48 C 181/2022-75 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla původně žaloba ze dne 2. 9. 2022, kterou se právní předchůdce žalobkyně domáhal po žalované zaplacení částky 12.000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně byl v období od 8. 10. 2021 do 10. 12. 2021 hospitalizován u žalované. K hospitalizaci se dostavil oděný a současně si nechal od dcery přinést celkem 22 knih specifikovaných v žalobě, z nichž 21 z nich bylo v jeho vlastnictví. Knihy byly umístěny ve stolku u postele. V průběhu hospitalizace byl právní předchůdce žalobkyně opakovaně překládán mezi jednotlivými odděleními, jeho věci byly umístěny ve dvou pytlech a následně došlo k jejich ztrátě, v důsledku, níž právní předchůdce žalobkyně o své věci přišel. Následně se u žalované domáhal náhrady škody, nárok vyřizovala jeho dcera. Ta opakovaně urgovala personál žalované s žádostí o informace o věcech, opakovaně jí bylo sděleno, že se věci našly, což nebylo pravdou. V důsledku pandemie onemocnění Covid 19 byly zakázány návštěvy, dne 8. 12. 2021 se dcera právního předchůdce žalobce přesvědčila o tom, že věci nebyly nalezeny. Po jejím marném pátrání po různých odděleních žalované podala dcera dne 8. 12. 2021 stížnost. Žalovaná se v dopise ze dne 13. 12. 2021 za ztrátu omluvila a vyzvala dceru právního předchůdce žalobce k vyčíslení škody, což tato učinila, seznámila žalovanou se seznamem věcí a sepsala čestné prohlášení a škodu vyčíslila v částce 18.936 Kč, kterou i po žalované následně požadovala. Žalovaná dopisem ze dne 8. 4. 2022 sdělila, že žádosti o náhradu škody vyhověla co do částky 5.882 Kč. Zbylou částku žalovaná opakovaně odmítala uhradit, byť dříve výslovně ztrátu dvou pytlů s věcmi právního předchůdce žalobkyně přiznala. Právní předchůdce žalobkyně se tak po žalované původně domáhal zaplacení částky 12.000 Kč.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 7. 10. 2022 uvedla, že s žalobou nesouhlasí a navrhla ji zamítnout. Z žaloby nelze dovodit, že právnímu předchůdci žalobkyně vznikla v souvislosti s provozem žalované škoda, právní předchůdce žalobkyně nadto k prokázání jím tvrzeného nenavrhl důkazy. Neprokázal, že věci se v době jeho hospitalizace v zařízení žalované nacházely. Právní předchůdce žalobkyně nedokazuje, že jeho věci byly odloženy na místě k tomu určením nebo na místě, kde se tyto věci obvykle ukládají. Rozsah věcí je natolik značný, že by je ani nebylo kam uložit. Ze vstřícného kroku žalované spočívajícího v úhradě částky 5.882 Kč a z obsahu jejího vyjádření ze dne 8. 4. 2022 nelze usuzovat, že by žalovaná žalobou uplatněný nárok, jakkoliv uznávala. Žalovaná tuto částku uhradila coby způsob mimosoudního vyrovnání uplatněného nároku. Právní předchůdce žalobkyně neunáší důkazní břemeno stran přítomnosti údajně ztracených věcí v zařízení žalované a ohledně jím tvrzené výši škody. Nárok na náhradu škody nebyl nadto uplatněn včas. Ke ztrátě věcí mělo dojít v průběhu hospitalizace, nárok byl uplatněn nejdříve dne 17. 5. 2022, což zcela zjevně neodpovídá lhůtě bez zbytečného odkladu. Právní předchůdce žalobkyně netvrdí, kdy ke ztrátě věcí mělo dojít, za řádné uplatnění nároku nelze považovat stížnost aktivně nelegitimované dcery. Uložit žalované povinnost nahradit škodu by v daném případě bylo v rozporu se zásadami slušnosti a spravedlnosti, neboť se jedná o zjevně nestandartní množství knih a jednání právního předchůdce žalobkyně se vymyká běžnému jednání. Žalovaná soudu navrhla příp. snížení náhrady škody dle § 2953 odst. 1 o. z., neboť není standartní vnášet do nemocničního zařízení 22 knih.3. V průběhu řízení právní předchůdce žalobkyně dne , datum, zemřel. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 8. 2023, č. j. , spisová značka, , soud pravomocně ke dni 20. 9. 2023 rozhodl o tom, že v řízení bude pokračováno s žalobkyní.4. Žalobkyně v replice ze dne 6. 10. 2023 uvedla, že sama žalovaná v dopise ze dne 13. 12. 2021 připustila existenci věcí v zařízení žalované, a i jejich ztrátu. Stran uložení věcí odkázala na nemocniční řád žalované. Pacienti si standardně knihy do nemocnice přináší, nejedná se o cennosti, které by bylo nutno ukládat po dobu hospitalizace v řádu popsaným způsobem do úschovy. Právní předchůdce žalobkyně nebyl nikým upozorněn na nevhodné množství věcí či jejich uložení. Žalovaná sama nevedla žádnou evidenci jeho věcí, stejně jako jejich přesuny mezi jednotlivými odděleními. Nárok na náhradu škody byl uplatněn včas dne 8. 12. 2021, výše škody je řádně prokazována.5. Žalobkyně v podání ze dne 26. 4. 2024 soudu sdělila, že setrvává jen na požadavku na náhradě škody za ztracené knihy a vzala žalobu co do částky 10.882 Kč částečně zpět a stran rozhodnutí o náhradě nákladů řízení navrhla postup dle § 150 o.s.ř. Důvod pro jeho aplikaci spatřuje ve věku žalobkyně, v její snaze o smírné vyřešení věci a v odmítavém postoji žalované na mimosoudním vyřešení věci.6. Žalovaná se v podání ze dne 6. 5. 2024 vyjádřila k otázce náhrady nákladů řízení v tom směru, že má v případě zamítnutí žaloby, právo na náhradu nákladů řízení včetně odměny její právní zástupkyně. V podání ze dne 28. 5. 2024 se žalovaná vyjádřila k návrhu žalobkyně na aplikaci § 150 o.s.ř. při rozhodování o náhradě nákladů řízení.7. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 5. 2024, č. j. , spisová značka, , soud řízení pravomocně ke dni 14. 5. 2024 částečně co do částky 10.882 Kč zastavil. Předmětem řízení tak po tomto částečném zastavení řízení zůstala částka 1.118 Kč.8. Soud žalobkyni v průběhu řízení usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 5. 2024, č. j. , spisová značka, , vyzval a poučil dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení týkajících se žalobou uplatněného nároku. Současně soud žalobkyni poučil, že v případě, kdy výzvě soudu nevyhoví, vystavuje se riziku, že bude ve věci neúspěšná z důvodu neunesení břemene tvrdit rozhodné skutečnosti a břemene důkazního. Soud žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a důkazů vyzval písemně z důvodu procesní ekonomie s ohledem na již nařízený termín dalšího jednání a neúspěšný pokus stran o mimosoudní vyřešení věci. Vzhledem ke skutečnosti, že soud dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. vyzývá a poučuje účastníky pouze a jen u jednání, zopakoval soud tuto písemnou výzvu a poučení z procesní jistoty i u jednání soudu konaného dne 27. 5. 2024.9. Žalobkyně na poučení a výzvu soudu reagovala podáním ze dne 21. 5. 2024, ve kterém uvedla, že pan , jméno FO, se k hospitalizaci dostavil oblečený a obutý. Jeho dcera, která jej minimálně 2 x týdně navštěvovala, mu nosila knihy a nebyla nikdy nikým upozorněna, že by knih bylo moc nebo že by se knihy neměly do nemocnice nosit. Z důvodu plánovaného uzavření nemocnice kvůli pandemii onemocnění Covid 19 a plánované délce jeho hospitalizace mu dcera nanosila do nemocnice větší množství knih, které mu uložila do stolku vedle postele. Knihy byly brožované, převážně nové, jinak ve velmi dobrém stavu, jednalo se celkem o 22 knih specifikovaných v tomto doplnění. Jejich cena přesahuje 8.000 Kč, žalobkyně za ně požaduje pouze 7.000 Kč, od kterých odečetla již žalovanou vyplacenou částku 5.882 Kč, k úhradě tak zbývá částka 1.118 Kč. , jméno FO, byl z odd. , Anonymizováno, přeložen na odd. , Anonymizováno, , kde jej dcera viděla nadlouho naposledy, zde knihy na svém stolku neměl. Následně byl opakovaně překládán na různá oddělení nemocnice, dcera s ním byla v telefonickém kontaktu a pan , jméno FO, si jí stěžoval, že nemá v čem chodit a co číst. Dcera proto opakovaně telefonicky urgovala personál o vrácení jeho věcí. Věci nebyly nejprve k nalezení, následně jí bylo tvrzeno, že se již našly a budou mu předány. Dcera byla i přes uzavření nemocnice dne 8. 12. 2021 do nemocnice pozvána z důvodu jejího poučení, jak se o otce starat. Otce viděla tehdy poprvé po měsíci a půl, neměl u sebe své věci a sestra dceři sdělila, že neví, kde věci jsou a že se spletla, když jí do telefonu říkala, že se věci našly. Dala dceři seznam otcem navštívených nemocničních oddělení a řekla jí, ať jde věci hledat, což učinila, ovšem bezúspěšně. Poslední zmínka o nich byla z oddělení , Anonymizováno, . Následně šla téhož dne podat stížnost. Žalovaná se v odpovědi ze dne 13. 12. 2021 dceři za ztrátu věcí omluvila a vyzvala ji k soupisu seznamu ztracených věcí, který jim následně dodala. Žalobkyně má za to, že stolek vedle nemocničního lůžka je místem, kam se věci obvykle ukládají.10. Soud u jednání konaného dne 27. 5. 2024 provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a výslechem svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a zjistil následující skutkový stav.11. Z nemocničního řádu účinného od 24. 11. 2021 soud zjistil a vzal za prokázané, že pacient má šatstvo a prádlo odevzdat oproti potvrzení zdravotnickému pracovníkovi lůžkového oddělení, který se postará o jeho uskladnění v šatně, popř. tento pracovník ukáže pacientovi, kam je možné šatstvo uložit. V případě většího peněžitého obnosu a jiných cenných věcí (šperky, zlato) je pacientům tímto řádem doporučeno jejich předání oproti potvrzení do úschovy.12. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil a vz