44 C 221/2023-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 20. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 21.226 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 18. 11. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , Anonymizováno, . Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20.400 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však měsíční splátka měla činit 300 Kč. Strany si sjednaly poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, součástí žalované částky je tedy poplatek za čerpání úvěru ve výši 4.080 Kč. Strany dále sjednaly úrok ve výši 20 % měsíčně z poskytnuté jistiny, s tím, že pro případ zesplatnění úvěru bude úrok činit 15 % ročně. Úrok se ke konci každého měsíce stává součástí jistiny dluhu. Žalované byly účtovány úroky ve výši celkem 9.202 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Součástí dlužné částky je smluvní pokuta za 3 měsíce ve výši 363 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem 18.219 Kč, tyto úhrady byly započteny v následujícím pořadí: 1. smluvní pokuta, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za čerpání úvěru, 6. jistina úvěru. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila.3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.4. Dne 18. 11. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. , Anonymizováno, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr do úvěrového limitu 50.000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Byl sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny. Dále byl sjednán úrok ve výši 20 % měsíčně s tím, že v případě zesplatnění úvěru bude úrok činit 15 % ročně. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každý započatý měsíc prodlení žalované s tím, že tato smluvní pokuta náleží za první tři kalendářní měsíce prodlení.5. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalované dle jejího občanského průkazu (scan OP žalované). Dále měla žalobkyně k dispozici výplatní pásky žalované z nichž vyplývá, že žalovaná měla v září 2019 měsíční čistou mzdu 25.597 Kč a v říjnu 2019 měsíční čistou mzdu 24.013 Kč.6. Z doložených výpisů z účtu za prosinec 2019 až červen 2020 plyne, že žalobkyně postupně vyplatila na bankovní účet č. , č. účtu, částku v celkové výši 20.400 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne 12. 12. 2023 vyplývá, že bankovní účet č. , č. účtu, byl v rozhodném období žalované. Žalovaná tedy z úvěru postupně čerpala částku v celkové výši 20.400 Kč.7. Z doložených výpisů k revolvingovému úvěru plyne, že žalovaná celkem žalobkyni uhradila částku 18.219 Kč.8. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2023, předanou k poštovní přepravě téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši celkem 31.455 Kč nejpozději do 31. 5. 2023.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná byla spotřebitelem – viz § 419 občanského zákoníku) splnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.14. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).15. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně ověřovala příjmy žalované (doložené výplatní pásky). V tomto směru nelze žalobkyni nic vytknout. Žalobkyně však nijak nezjišťovala ani neověřovala výdaje žalované a ani bližší údaje o jejích osobních poměrech (např. počet osob v domácnosti, zda má žalovaná nějaké vyživované osoby, forma bydlení žalované, atd.). Z žádných provedených důkazů neplyne, že by se žalobkyně dotazovala žalované na její pravidelné výdaje a na její osobní poměry a tyto jakýmkoli způsobem ověřovala. Stejně tak se žalobkyně vůbec nezajímala o to, zda již žalovaná nemá nějaké jiné půjčky či úvěry. S ohledem na nepřítomnost žalobkyně na jednání dne 16. 5. 2024 pak soud ani nemohl žalobkyni v tomto směru vyzvat a poučit dle § 118a o. s. ř. Soud proto uzavírá, že žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, když se nijak nezabývala výdajovou stránkou žalované a jejími osobními poměry (včetně případných dalších půjček a úvěrů). Žalobkyně má přitom povinnost řádně zkoumat příjmovou i výdajovou stránku žadatele o úvěr, aby mohla srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji žadatele o úvěr a tedy jaká je jeho schopnost uvažovaný spotřebitelský úvěr řádně splácet.16. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně, když se nijak nezabývala výdajovou stránkou žalované a jejími osobními poměry (včetně případných dalších půjček a úvěrů). Žalobkyně si tedy nemohla věrohodně učinit závěr o tom, zda bude žalovaná schopna spotřebitelský úvěr řádně splácet. Uzavřená Smlouva o revolvingovém úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 18. 11. 2019 je tedy absolutně neplatná s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.17. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel v případě neplatnosti smlouvy povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (jistina úvěru je svým charakterem bezdůvodným obohacením žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 občanského zákoníku). Žalované bylo z úvěru celkem vyplaceno 20.400 Kč převodem na její bankovní účet. Naopak žalovaná zaplatila žalobkyni celkem částku 18.219 Kč. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 2.181 Kč (20.400 Kč – 18.219 Kč). S ohledem na uvedené soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni čás