejpozději 13. 11. 2022, přičemž žalovaná však ničeho nezaplatila a dluží tak žalobci na jistině úvěru 17 500 Kč, smluvní úrok 3 703 Kč, tedy celkem 21 203 Kč.Pokud byl v této právní věci vydán platební rozkaz, nepodařilo se jej žalované doručit do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl platební rozkaz dle § 173 odstavec 2 o.s.ř. zrušen.Soud vyzval žalobce i žalovanou k vyjádření, zda budou účastníci souhlasit s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Žalobce v rámci svého podání ze dne 3. 4. 2024 se omluvil z neúčasti na nařízeném jednání 31. 5. 2024, když soud toto podání žalobce posoudil dle obsahu jako jeho souhlas s rozhodnutím bez jednání.Žalované byla kromě výzvy k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. doručována žaloba a výzva k vyjádření k žalobě, když tyto výše zmíněné písemnosti byly žalované doručeny fikcí, přičemž po marném uplynutí úložní lhůty byla obsílka s písemnostmi soudu žalované vložena do poštovní schránky, a to dne 8. 3. 2024.Žalovaná zůstala nečinná, nevyjádřila se ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., soud měl tedy za to, že i žalovaná takto dává najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání.Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak poštovním podacím lístkem z 18. 5. 2023, výpisem z běžného účtu s transakcí z 21. 10. 2022 a 14. 10. 2022, smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 21. 10. 2022, smlouvou o úvěru číslo, tel. číslo, ze dne 14. 10. 2022, předžalobní výzvou k úhradě ze dne 17. 12. 2022, výpisem z účtu , právnická osoba, . č. , č. účtu, s transakcí 28. 6. 2017, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 5. 2023, výzvou k úhradě před podáním žaloby z 18. 5. 2023, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021, přílohami k této smlouvě o postoupení pohledávek a seznamem postoupených pohledávek na č. l. 42.Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence korporace , právnická osoba, , IČO: , IČO, , kterážto firma je zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze. Předmětem podnikatelských aktivit právního předchůdce žalobce je mimo jiné poskytování úvěrů a půjček. Žalobce je rovněž obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně. Tyto skutečnosti a zjištění jsou soudu známa z jeho jiné úřední a rozhodovací činnosti, když existence právního předchůdce žalobce i žalobce samotného byla ověřena nahlédnutím do obchodního rejstříku toho kterého krajského soudu.Žalovaná jako fyzická osoba uzavřela s právním předchůdcem žalobce dvě smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , a to dne 21. 10. 2022 a dne 14. 10. 2022. Tyto smlouvy žalovaná uzavřela formou dálkové elektronické komunikace, přičemž k podpisu těchto smluv došlo ze strany žalované potvrzovacím kódem ve dnech 21. 10. 2022 a 14. 10. 2022, který byl po verifikační platbě a ověření totožnosti žalované zaslán na její telefonní číslo, tel. číslo, . Z bližšího obsahu těchto smluv o úvěru soud zjistil, že dle smlouvy ze dne 21. 10. 2022 byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 17 500 Kč, když žalovaná měla takto poskytnutý spotřebitelský neúčelový úvěr vrátit se zápůjční úrokovou sazbou v kapitalizované výši 3 703 Kč (celkem tedy 21 203 Kč) ve lhůtě do 30 dnů od data poskytnutí úvěru, respektive uzavření smlouvy. Na základě smlouvy za dne 14. 10. 2022 byl žalované rovněž poskytnut úvěr 6 000 Kč, když žalovaná měla jistinu úvěru s úrokem 1 380 Kč (celkem tedy 7 380 Kč) rovněž vrátit ve lhůtě 30 dnů (smlouva o úvěru č. 722899006 ze dne 21. 10. 2022 a 14. 10. 2022, výpis z účtu , právnická osoba, . s verifikační platbou 1 Kč na jméno žalované 28. 6. 2017). Smlouva č. , tel. číslo, byla uzavřena z toho důvodu, že žalovaná využila svého práva na navýšení úvěru, přičemž čerpala celkem úvěr ve výši 17 500 Kč. Žalovaná měla úvěr zaplatit nejpozději do 17. 12. 2022, přičemž měla uhradit na jistině úvěru 17 500 Kč a smluvený úrok 3 703 Kč, celkem tedy žalobcem požadovanou částku ve výši 21 203 Kč. Částka poskytnutá z titulu úvěru s následným navýšením byla žalované vyplacena na její bankovní účet č. , č. účtu, , když poskytovatel úvěru, tedy právní předchůdce žalobce, úvěrovanou částku žalované zaslal na její účet, což bylo prokázáno výpisem z běžného účtu u , právnická osoba, s odchozí platbou a transakcí 21. 10. 2022, když podle této transakce žalovaná obdržela převodem na svůj účet 11 500 Kč a následně dne 14. 10. 2022 částku 6 000 Kč, celkem tedy 17 500 Kč (výpis z běžného účtu , právnická osoba, . s transakcí 21. 10. 2022 a 14. 10. 2022).Přesto, že žalované bylo z titulu smlouvy o úvěru s následným navýšením na 17 500 Kč plněno, žalovaná své povinnosti čerpaný úvěr s dohodnutým úrokem do data 17. 12. 2022 nesplnila, když ničeho ani částečně nehradila. Z titulu neuhrazení úvěru s dohodnutými úroky byla žalovaná 17. 12. 2022 právním předchůdcem žalobce vyzvána výzvou k okamžité úhradě dluhu, když je zřejmé, že žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala a zcela ani částečně nehradila (předžalobní výzva právního předchůdce žalobce ze dne 17. 12. 2022).Takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 postoupena na současného žalobce, když žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna a vyzvána k úhradě dluhu z titulu nesplaceného úvěru postupníkovi. Žalovaná opětně na oznámení o postoupení pohledávky a výzvu k úhradě dluhu nijak nereagovala (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 5. 2023, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 18. 5. 2023, poštovní podací lístek ze dne 18. 5. 2023, smlouva o postoupení pohledávek s přílohami a seznam postoupených pohledávek).Jak již soud uvedl výše, žalovaná zůstala v této věci naprosto nečinná, nevyjádřila se k žalobě a neuvedla tedy ničeho skutkově ani právně významného, neprokázala ani, že by její dluh vůči žalobci jako vlastníkovi pohledávky z titulu úvěru zanikl zcela či z části dobrovolným plněním.Co se týče právní kvalifikace této věci, v řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo ve smyslu § 1721 a násl. OZ k uzavření závazkového vztahu dle smlouvy o úvěru v souladu s § 1724 odstavec 1 OZ.Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ. Z titulu smlouvy o úvěru s následným navýšením na celkovou úvěrovanou částku 17 500 Kč byly tyto finanční prostředky žalované poskytnuty na její účet v souladu s § 2397 OZ, čímž žalobce, respektive poskytovatel úvěru splnil svoji povinnost dle § 2398 odstavec 1 OZ poskytnout úvěrované osobě peněžní prostředky v době určené v žádosti o úvěr. Žalované vznikla povinnost úvěr vrátit ve lhůtě 30 dnů, když žalovaná tuto svoji povinnost vrátit čerpaný úvěr a úroky nesplnila, porušila tak § 2399 odstavec 1 OZ. Pokud byla žalovaná upomínána poskytovatelem úvěru a následně i žalobcem o zaplacení a vrácení úvěru, na tyto výzvy nereagovala, ostatně i v tomto řízení zůstala nečinná.Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději nezbývá soudu nic jiného než konstatovat, že žaloba je důvodná, neboť žalobce prokázal, že žalované na základě smlouvy o úvěru byla poskytnuta částka 17 500 Kč, kterou měla žalovaná vrátit s dohodnutým úrokem ve výši žalobní jistiny ve lhůtě 30 dnů, což neučinila. Sama žalovaná zůstala v řízení nečinná a je nadále dle § 1968 a násl. OZ v prodlení, a to od data následujícího po datu, kdy měl být úvěr vrácen, tedy od 14. 11. 2022. Pokud žalobce požaduje ze žalobní jistiny zákonné úroky z prodlení 15 %, výše tohoto příslušenství je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., soud tedy žalobě vyhověl i co se týče příslušenství k pohledávce.Podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. bylo úspěšnému žalobci přiznáno na náhradě nákladů řízení za soudní poplatek 849 Kč a za provedenou právní pomoc za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva žalované k plnění a podání samotné žaloby) při sazbě 300 Kč (§ 14b odstavec 1 vyhlášky 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 300 Kč (§ 14b odstavec 5 písmeno a) vyhlášky 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Neúspěšná žalovaná tedy musí z titulu úhrady nákladů řízení zaplatit žalobci částku uvedenou ve výroku II. tohoto rozsudku, a to k rukám právního zást