42 C 233/2023-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 50.000 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v částce 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce částku v celkové výši 69.378 Kč, a to formou 21 měsíčních splátek po 3.304 Kč. Žalovaný však svému závazku nedostál, když na dluh ničeho neuhradil. Současně právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v částce 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce částku v celkové výši 47.655 Kč, a to formou 21 měsíčních splátek po 2.270 Kč. Žalovaný však svému závazku nedostál, když na dluh ničeho neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byly na žalobce postoupeny mimo jiné i pohledávky za žalovaným. Jelikož žalovaný ani přes výzvy žalobce dlužné částky neuhradil, obrátil se žalobce prostřednictvím tohoto návrhu na soud s tím, že se žalobou domáhá zaplacení zbývajících dlužných částek úvěru spolu s příslušenstvím v podobě zákonného a smluvního úroku z prodlení.2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:5. Právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr v požadované výši 30.000 Kč, jak vyplývá z doložené smlouvy. Spolu s poskytnou částkou se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce celkový poplatek za půjčku v částce 39.378 Kč, který je tvořen poplatkem za zpracování ve výši 1.500 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení ve výši 6.246 Kč a úrokem za dané období v částce 28.923 Kč. Úvěr se tak žalovaný zavázal vrátit zpět předchůdci žalobce v celkové výši 69.378 Kč, přičemž jej měl uhradit v 21 měsíčních splátkách po 3.304 Kč, se splatností dne , datum, . Zápůjční úroková sazba vztahující se k zápůjčce činila 23,28 % p.a., RPSN činilo 137,77 %. Z tabulky umoření se podává, že žalovaný na úvěr ve výši 30.000 Kč ničeho neuhradil.6. Právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , uzavřel dále s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr v požadované výši 20.000 Kč, jak vyplývá z doložené smlouvy. Spolu s poskytnou částkou se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce celkový poplatek za půjčku v částce 27.655 Kč, který je tvořen poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč, poplatkem za komfortní splácení ve výši 4.164 Kč a úrokem za dané období v částce 19.282 Kč. Úvěr se tak žalovaný zavázal vrátit zpět předchůdci žalobce v celkové výši 47.655 Kč, přičemž jej měl uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2.270 Kč, se splatností dne , datum, . Zápůjční úroková sazba vztahující se k zápůjčce činila 22,08 % p.a. RPSN činilo 142,04 %. Z tabulky umoření se podává, že žalovaný na úvěr ve výši 20.000 Kč ničeho neuhradil.7. Z karty zákazníka ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho výše čistého příjmu dosahuje částky 21.500 Kč měsíčně, ostatní příjmy 0 Kč měsíčně a další příjmy domácnosti částky 50.000 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek na pozici prodavače u zaměstnavatele , Anonymizováno, . Rovněž označil, že má jeden zdroj příjmu. Celkový příjem tak byl sečten na částku 71.500 Kč měsíčně. Za odhadované měsíční výdaje označil žalovaný částku 3.000 Kč. Dále zde žalovaný uvedl, že je svobodný, má 1 vyživovací povinnost a aktuálně je na zaměstnán na plný pracovní úvazek. Za druh bydlení označil spoluvlastnictví. Věřitel ve formuláři zaškrtl kolonky jím ověřených dokumentů předložených žalovaným, konkrétně pracovní smlouvu a potvrzení o příjmu. Žalovaný uvedl, že vlastní automobil a nemá sjednanou další zápůjčku ani kreditní kartu u jiné společnosti.8. Z druhé karty zákazníka ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho výše čistého příjmu dosahuje částky 31.200 Kč měsíčně, ostatní příjmy 0 Kč měsíčně a další příjmy domácnosti částky 30.000 Kč měsíčně. Rovněž označil, že má jeden zdroj příjmu. Celkový příjem tak byl sečten na částku 61.200 Kč měsíčně. Za odhadované měsíční výdaje označil žalovaný částku 3.000 Kč a interní splátky po 3.304 Kč. Dále zde rovněž žalovaný uvedl, že je svobodný, má 1 vyživovací povinnost a aktuálně je na zaměstnán na plný pracovní úvazek. Za druh bydlení označil spoluvlastnictví. Věřitel ve formuláři zaškrtl kolonky jím ověřených dokumentů předložených žalovaným, konkrétně pracovní smlouvu a potvrzení o příjmu. Žalovaný uvedl, že vlastní automobil a nemá sjednanou další zápůjčku ani kreditní kartu u jiné společnosti.9. Z potvrzení o příjmu ze dne , datum, soud zjistil, že zaměstnavatel , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, . potvrdil průměrný čistý příjem zaměstnance, zde žalovaného, v částce 31.200 Kč měsíčně. Rovněž stvrdil, že žalovaný je u něj zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, ode dne , datum, .10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, včetně seznamu konkrétních postoupených pohledávek, soud zjistil, že byly na žalobce postoupeny mimo jiné i pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , současně byl žalovaný vyzván k úhradě dluhů ve lhůtě 10 dnů od doručení této výzvy. Oznámení spolu s výzvou bylo odeslané na adresu žalovaného dne , datum, , jak vyplývá z podacího archu. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s uvedenými splátkami, zaslal žalobce žalovanému dopisem ze dne , datum, předžalobní výzvu k úhradě částky z titulu splatných úvěrů ve výši 126.624,56 Kč, odeslanou žalovanému dne , datum, . Částka uplatněná touto žalobou činí 50.000 Kč představující dlužnou jistinu z titulu nesplacených úvěrů. Součástí nároku žalobce je rovněž příslušenství pohledávky v podobě smluvních a zákonných úroků z prodlení.11. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, a současně dle zákona č. 257/2016 SB., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).12. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlo