62 C 46/2024-48 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 2. 2024, doplněnou podáním ze dne 29. 4. 2024, domáhala zaplacení 30.325,33 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 3. 1. 2023 s právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, ) online smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které předchůdce žalobkyně poukázal na účet žalovaného 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu se smluvním kapitalizovaným úrokem ve výši 25.114 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 5.009,50 Kč. Dodatkem ze dne, Anonymizováno, 3. 3. 2023 byla smlouva upravena tím způsobem, že jistina úvěru nově činila 33.312,59 Kč a smluvní kapitalizovaný úrok 21,791,41 Kč. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalovaného se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Dne 3. 1. 2023 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným prostřednictvím služeb komunikace na dálku (na webových stránkách žalobkyně www.zaplonasplatky.cz) uzavřena smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému 35.000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem č. , var. symbol, . Skutečnost, že žalovaný je žadatelem o úvěr byla ověřena odesláním 1 Kč ze strany žalovaného na účet žalobkyně dne 2. 1. 2023. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 25.114 Kč. Pro případ prodlení byl žalovaný povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a náklady na upomínání. Dne 3. 3. 2023 uzavřeli účastnicí smlouvy o úvěru dodatek ke smlouvě; jistina úvěru nově činila 33.312,59 Kč a smluvní kapitalizovaný úrok 21.791,41 Kč.4. Dne 8. 12. 2022 byla mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, kterou účastníci této smlouvy upravili podmínky pro budoucí postoupení dílčí pohledávek. Na základě společného prohlášení právního předchůdce žalobkyně a žalobkyně o uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaného o této skutečnosti informoval předchůdce žalobkyně přípisem ze dne 12. 10. 2023; přípis byl odeslán 16. 10. 2023.5. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 9. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu; upomínka byla odeslána téhož dne. Žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 31. 1. 2024 a upozorněn na možnost uplatnění nároku soudní cestou; výzva byla odeslána 2. 2. 2024.6. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.12. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.13. Z předložené smlouvy o úvěru nevyplývá, že by se právní předchůdce žalobkyně jakkoliv zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutou částku, nezkoumal pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného, nevyžádal na žalovaném jediný doklad, ze kterého by plynuly informace o měsíčních příjmech a výdajích žalovaného. Pokud žalobkyně uvedla, že předchůdce žalobkyně provedl lustraci žalovaného v dostupných rejstřících, pak v reakci na výzvu soudu nepředložila jediný dokument.14. Právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 z. s. ú. Právní předchůdce žalobkyně zcela nesprávně vyhodnotil údaje o příjmech a výdajích žalovaného, řádně tedy neposoudil, jaké jsou skutečné volné měsíční prostředky žalovaného a zda tedy žalovaný bude schopen hradit splátky úvěru. Za této situace neměl být úvěr žalovanému vůbec poskytnut.15. Právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 z. s. ú. Za situace, kdy právní předchůdce žalobkyně nenashromáždil dostatek informací o příjmech a výdajích žalovaného, měl postupovat zcela opačným způsobem a úvěr žalovanému neposkytnout. Pokud totiž nemohly být určeny volné prostředky, se kterými je žalovaný schopen měsíčně nakládat, musela na straně právního předchůdce žalobkyně panovat důvodná pochybnost o tom, zda žalovaný bude schopen hradit dluh v předepsaných splátkách.16. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť spl