38 C 117/2025-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou Městskému soudu v Brně dne 27. 6. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 258.702 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. K odůvodnění uvedl, že na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 9. 2017 žalovaná vykonávala pro žalobce práci servírky v provozovně , název, v , adresa, , pracovní poměr skončil dne 3. 9. 2019 po dohodě mezi účastníky. Žalobce zjistil, že žalovaná krátila tržby od února 2019 do srpna 2019 a dále nesplatila dvě exekuční splátky žalobci, který splátky za žalovanou zaplatil. Celkový dluh k datu ukončení pracovního poměru činil 297.842 Kč. Žalovaná výši i důvod vzniku dluhu uznala a zavázala se dluh žalobci splácet počínaje dnem 20. 9. 2019. Žalovaná zaplatila žalobci na náhradě vzniklé škody 39.140 Kč, zbývající částku ve výši 258.702 Kč však žalobci nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Žalovaná uzavřela s žalobcem dne 1. 9. 2017 pracovní smlouvu, dle které žalovaná nastoupila do práce dne 1. 9. 2017 s druhem práce servírka, místo výkonu práce , název, , , adresa, , pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná uzavřela dne 3. 9. 2019 s žalobcem dohodu o ukončení pracovního poměru ke dni 3. 9. 2019. Z uznání dluhu ze dne 3. 9. 2019 je zřejmé, že žalovaná co do důvodu a výše uznala svůj dluh z krácení tržby na směnách dlužníka v období od února 2019 do srpna 2019, pro nesplacenou srážku exekuce (2 x 1.516 Kč), ve výši celkem 297.842 Kč. Žalovaná se zavázala dluh zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.000 Kč, počínaje dnem 20. 9. 2019, vždy do 20. dne v měsíci. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 13. 5. 2025 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky 258.702 Kč, ve lhůtě do 10 dnů.5. Podle ust. § 2053 OZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Podle ust. § 263 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalované, která byla u žalobce zaměstnána, vznikl schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat podle ust. § 252 a násl. zákoníku práce, a to ve výši celkem 297.842 Kč. Dále žalobci vznikl nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení, neboť namísto žalované zaplatil částku 3.032 Kč. Svůj závazek žalovaná co do důvodu i výše uznala v souladu s ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění a ust. § 263 odst. 2 zákoníku práce, žalobci však částku ve výši 258.702 Kč nezaplatila. Soud proto rozhodl tak, že zavázal žalovanou uhradit žalobci částku 258.702 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).8. V případě příslušenství pak soud vycházel z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy věřitel má právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaná se dostala do prodlení s celým dluhem ke dni 23. 5. 2025. Výše úroku z prodlení odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení ve výši celkem 42.823 Kč. Náklady řízení jsou představovány:- soudním poplatkem ve výši 12.936 Kč,- v odměně právní zástupkyně žalobce za celkem 2,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – jednoduchá výzva k plnění, žaloba) ve výši 9.340 Kč za úkon dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění,- částkou 1.350 Kč za tři náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu- částkou 5.187 Kč za daň z přidané hodnoty. Zástupkyně žalobce je plátcem DPH.Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).