119 C 160/2024-96 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům, a to pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, o výměře 276 m² a pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, o výměře 762 m², to vše zapsáno v kú , adresa, , obec , adresa, . Žalobce je vlastníkem podílu o ideální velikosti ½ , žalovaná je vlastníkem podílu o velikost ideální ½ (dále jen předmětné nemovitosti). Žalobce navrhl zrušení podílového spoluvlastnictví a jejich rozdělení. Jedná se o dva pozemky, které na sebe na délku navazují. Žalobce navrhl jejich příčné rozdělení, přičemž pozemek parc. č. , hodnota, a část pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 243 m2 se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce a dále část pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 519 m2 se přikazují do výlučného vlastnictví žalované. Žalobci by bylo uloženo zaplatit na vyrovnání žalované částku 15.670 Kč.2. Žalovaná se k návrhu žalobce vyjádřila tak, že souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, nicméně navrhla, aby oba předmětné pozemky, tedy pozemek parc. č. , hodnota, a pozemek parc. č. , hodnota, byly přikázaný do výlučného vlastnictví žalované a žalované bylo dále uloženo zaplatit žalobci vypořádací podíl stanovený znaleckým posudkem.3. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, se podává, že žalovaná je vlastníkem podílu o ideální velikosti ½ a žalobce je vlastníkem podílu o ideální velikosti ½ k nemovitostem, a to pozemkům parc. č. , hodnota, o výměře 276 m2, zahrada a pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 762 m², zahrada.Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví 1039, katastrální území , adresa, , obec , adresa, se podává, že žalovaná je mimo jiné vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 297 m², zahrada, dále pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 240 m², zastavěná plocha a nádvoří jejíž součástí je stavba , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, pozemku , Anonymizováno, o výměře 156 m², zahrada a pozemku , Anonymizováno, o výměře 458 m², zahrada. Tyto pozemky sousedí s předmětnými pozemky, nachází se podél.Z emailové komunikace mezi , Anonymizováno, žalobce a žalovanou ze dne 21. 9. 2021 se podává, že žalobce navrhl odkup předmětných nemovitostí žalované za částku 521.000 Kč a žalovaná tuto cenu akceptovala.Z emailové komunikace mezi zástupci , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobce a žalovanou ze září až prosince roku 2021 se podává, že žalobce navrhl konečnou cenu žalované pro odkup ve výši 1.042.000 Kč. Tuto nabídku žalovaná odmítla.Z návrhu kupní smlouvy, nepodepsané, nedatované se podává, že byla připravena kupní cena předmětných nemovitostí za cenu 521.000 Kč.Z vyjádření žalované o zhodnocení pozemku z 21. 9. 2021 se podává, že žalovaná se o předmětné pozemky od zakoupení své poloviny dne 24. 9. 2020 starala, obhospodařovala je a vnikly jí tím náklady, zakoupila vjezdovou bránu, plastové sloupky, poplastované vzpěry, pletivo, lesnické pletivo, provedla práce na stavbě plotu, likvidovala odpad, kácela stromky, kosila trávu, zbudovala vjezd. Celkem vynaložila 68.977 Kč.Z kopie katastrální mapy na č.l. 9 vyhotovené dne 10. 6. 2024 se podává, že pozemky, jejichž vlastníkem je žalovaná, sousedí s oběma předmětnými pozemky podél, jedná se o dva pásy na sebe navazujících parcel. Totéž se podává s ortofoto mapy na č.l. 10, kde je vidět, že z jižní strany k pozemkům přiléhá cesta na parc. č. , Anonymizováno, , ze které je možný přístup. , jméno FO, se týče předmětných pozemků, přístup je pouze na pozemek , Anonymizováno, , pozemek , Anonymizováno, na něj navazuje. Poblíž cesty jsou postaveny objekty. V geometrickém plánu vyhotoveném , tituly před jménem, , adresa, dne 21. 2. 2024 je naznačena linie možného podélného rozdělení pozemků. Z fotografií na č.l. 30-33, stejně jako ze dvou fotografií založených v přílohové obálce žalované se podává, že se jedná o pozemky, které na sebe navazují a pozemek p.č. , hodnota, přiléhá k cestě. V této části se nachází rekreační a obytné budovy, dále následuje zeleň, pozemky směřují do svahu.Ze znaleckého posudku číslo , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 22. 8. 2025 a následným znaleckým výslechem znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, při jednání soudu bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti jsou dvě úzké na sebe navazující parcely, parc. č. , hodnota, přiléhá z jižní strany k cestě, je v rovinaté části, následuje parcela , Anonymizováno, , která je rozsáhlejší, nicméně nachází se zde prudký, skoro neschůdný svah, který následuje mírnějším, ale rovněž svahem. Ze severní strany existuje cesta, nicméně jedná se o cestu nezapsanou v katastru, je to cesta neoficiální a nelze ji považovat za přístup. Pozemek , Anonymizováno, by byl přístupný pro žalovanou pouze s využitím pozemku sousedního, který je v jejím vlastnictví. Reálná využitelnost obou parcel, respektive částí tohoto pásu, je diametrálně odlišná. , adresa, část je využitelná dobře, část ve svahu velmi obtížně. Příčné dělení by nebylo možné bez přihlédnutí, že žalovaná je vlastnicí sousední parcely. Co se týče podélného rozdělení pozemků znalkyně by toto považovala za účelné a možné pouze za situace, že by o obě poloviny měli zájem sousedi z obou stran, neboť při šířce předmětných pozemků okolo 9 m by vznikly dva pásy o šířce něco přes 4 m, které by byly obtížně využitelné, nebyly by využitelné pro možnou zástavbu. Na otevřeném trhu by takový pozemek mohl být teoreticky prodejní pouze pro spekulanta za nižší cenu, došlo by ke snížení hodnoty vzniklého úzkého pozemku, a to v rozmezí 20–30 % jeho hodnoty. Výslech znalkyně byl konzistentní, v souladu se zjištěními uvedenými v jejím znaleckém posudku.4. Nad rámec shora uvedeného soud z provedených důkazů nevzal za prokázané žádné skutkové zjištění rozhodné pro posouzení a rozhodnutí ve věci.5. Dle ustanovení § 1143 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.6. Dle ustanovení § 1144, odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.7. Dle ustanovení § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věcí ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že návrh žalobce je důvodný, žalobce i žalovaná se shodli na skutečnosti, že chtějí zrušit jejich podílové spoluvlastnictví. Soud se nejdříve zabýval možností reálného rozdělení předmětných nemovitostí. Toto řešení není dle znaleckého posudku provedeného v této věci s ohledem na využitelnost předmětných pozemků a případné reálné snížení jejich hodnoty možné. Při příčném rozdělení pozemků by bylo nutné dělit pozemek větší, tedy pozemek , Anonymizováno, , vznikly by dvě parcely, které jsou diametrálně odlišné co do svých kvalit a svých využitelností. Vznikl by požadavek na vyrovnání rozdílů v penězích. Pozemek , Anonymizováno, by neměl samostatný přístup. , jméno FO, by být využíváno přístupu z pozemku žalované. Žalovaná o přikázání takto vzniklého pozemku do jejího vlastnictví neměla zájem. Při zvažování možností podélného rozdělení soud dospěl k závěru, že by vznikly dva úzké pozemky, o které by teoreticky mohli mít zájem pouze majitelé sousedních parcel, jinak by došlo k reálnému snížení jejich ceny. S ohledem na závěry obsažené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 1450/2015 by při reálném rozdělení věci nemělo dojít ke snížení její hodnoty o více než 15 %. Dle vyjádření znalkyně při reálném rozdělení věci by vznikly čtyři parcely, tedy dva pásy široké, něco málo přes 4 m, došlo by ke snížení hodnoty o 20–30 %. Toto rozdělení by znamenalo snížení jejich využitelnosti, dělením by došlo ke znehodnocení, vznikly by úzké, velmi špatně prodejné parcely. Soud tedy dospěl k závěru, že ani v případě podélného rozdělení nejsou splněny zákonné podmínky. Žalovaná navrhovala pro případ zrušení podílového spoluvlastnictví vypořádání tím způsobem, že předmětné nemovitosti budou přikázány do jejího vlastnictví. Žalobce o přikázání předmětných nemovitostí do svého vlastnictví zájem neměl. S přikázáním do vlastnictví žalované souhlasil. Žalovaná při jednání soudu prokázala solventnost výpisem z účtu vedeného u , právnická osoba, . za měsíce říjen a listopad roku 2025, zůstatek na spořicím účtu číslo , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaná za měsíc říjen byl 1.002.159,01 Kč