72 C 60/2024-71 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 10.717,58 Kč. Žalobce k tomu uvedl, že žalovaný a předchůdce žalobce, , právnická osoba, ., uzavřeli dne 27. 7. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 12.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 371 Kč vždy ke každému 20 dni v měsíci, přičemž poslední splátka měla být při splnění všech předpokladů zaplacena nejpozději do 20. 6. 2025. Žalovaný se spolu s úvěrem zavázal zaplatit žalobci rovněž úrok ve výši 19,90 % ročně spolu s poplatky dle platného Ceníku banky. K čerpání úvěru v plné výši došlo dne 27. 7. 2021 bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, a žalovaný se tak ocitl v prodlení s více než dvěma splátkami ve výši 371 Kč. Ke dni 1. 7. 2023 na základě svého oprávnění předchůdce žalobce prohlásil celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný byl ze strany žalobce o zaplacení dluhu upomínán, přesto svůj dluh neuhradil. Žalobce proto požaduje zaplacení částky v celkové výši 10.717,58 Kč, která je tvořena dosud neuhrazenou částkou jistiny v celkové výši 8.816,60 Kč, neuhrazeným smluvním úrokem ve výši 19,90 % ročně z jistiny úvěru spolu s poplatky v celkové výši 1.900,98 Kč a dále spolu se smluvním úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky odpovídající jistině úvěru za období do 1. 9. 2023 kapitalizovaným částkou ve výši 227,60 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z řádně a včas nesplacených částek za období do 1. 9. 2023 kapitalizovaným částkou ve výši 220,40 Kč spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku ve výši 19,90 % ročně z částky ve výši 8.816,60 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 8.816,60 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.5. Na základě smlouvy o úvěru ze dne 27. 7. 2021 je zřejmé, že mezi předchůdcem žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr v částce 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních 47 splátek ve výši 371 Kč, a to vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 8. 2021, přičemž poslední splátka měla být při splnění všech předpokladů zaplacena dne 20. 6. 2025. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou ve výši 19,90 % ročně, celková částka úvěru, tj. součet poskytovaného úvěru a celkových nákladu úvěru při splnění všech výše uvedených předpokladů pro výpočet, činila 17.500 Kč. Dle čl. 8 smlouvy si účastníci sjednali, že pokud by se žalovaný dostal do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo do prodlení se splacením více než 2 splátek úvěru, může žalobce prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Současně v ceníku žalobce byly ujednány náklady, které je žalobce oprávněn vymáhat v případě prodlení žalovaného, ve výši po 900 Kč za odeslané upomínky k vymáhání dlužné částky. Z dopisu ze dne 30. 5. 2023 vyplývá, že žalobce adresoval žalovanému dopis v podobě poslední výzvy k úhradě dlužné částky.6. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.7. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ pak platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut ze strany předchůdce žalobce výše specifikovaný úvěr v celkové výši 12.000 Kč. V daném případě mezi smluvními stranami vznikl závazkový vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 OZ. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok a případné náklady na úvěr ve splátkách. Dle předmětných smluv žalovaný čerpal peněžní prostředky v celkové výši 12.000 Kč, čímž předchůdce žalobce svým závazkům dostál, žalovaný však nikoli, když se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Nesplacená částka jistiny ke dni podání žaloby tak činila částku v celkové výši 8.816,60 Kč, spolu s neuhrazeným smluvním úrokem ve výši 19,90 % ročně z jistiny úvěru spolu s poplatky v celkové výši 1.900,98 Kč a dále spolu se smluvním úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky odpovídající jistině úvěru za období do 1. 9. 2023 kapitalizovaným částkou ve výši 227,60 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z řádně a včas nesplacených částek za období do 1. 9. 2023 kapitalizovaným částkou ve výši 220,40 Kč spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku ve výši 19,90 % ročně z částky ve výši 8.816,60 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 8.816,60 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalobcem předložené listiny korespondují tvrzením obsaženým v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 2.252 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, výzva k plnění, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby) ve výši 300 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 1.200 Kč ve výši ve výši 252 Kč. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.