72 C 176/2023-67 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 20.693,52 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalovanou dne 2. 9. 2021, ohledně jistiny ve výši 22.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit zpět spolu se sjednaným poplatkem ve výši 18.894 Kč. Žalovaná se tak zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 40.894 Kč, a to prostřednictvím jednotlivých 14 měsíčních splátek ve výši 2.921 Kč, kdy splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána ve smlouvě, přičemž splatnost poslední splátky a rovněž celková splatnost závazku byla sjednána ke dni 2. 11. 2022. Žalovaná však dlužnou částku přestala hradit řádně a včas a ani k uvedenému dni svůj závazek nesplnila, když zaplatila toliko částku v celkové výši 5.400,02 Kč. Žalobce tak na základě podané žaloby požadoval zaplacení částky v celkové výši 20.693,52 Kč. Současně žalobce požadoval úhradu částky v celkové výši 1.425,81 Kč v podobě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od 3. 11. 2022 do 15. 1. 2023 spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky v celkové výši 217 Kč. Předmětná pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na žalobce.2. V návaznosti na částečné zpětvzetí žaloby ze strany žalobce bylo usnesením Městského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ze dne 11. 3. 2024, které nabylo právní moci dne 10. 4. 2024, rozhodnuto tak, že řízení se částečně zastavuje co do jistiny ve výši 2.667,73 Kč, co do kapitalizovaného úroku v částce 16.812,22 Kč, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, co do nároku na smluvní pokutu ve výši 1.425,81 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 585,95 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 2.667,73 Kč za období od 4. 2. 2023 do 11. 6. 2023, z důvodu částečného zpětvzetí žaloby učiněného podáním žalobce ze dne 31. 10. 2023, neboť žalobce v dané části na žalobě již netrvá, přičemž předmětem řízení nadále zůstala částka jistiny ve výši 16.599,98 Kč a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 16.599,98 Kč od 12. 6. 2023 do zaplacení.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalobce vyjádřil souhlas již v návrhu, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, čímž v souladu s připojenou doložkou soudu bylo možno dospět k závěru, že s takovým postupem soudu bez nařízení jednání souhlasí) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.5. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o úvěru ze dne 2. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru se splatností ke dni 2. 11. 2022 ode dne poskytnutí finančních prostředků. Obsahem úvěrové smlouvy bylo poskytnutí úvěru v částce ve výši 22.000 Kč, kdy žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutou částku úvěru spolu s poplatkem ve výši 18.894 Kč, celkem se tak žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit částku ve výši 40.894 Kč, a to prostřednictvím 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.921 Kč měsíčně, přičemž první splátka byla dle smlouvy splatná do měsíce ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do měsíce po uhrazení předchozí splátky. Celková splatnost závazku byla sjednána ke dni 2. 11. 2022. Mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovanou bylo dále ujednáno, že částka bude vrácena spolu s ujednaným smluvním úrokem se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. Žalovaná se však ocitla v prodlení, když nesplnila závazek včetně sjednaného příslušenství řádně a včas, a to ani ke dni splatnosti poslední splátky, neboť žalovaná právnímu předchůdci žalobce zaplatila toliko částku ve výši 5.400,02 Kč.7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 2. 2023 mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem došlo s účinností ke dni 3. 2. 2023 k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Žalované byla změna věřitele oznámena přípisem právního předchůdce žalobce.8. Celková částka uplatněná na základě podané žaloby tak činila ke dni postoupení částku v celkové výši 49.161,22 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 19.267,71 Kč, a nesplacených poplatků. Žalobce se žalobou domáhal částky ve výši nesplacené jistiny ve výši 19.267,71 Kč spolu s nesplaceným kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1.842,59 Kč, nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9.238,09 Kč, nesplacenými náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.752 Kč, spolu s nesplaceným inkasním poplatkem ve výši 3.393,59 Kč. Žalobce dále uplatnil požadavek na zaplacení částky účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněních pohledávky, a to ve výši 217 Kč. Částka ve výši 1.425,81 Kč pak představovala smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 19.267,71 Kč v sazbě 0,1 % denně, a to za období od 3. 11. 2022 do 15. 1. 2023.9. Z výzvy k úhradě ze dne 24. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky také před podáním žaloby. Žalovaná však uvedené výzvy dlužnou částku žalobci neuhradila.10. Věc byla posouzena podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Dle dikce § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí. Z ustanovení § 5 o. z. vyplývá, že jedná-li bez odborné péče ten, kdo k tomu má povinnost, jde takové jednání k jeho tíži.16. Ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. uvádí, že ten kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části požadované jistiny. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy.18. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které by žalobce poskytl žalované částku v celkové výši 22.000 Kč, a žalovaná byla žalobci tuto částku vrátil navýšenou o příslušenství spolu s poplatk