31 C 237/2024-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 2. 6. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 59 221,44 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , s žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 43 385 Kč, odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 370 Kč a úroky ve výši 20,88 % ročně předchůdci žalobkyně vrátit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 4 856 Kč do 28.2. 2023. Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru, do postoupení pohledávky žalobkyni uhradil pouze 9 712 Kč a ke dni 21. 9. 2023 činila dlužná jistina 39 221,44 Kč, kapitalizované úroky 4 799,92 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 7 028,81 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Právní předchůdce žalobkyně následně s žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 806 Kč, odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 278 Kč a úroky ve výši 21,39 % ročně předchůdci žalobkyně vrátit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 2 348 Kč do 2. 6. 2023. Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru, do postoupení pohledávky žalobkyni neuhradil nic a ke dni a ke dni 21. 9. 2023 činila dlužná jistina 20 000 Kč, kapitalizované úroky 1 390,35 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 3 949,31 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:4. Dne , datum, byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdce žalobkyně se touto smlouvou zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč v hotovosti a žalovaný se ho zavázal spolu s poplatkem ve výši 54 255 Kč a úroky ve výši 86 % ročně splácet v 21měsíčních splátkách po 4 856 Kč. Dle zákaznické karty žalovaný při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru právnímu předchůdci žalobkyně předložil potvrzení o příjmu a pracovní smlouvu. V zákaznické kartě uvedl, že jeho příjem činí 24 603 Kč, jeho běžné měsíční výdaje činí 3 950 Kč. Dále uvedl, že bydlí u rodičů, dosáhl středoškolského vzdělání, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, vlastní auto a má bankovní účet. Z tabulky umoření vyplynulo, že žalovaný dne , datum, čerpal úvěr ve výši 45 000 Kč a právnímu předchůdci žalobkyně splatil 9 712 Kč, přičemž poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 30. 7. 2021. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne ze dne 29. 9. 2023. Dopisem, kterým bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Dle poštovního podacího archu byl tento dopis podán k poštovní přepravě dne 27. 10. 2023.5. Dne , datum, byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdce žalobkyně se touto smlouvou zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti a žalovaný se ho zavázal spolu s poplatkem ve výši 26 584 Kč a úroky ve výši 88 % ročně splácet v 21měsíčních splátkách po 2 348 Kč. Dle zákaznické karty žalovaný při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru právnímu předchůdci žalobkyně předložil potvrzení o příjmu a pracovní smlouvu. V zákaznické kartě uvedl, že jeho příjem činí 24 977 Kč, jeho běžné měsíční výdaje činí 3 950 Kč, splácí předchůdci žalobkyně jiný úvěr ve výši 4 856 Kč měsíčně. Dále uvedl, že bydlí u rodičů, dosáhl středoškolského vzdělání, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, vlastní auto a má bankovní účet. Z tabulky umoření vyplynulo, že žalovaný dne , datum, čerpal úvěr ve výši 20 000 Kč a právnímu předchůdci žalobkyně nesplatil nic. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne ze dne 29. 9. 2023. Dopisem, kterým bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Dle poštovního podacího archu byl tento dopis podán k poštovní přepravě dne 27. 10. 2023.6. Následně byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu plynoucího ze obou smluv o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, předžalobní upomínkou ze dne 28. 3. 2024, která byla podána k poštovní přepravě dne 2. 4. 2024.7. Z dalších listinných důkazů předložených žalobcem k důkazu soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze z části důvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaný byla spotřebitelem – viz § 419 občanského zákoníku) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.13. Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7