72 C 306/2023-91 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 100.284,35 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o úvěru s označením , Anonymizováno, půjčka č. , hodnota, poskytl žalobce žalovanému úvěr v celkové výši 146.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet prostřednictvím jednotlivých měsíčních splátek v ujednané výši skládajících se z určené platby jistiny a úroku ve výši 2.462,03 Kč, přičemž splatnost jednotlivých splátek byla ujednána vždy k danému dni v měsíci s uvedením konkrétního data splatnosti první a poslední splátky. Mezi žalobcem a žalovaným bylo dále ujednáno, že částka bude vrácena spolu se sjednaným smluvním úrokem ve výši 13,10 % ročně. Žalobce návrhem na zahájení řízení požadoval zaplacení částky jistiny ve výši 85.270,92 Kč, smluvního úroku ve výši 4.692,60 Kč, kapitalizovaného úroku prodlení ve výši 6.665,46 Kč a dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 455,37 Kč spolu z částkou ve výši 1.100 Kč odpovídající poplatkům a dále spolu z částkou 2.100 Kč odpovídající poplatkům. Dlužnou částku neuhradil žalovaný ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.5. Žalovaný uzavřel s žalobcem dne 25. 10. 2017 smlouvu označenou jako smlouva o úvěru Expres půjčka, na jejímž základě byl poskytnut žalovanému úvěr v celkové výši 146.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet prostřednictvím jednotlivých měsíčních splátek o celkovém počtu 96 splátek ve výši 2.462,03 Kč spolu s pojištěním sjednaným ve výši 220 Kč, kdy celková částka tedy činila 2.682,03 Kč. Mezi smluvními stranami byla ujednána úroková sazba ve výši 13,10 % ročně. S ohledem na skutečnost, že žalovaný přestal splácet splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou dluhu, došlo k zesplatnění dlužné pohledávky ke dni 21. 7. 2022. Součástí smlouvy byly mj. učiněny Všeobecné produktové podmínky, sazebník poplatků a úrokový lístek. Současně dle produktových podmínek, jež byly nedílnou součástí smlouvy, byl věřitel oprávněn účtovat žalovanému coby klientovi poplatky, které se žalovaný zavázal uhradit.6. Jde-li o posouzení prověření úvěruschopnosti ze strany žalobce v postavení věřitele, z listin vyplývá, že žalovaný vyplnil informace v žádosti o úvěr ze dne 25. 10. 2017, dle které byla totožnost žalovaného ověřena za pomocí předloženého OP. Žalovaný zde uvedl, že je ženatý, má odborné/učňovské vzdělání a bydlí v pronajatém domě/bytě. Dále doplnil, že je zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou u zaměstnavatele , právnická osoba, ., na pozici: prodavač/prodejce, kdy jeho průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce činí 19.030 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti pak dosahuje částky 19.030 Kč. Jako počet zdrojů příjmu označil žalovaný jako jediný. Žalovaný dále uvedl, že má dvě vyživovací povinnosti, nejsou mu činěny žádné srážky ze mzdy, a nehradí žádné jiné měsíční splátky. Současně žalovaný učinil čestné prohlášení, že nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání žadatele, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, rovněž potvrdil, že vyplnil veškeré informace ve formuláři pravdivě.7. Z platební historie účtu č. , č. účtu, označeného jménem žalovaného je zřejmé, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 146.000 Kč. Žalovaný však porušil smluvní podmínky sjednaného úvěru, když se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, přičemž poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dle platební historie úvěru dne 20. 11. 2017. Protože žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, žalobce v souladu se smlouvou a smluvními dispozicemi úvěr prohlásil za okamžitě splatný ke dni 21. 7. 2022. Zesplatnění úvěru oznámil žalobce žalovanénu dopisem odeslaným na adresu žalovaného, jak vyplývá z předmětného oznámení a podacího archu. Současně vyzval žalovaného k úhradě dluhu v dodatečně stanovené lhůtě. Výzvou sepsanou právním zástupcem ze dne 3. 4. 2023, odeslanou žalovanému téhož dne, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Platební historie a průběh splácení vyplývá ze žalobcem předložené umořovací tabulky, z níž je rovněž zřejmý proces splácení úvěru.8. Z potvrzení o výši příjmu je zřejmé, že zaměstnavatel žalovaného vystavil dne 5. 10. 2017 žalovanému potvrzení ve výši příjmu s platností do 31. 12. 2017 ve vztahu k měsíčnímu příjmu ve výši 19.030 Kč.9. Žalobce rovněž předložil výsledek lustrace v Centrální evidenci exekucí s datem 31. 3. 2023 jako datem lustrace.10. Věc byla posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).11. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Dle ustanovení § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí. Z ustanovení § 5 o. z. vyplývá, že jedná-li bez odborné péče ten, kdo k tomu má povinnost, jde takové jednání k jeho tíži.17. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku týkajícího se zaplacení části jistiny úvěru.19. Soud se nejdříve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru ze dne 25. 10. 2017 ve smyslu § 2395 o. z., na základě které by žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 146.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet formou měsíčních splátek. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Soud se proto z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobce jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěrusch