29 C 225/2025-22 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhal proti žalovanému vyklizení bytu specifikovaného ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalobkyně byla vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , na němž stojí budova č. p. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , na adrese , adresa, , v k. ú. , katastrální území, , v obci , obec, , v níž se nachází jednotka , hodnota, , způsob využití byt (dále jen „byt“). Žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely dne , datum, písemně nájemní smlouvu, kdy si nedílnou součástí ujednaly evidenční list, kterou se žalobkyně zavázala dát žalované do užívání na dobu určitou byt od , datum, do , datum, a žalovaná zavázala platit nájemné ve výši 12 191 Kč měsíčně a zálohu na úhradu nákladů za plnění spojená s užíváním bytu a s ním související služby (dále jen „služby“) ve výši měsíčně, uvedené v evidenčním listu, s ujednanou splatností, a případný nedoplatek dle vyúčtování záloh. Smluvní strany si dále ve smlouvě ujednaly, že vylučují aplikaci ustanovení § 2285 o. z., podle kterého pokračuje-li žalovaná v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a žalobkyně ji nevyzve v této době, aby byt opustila, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let. Nájem bytu tak skončil uplynutím doby, tj. dne , datum, . Žalovaná však byt dle smlouvy, tj. ke dni skončení nájmu, a ani později neodevzdala, užívá byt i nadále bez právního důvodu až dosud.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.K projednání věci soud nenařizoval jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Z výpisu z katastru nemovitostí, ze které se podávalo, kdo byl vlastníkem bytu, soud zjistil, že žalobkyně byl vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , na němž stojí budova č. p. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , na adrese , adresa, , v k. ú. , katastrální území, , v obci , obec, , v níž se nachází jednotka , hodnota, , způsob využití byt (dále stále jen „byt“).Z nájemní smlouvy ze dne , datum, , včetně evidenčního listu ze , datum, , ze kterých vyplynulo, že účastníci si ujednali smlouvu, že její nedílnou součástí byl ujednán evidenční list, a co obsahovala za práva a povinnosti, soud zjistil, že žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely dne , datum, písemně smlouvu, kdy nedílnou součástí si ujednaly evidenční list, kterou se žalobkyně zavázala dát žalované do užívání na dobu určitou od , datum, do , datum, byt, a žalovaná zavázala platit nájemné 12 191 Kč měsíčně a zálohy služeb ve výši měsíčně, uvedeno v evidenčním listu, se splatností do 25. dne v běžném měsíci, za který je placeno, a případný nedoplatek dle vyúčtování záloh. Ve smlouvě si dle obsahu strany ujednaly, že vylučují aplikaci § 2285 o. z., podle kterého pokračuje-li žalovaná v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a žalobkyně ji nevyzve v této době, aby byt opustila, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let.Z obsahu spisu a předžalobní výzvy z , datum, , včetně doručenky, ze kterých vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby byl vyklidil v náhradní lhůtě bez zbytečného odkladu, jinak že podá žalobu u soudu, soud zjistil, že nájem bytu skončil uplynutím doby, tj. dne , datum, , žalovaná však byt dle smlouvy, tj. v den, kdy nájem skončil, neodevzdala, užívala jej nadále až dosud.Dle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2235 odst. 1 zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.Dle § 603 o. z. práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny.Dle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí.Dle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.Soud právně posoudil, že žalobkyně byla vlastníkem bytu. Žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely písemně nájemní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dát žalované do užívání na dobu určitou byt a žalovaná zavázala platit ujednané nájemné a služby měsíčně, s ujednanou splatností (§ 2201 ve spojení s § 2235 a násl. o. z.). Strany si dále ve smlouvě ujednaly vyloučení aplikace § 2285 o. z., tj. že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let (§ 2285 o. z.). Nájem tak skončil uplynutím doby (§ 603 o. z.). Žalovaná však byt dle smlouvy neodevzdala. Užívá byt i nadále bez právního důvodu až dosud. Žalovaná tak zároveň neoprávněně zasahuje tak do vlastnického práva žalobkyně k bytu. Žalobkyni tak vzniklo právo vůči žalované na odevzdání, resp. vyklizení bytu (§ 2292 ve spojení s § 1042 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna byt vyklidit, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.).Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyni tak vniklo také právo na náhradu nákladů řízení. Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady: soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměna za zastupování advokátem ve výši 5 750 Kč za 3 úkony právní služby, z toho 2 po 2 300 Kč, 1 po 1 150 Kč, dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 900 Kč za 3 úkony po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 047 Kč (výrok II.).Žalobkyně byla povinna zaplati soudní poplatek za řízení v I. stupni při podání žaloby. Nezaplatila. Soud jej proto byl povinen vyzvat k zaplacení ve lhůtě. Soud to opomněl. Soud je proto povinen uložit žalobkyni povinnost zaplatit jej v rozhodnutí o věci samé. Soudní poplatek za toto řízení v I. stupni činilo 5 000 Kč dle sazebníku. Soud byl tak povinen uložit žalobkyni zaplatit tento soudní poplatek v tomto rozhodnutí (dle § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud proto rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit státu soudní poplatek 5 000 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok III.).