72 C 180/2023-73 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 17.462,98 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 13. 6. 2018 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v částce 22.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobce částku v celkové výši 41.017 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 684 Kč. Žalovaná však svému závazku nedostála, když na dluh učinila částečnou úhradu ve výši 32.000 Kč, nikoli však veškerou dlužnou částku. Současně právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 6. 1. 2019 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v částce 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobce částku v celkové výši 28.125 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 469 Kč. Žalovaná však svému závazku nedostála, když na dluh učinila částečnou úhradu ve výši 6.600 Kč, nedošlo však k úhradě celé dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byly na žalobce postoupeny mimo jiné i pohledávky za žalovanou. Jelikož žalovaná ani přes výzvy žalobce dlužné částky neuhradila, obrátil se žalobce prostřednictvím tohoto návrhu na soud s tím, že se žalobou domáhá zaplacení zbývajících dlužných částek úvěru spolu s příslušenstvím v podobě zákonného a smluvního úroku z prodlení.2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila.3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.5. Právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , uzavřel s žalovanou dne 13. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr v požadované výši 22.000 Kč, jak vyplývá z doložené smlouvy. Spolu s poskytnou částkou se žalovaná zavázala vrátit předchůdci žalobce celkový poplatek za půjčku v částce 19.017 Kč, který je tvořen poplatkem za administrativní činnost ve výši 8.596 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení ve výši 6.486 Kč a úrokem za dané období v částce 3.935 Kč. Úvěr se tak žalovaná zavázala vrátit zpět předchůdci žalobce v celkové výši 41.017 Kč, přičemž jej měla uhradit v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, se splatností dne 7. 8. 2019. Zápůjční úroková sazba vztahující se k zápůjčce činila 29,00 % ročně. Z tabulky umoření se podává, že žalovaná celkem na úvěr ve výši 22.000 Kč uhradila prostřednictvím 21 nepravidelných splátek částku ve výši 32.000 Kč, kdy na dlužné jistině žalobce eviduje zbývající dlužnou částku 5.534,07 Kč.6. Právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , uzavřel dále s žalovanou dne 6. 1. 2019 smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr v požadované výši 15.000 Kč, jak vyplývá z doložené smlouvy. Spolu s poskytnou částkou se žalovaná zavázala vrátit předchůdci žalobce celkový poplatek za půjčku v částce 13.125 Kč, který je tvořen poplatkem za administrativní činnost ve výši 6.020 Kč, poplatkem za komfortní splácení ve výši 4.422 Kč a úrokem za dané období v částce 2.683 Kč. Úvěr se tak žalovaná zavázala vrátit zpět předchůdci žalobce v celkové výši 28.125 Kč, přičemž jej měla uhradit v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, se splatností dne 1. 3. 2020. Zápůjční úroková sazba vztahující se k zápůjčce činila 29,00 % ročně. Z tabulky umoření se podává, že žalovaná celkem na úvěr ve výši 20.000 Kč uhradila prostřednictvím 6 nepravidelných splátek částku ve výši 6.600 Kč, kdy na dlužné jistině žalobce eviduje zbývající dlužnou částku 15.461,73 Kč.7. Z karty zákazníka ze dne 13. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že její výše čistého příjmu dosahuje částky 7.450 Kč měsíčně, ostatní příjmy 500 Kč měsíčně a další čisté příjmy domácnosti částky 33.000 Kč měsíčně. Celkový příjem tak činil částku 40.950 Kč měsíčně. Za odhadované měsíční výdaje označila žalovaná částku 19.000 Kč. Dále zde žalovaná uvedla, že je svobodná, má 3 vyživovací povinnosti a aktuálně je na mateřské dovolené. Za druh bydlení označila společné bydlení s rodiči. Věřitel ve formuláři označil jím ověřené dokumenty předložené žalovanou, konkrétně potvrzení o příjmu z 13. 6. 2018 a poštovní složenku z 06/2018. Žalovaná uvedla, že nemá kreditní kartu ani sjednanou další zápůjčku u jiné společnosti a neplatí žádné další splátky.8. Z druhé karty zákazníka ze dne 6. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že její výše čistého příjmu dosahuje částky 8.100 Kč měsíčně a další čisté příjmy domácnosti částky 25.000 Kč měsíčně. Celkový příjem tak činil částku 33.100 Kč měsíčně. Za odhadované měsíční výdaje označila žalovaná částku 6.000 Kč a částku dalších interních splátek ve výši 2.800 Kč. Rovněž zde žalovaná uvedla, že je svobodná, má 3 vyživovací povinnosti a aktuálně je na mateřské dovolené. Za druh bydlení označila společné bydlení s rodiči. Věřitel ve formuláři zaškrtl kolonky jím ověřených dokumentů předložených žalovanou, konkrétně poštovní složenky za období 11-12/2018. Žalovaná uvedla, že nemá kreditní kartu ani sjednanou další zápůjčku u jiné společnosti.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 12. 2022 mezi společností , právnická osoba, , jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, včetně seznamu konkrétních postoupených pohledávek, soud zjistil, že byly na žalobce postoupeny mimo jiné i pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022, současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhů ve lhůtě 10 dnů od doručení této výzvy. Oznámení spolu s výzvou bylo odeslané na adresu žalované dne 13. 1. 2023, jak vyplývá z podacího archu. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s uvedenými splátkami, zaslal žalobce žalované dopisem ze dne 9. 3. 2023 předžalobní výzvu k úhradě částky z titulu splatných úvěrů ve výši 50.962,86 Kč, odeslanou žalované dne 10. 3. 2023. Částky uplatněné touto žalobou činí 5.534,07 Kč a 11.928,91 Kč představující dlužné jistiny z titulu nesplacených úvěrů. Součástí nároku žalobce je rovněž příslušenství pohledávky v podobě smluvních a zákonných úroků z prodlení.10. Věc byla posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2014, a současně dle zákona č. 257/2016 SB., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).11. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Dle dikce § 75 ZSÚ je