47 C 243/2023-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 16. 8. 2023 (podanou u soudu dne 17. 8. 2023) se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit: a) částku 152 877,42 Kč na jistině, b) kapitalizovaný smluvní úrok (9,9 % ročně) z částky 152 877,42 Kč ve výši 12 634,96 Kč, tj. od 20. 7. 2021 do 30. 9. 2022 (viz č. l. 14), c) kapitalizovaný úrok ve výši 20 323,69 Kč, tj. z částky 152 877,42 Kč od 15. 12. 2022 do 24. 7. 2023 (viz č. l. 14 verte nahoře), d) smluvní úrok 6,9 % ročně z částky 152 877,42 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení, e) zákonný úrok z prodlení z částky 152 877,42 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, to vše z titulu Smlouvy o hotovostním úvěru [anonymizováno] uzavřené mezi účastníky dne 31. 12. 2019. 2. Žalovaná se v průběhu řízení nijak nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím zjištěním o skutkovému stavu: 4. Žalobce vedl pro žalovanou bankovní účet - na základě Smlouvy o vedení účtu – s číslem účtu [bankovní účet] (důkaz: Žádost o zřízení účtu č. [anonymizováno] s datem 20. 9. 2013, 2x potvrzení o zřízení účtu s datem 20. 9. 2013, Formulář o změně osobních údajů s datem 25. 9. 2013). 5. Žalobce uzavřel se žalovanou Smlouvu o hotovostním úvěru [anonymizováno] dne 31. 12. 2019. Součástí této smlouvy byly i Podmínky poskytování hotovostních úvěrů (dále jen "Podmínky"), Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob (dále jen "VOP") a Sazebník bankovních poplatků v [anonymizováno] (dále jen " Sazebník), které upravují práva a povinnosti Smlouvou výslovně neupravené dle odst. 8.1. Smlouvy, přičemž žalovaná se je zavázala dodržet dle odst. 8.2. Smlouvy. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z následujících důkazů: Žádost o poskytnutí hotovostního úvěru [anonymizováno] plus – předschválená nabídka, Smlouva o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] s datem 31. 12. 2019, Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob účinné od 14. 9. 2019, Podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů [anonymizováno] účinné od 18. 9. 2019, Úrokový lístek [anonymizováno] s účinností od 13. 9. 2022, Listina označená jako„ sms potvrzeni [anonymizováno]“. 6. Co se týká posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany žalobce před uzavřením smlouvy, žalovaná v žádosti o úvěr uvedla příjem ve výši 14 000 Kč (důkaz žádostí o poskytnutí hotovostního úvěru mPůjčka plus – předschválená nabídka), což - dle tvrzení žalobce -pracovník žalobce zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet žalované č. [bankovní účet] vedený u žalobce. Žalobce uvedl, že dle výpisu z účtu žalované je patrné, že průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti odpovídá částka 25 000 Kč. 7. Žalovaná na žádosti o úvěr dále uvedla výdaje ve výši 2 500 Kč měsíčně (důkaz touto žádostí). Žalobce uvedl, že stanovil životní výdaje žalované po zohlednění situace žalované podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 5 280 Kč. 8. Žalobce uvedl, že žalovaná na žádosti uvedla splátky mimo banku, u které žádá o úvěr, ve výši 0 Kč, ale žalobce uvedl, že dotazem do [spisová značka] a vlastních systémů zjistil, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši 10 297,53 Kč. Po zohlednění všech výše uvedených okolností žalobce stanovil maximální zatížení žalované pro novou splátku na částku ve výši 8 436,47 Kč, splátka nového úvěru činila 2 759,04 Kč a nové splátkové zatížení tedy činilo 13 056,57 Kč měsíčně (důkazy: Žádost o poskytnutí hotovostního úvěru mPůjčka plus – předschválená nabídka, 4 listiny označené žalobcem jako„ registry + schvaleni“, Transakční historie účtu za období od 20. 9. 2013 do 9. 11. 2017, Transakční historie účtu za období od 10. 11. 2017 do 16. 8. 2020). 9. Na základě této smlouvy žalovaná požadovala bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 183 400 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet], s těmito parametry: 84 splátek, vždy k 23. dni měsíce, po 2 759 Kč měsíčně, úroková sazba 6,9 % p. a., RPSN 7,12 % (důkaz touto smlouvou). Žalovaná čerpala úvěr sjednaným způsobem bezhotovostně - převodem částky 183 400 Kč na její účet vedený u žalobce - dne 31. 12. 2019 (důkaz: Transakční historie účtu za období od 10. 11. 2017 do 16. 8. 2020). 10. Žalovaná uhradila žalobci za celou dobu (od poskytnutí jistiny úvěru na její účet dodnes) - ve vztahu ke smlouvě o hotovostním úvěru "mPůjčka plus" č. [anonymizováno] dne 31. 12. 2019 - celkem částku 52 164,06 Kč, která byla započtena na jistinu (důkaz: dokument Splátky.xls, Historie úvěru: [anonymizováno]; srov. I tvrzení žalobce v bode V. jeho podání z 3. 11. 2023). 11. Při právním hodnocení soud vyšel z těchto právních předpisů a úvah. 12. Soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 2395 občanského zákoníku. V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 cit. zákona, když se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Žalobce je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 cit. zákona) V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 183 400 Kč. 13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) platí, že:„ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ 14. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí:„ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.“. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.“ 15. Účastníci spolu nejprve uzavřeli smlouvu o vedení účtu dle § 2662 občanského zákoníku v písemné podobě, žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala, a to dne 20. 9. 2013 (viz důkaz touto smlouvou ve spojení s Potvrzením o zřízení účtu a Žádostí o zřízení účtu č. [anonymizováno]). Účastníci dále uzavřeli o hotovostním úvěru [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 31. 12. 2019; i kdyby však žalobce neprokázal uzavření této smlouvy (srov. i výzvu soudu z 31. 10. 2023 bod 17), včetně tam následně uvedeného poučení), tak žalobce prokázal poskytnutí částky 183 400 Kč na účet žalované vedené u žalobce, a proto by v každém případě měl právo na vrácení této částky po odečtení částky, kterou žalovaná žalobci vrátila). 16. Soud se z úřední povinnosti (viz již otázka absolutní neplatnost smlouvy) zabýval otázkou platnosti smlouvy ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění k datu tvrzeného uzavření smlouvy (dále jako„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 17. Nejvyšší soud se k podobné otázce (k výkladu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru) podrobně vyjádřil například v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. V něm uvedl mj., že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého oso