41 C 22/2024-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 13. 11. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 34 281,18 Kč s příslušenstvím. Podanou žalobu odůvodnil zejména tím, že s žalovaným dne 24. 3. 2023 uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému částku 30 000 Kč, a to tak, že částku 27 500 Kč převedl na účet žalovaného a částku 2 500 Kč předvedl na účet zprostředkovatele žalovaného, jako jeho provizi. Žalovaný měl úvěr uhradit v pravidelných 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč, splatných vždy k 20. dni měsíce, počínaje dnem 20. 4. 2023. Na jistině žalobce nárokuje částku 28 110 Kč a na úrocích částku 1 906,18 Kč. Žalobce rovněž požaduje zaplacení: náhrady za odeslané upomínky ve výši 300 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek ve výši 2 495 Kč a smluvní pokuty ze zůstatku neuhrazeného úvěru ve výši 1 470 Kč.2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.):4. Z listin do spisu založených bylo zjištěno, že mezi účastníky řízení byla dne 13. 11. 2023 uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 27,77 % ročně, celkem v částce 43 230 Kč, a to ve 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena elektronicky, kdy k jejímu uzavření byla provedena verifikační platba. Splatnost první splátky byla stanovená dnem 20. 4. 2023. V úvěrové smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného s placením měsíčních splátek ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení. Rovněž byla ujednána smluvní pokuta za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek a v případě zesplatnění i z neuhrazeného zůstatku úvěru. V úvěrové smlouvě byl rovněž sjednán nárok žalobce na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou zaslanou upomínku.5. Dne 27. 3. 2023 byla částka 27 500 Kč zaslána žalovanému na jeho bankovní účet. Částka 2 500 Kč byla v souladu se smlouvou téhož dne odeslána zprostředkovateli úvěru jako provize. Žalovaný uhradil celkem 3 929,82 Kč. Výzvami ze dne 24. 7. 2023 a ze dne 24. 8. 2023 vyzýval žalobce žalovaného k zaplacení postupně narůstajících částek, přípisem ze dne 24. 9. 2023 došlo k zesplatnění úvěru, když žalobce žalovaného vyzýval k zaplacení částek odpovídajících předmětu tohoto řízení.6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Soud se předně zabýval otázkou, zda žalobce jako poskytovatel úvěru splnil povinnost náležitě posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet. Před poskytnutím úvěru žalovaný uvedl, že žije v nájemním bytě, přičemž jeho čistý měsíční příjem činí 27 000 Kč a čistý měsíční příjem domácnosti činí 52 000 Kč. Výdaje na bydlení uvedl ve výši 12 500 Kč měsíčně, přičemž tyto doložil nájemní smlouvou. Žalovaný rovněž uvedl, že na jiný úvěr hradí měsíční splátky ve výši 1 533 Kč. Příjem žalovaného ze zaměstnání byl ověřen výplatními páskami a výpisem z účtu. Rovněž byl doložen výpis z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí Dle soudu poskytovatel úvěru v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy je zřejmě, že příjmy a výdaje žalovaného jsou dostačující pro to, aby byl schopen splácet měsíční splátku úvěru ve výši 1 310 Kč. Uzavřenou úvěrovou smlouvu proto lze považovat za platnou.10. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný coby dlužník ze smlouvy o úvěru porušil svou povinnost plynoucí z této smlouvy, když řádně a včas nevrátil poskytnutou částku, ačkoliv žalobce jako věřitel svou smluvní povinnost vůči žalovanému splnil, když na jeho účet převedl finanční prostředky ve sjednané výši. V návaznosti na prodlení žalovaného žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru. V souladu se zákonem a ujednáním účastníků má proto žalobce nárok na dlužnou jistinu úvěru ve výši 28 110 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku z dlužné jistiny úvěru a úroku z prodlení v zákonné výši podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.), úroky do zesplatnění úvěru ve výši 1 906,18 Kč (výrok II.), náhradu nákladů za 3 odeslané upomínky po 300 Kč (výrok III.), smluvní pokuty za prodlení s úhradou 5 splátek ve výši 2 495 Kč (výrok IV.) a smluvní pokuty ze zůstatku nezaplaceného úvěru ve výši 1 470 Kč (výrok V.). O pariční lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. V souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, přiznal soud žalobci na náhradě nákladů řízení nižší sazbu za každý úkon právní služby učiněný do podání návrh včetně, protože návrh žalobce je podán na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje 50 000 Kč. Za každý úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, předžalobní výzva k plnění) tak byla žalobci přiznána částka 500 Kč a dále třikrát paušální náhrada po 100 Kč, navíc samozřejmě sazba DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 372 Kč. Celkem tedy na náhradě nákladů řízení náleží žalobci částka 3 550 Kč. O pariční lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., o platebním místě pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř.