49 C 174/2022-335 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 9. 2022 se žalobkyně proti žalovaným domáhala určení, že je zákonnou dědičkou zůstavitelky , jméno FO, , narozené dne , datum, , zemřelé dne , datum, , naposledy bytem , adresa, (dále jen „zůstavitelka“) s tím, že k podání žaloby byla odkázána usnesením Městského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2022, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 14. 7. 2022 a bylo vydáno v pozůstalostním řízení soudním komisařem.2. Zůstavitelka byla v době své smrti rozvedená a zanechala pouze jednoho v úvahu připadajícího zákonného dědice, a to žalobkyni, dceru svého předemřelého syna , Jméno žalobkyně, . Závětí sepsanou ve formě notářského zápisu ze dne 10. 12. 2021, , Anonymizováno, , povolala zůstavitelka za dědice veškerého svého majetku žalované a současně vydědila žalobkyni, svou vnučku, s tím, že žalobkyně o zůstavitelku trvale neprojevuje opravdový zájem, jaký by jako vnučka projevovat měla, a že jí neposkytla potřebnou pomoc ve stáří a nemoci. Podle žalobkyně jednak nejsou dány důvody vydědění, jednak zůstavitelka v okamžiku sepisu závěti a listiny o vydědění jednala v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat, tedy nacházela se v takovém duševním stavu, který jí neumožňoval uvědomit si smysl, účel, obsah a dosah jejího jednání, tj. sepisu závěti a listiny o vydědění.3. Závěť byla sepsána pouhé tři dny před smrtí zůstavitelky ve zdravotnickém zařízení, a to v , právnická osoba, v , Anonymizováno, . Z propouštěcí zprávy , právnická osoba, je zřejmé, že zůstavitelka se v době sepsání závěti nacházela ve stavu, který jí neumožňoval posoudit následky svého jednání. Podle MUDr. , jméno FO, , který v den sepisu závěti prováděl psychiatrické konzilium, byla schopnost zůstavitelky obstarávat vlastní potřeby a relevantně rozhodovat o vlastních záležitostech zřetelně snížená. Podle psychiatra bylo vhodné zahájit řízení o omezení zůstavitelčiny svéprávnosti. Závěť je proto neplatná.4. Závěť byla sepsána za přítomnosti dvou svědků, z nichž , jméno FO, je podle žalobkyně blízkou přítelkyní závětní dědičky žalované 1) a z tohoto důvodu nemohla vystupovat jako svědek závěti. Žalobkyně z facebookového profilu , jméno FO, dovozuje, že je blízkou přítelkyní žalované 1). Jedná se o natolik blízké přítelkyně, že by újmu jedné z nich mohla druhá právem vnímat jako újmu vlastní. Žalobkyně byla svědkyní na svatbě , jméno FO, .5. Žalované navrhly, aby žaloba byla zamítnuta. Poukázaly především na skutečnost, že zůstavitelka nebyla v době pořízení závěti omezena ve svéprávnosti. Doporučení psychiatra provádějícího psychiatrické konzilium v době hospitalizace zůstavitelky v , právnická osoba, k zahájení řízení o omezení svéprávnosti nemá podklad v diagnóze zůstavitelky. Zůstavitelka sice nebyla dokonale orientována časem, byla však orientovaná situací. Primární onemocnění zůstavitelky, s nímž se léčila, a které nakonec vedlo k jejímu úmrtí, stejně jako užívaná medikace, nevylučovaly schopnost zůstavitelky právně jednat, respektive nesnižovaly její ovládací a rozpoznávací schopnosti natolik, aby nebyla schopná posoudit smysl a účel svého jednání a své jednání ovládat. Žalované se o zůstavitelku staraly, byly jí podporou, pomáhaly jí při zajišťování běžných životních situací a až do jejích posledních dnů ji pravidelně navštěvovaly v nemocnici. Zůstavitelka svůj záměr povolat žalovanou 1) za dědičku prezentovala dlouhodobě, stejně tak dlouhodobě hovořila o tom, že má v úmyslu vydědit svou vnučku. Co se týče vztahu svědkyně závěti , jméno FO, a žalované 1), je pravdou, že jsou přítelkyněmi, jejich vztah však nelze podřadit pod definici osoby blízké ve smyslu ustanovení § 22 občanského zákoníku.6. Podle ustanovení § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“) v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.7. Usnesením Městského soudu v ze dne 28. 6. 2022, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 14. 7. 2022, byla žalobkyně odkázána k podání předmětné žaloby proti žalovaným, k čemuž jí byla stanovena lhůta dvou měsíců od právní moci usnesení. Žaloba doručená soudu dne 13. 9. 2022 byla podána včas.8. Soud provedl dokazování listinami, účastnickými výpověďmi obou žalovaných, výpověďmi svědků a znaleckými posudky. Provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla zpochybňována.9. Závětí sepsanou dne 10. 12. 2021 notářem JUDr. , jméno FO, na místě samém, v , právnická osoba, na , adresa, formou notářského zápisu , Anonymizováno, , zůstavitelka ustanovila obě žalované dědičkami svého veškerého majetku, a to rovným dílem. Současně vydědila žalobkyni jako svou vnučku s odůvodněním, že o zůstavitelku neprojevuje opravdový zájem, jaký by jako vnučka projevovat měla, že jí neposkytla potřebnou pomoc ve stáří a nemoci a že zůstavitelku od smrti zůstavitelčina syna kontaktovala pouze za účelem poskytnutí finančních prostředků. Závěť obsahuje prohlášení zůstavitelky o tom, že je svéprávná a schopná samostatně právně jednat v rozsahu týkajícím se obsahu notářského zápisu. S ohledem na prohlášení zůstavitelky, že nemůže pro svůj zdravotní stav číst, byli k sepisu závěti přibráni dva svědci, a to , jméno FO, a , jméno FO, . Tyto svědkyně závěť vlastnoručně podepsaly.10. U jednání před soudním komisařem Mgr. , jméno FO, dne 28. 6. 2022 byly žalobkyně i žalované poučeny o dědickém právu, dědictví neodmítly, obě žalované uznaly závěť zůstavitelky za pravou a platnou. Žalobkyně jako vnučka zůstavitelky namítla neplatnost závěti i listiny o vydědění s odůvodněním, že zůstavitelka v okamžiku sepisu závěti a listiny o vydědění se nacházela v takovém duševním stavu, který jí neumožňoval právně jednat. Dále namítla, že svědkyně závěti , jméno FO, je ze svědectví vyloučená, neboť je osobou blízkou žalované 1).11. Žalovaná 1) vypověděla, že se zůstavitelkou znala asi 10 let. , adresa, je společný zájem, a to venčení psů. Jejich vztah se vyvíjel od příležitostného setkávání po přátelství. Pro žalovanou 1) byla zůstavitelka nakonec , právnická osoba, náhradní babička. Zpočátku se potkávaly pouze při venčení psů, později žalovaná 1) zajišťovala pro zůstavitelku nákupy, po zhoršení zůstavitelčina zdravotního stavu jí pomáhala s péčí o domácnost. Jezdily spolu na výlety, byly společně ve Vídni. Zdravotní stav zůstavitelky se výrazně zhoršil poté, co upadla a zlomila si nohu v krčku. Po hospitalizaci se ještě vrátila domů, ale nebyla schopná žít sama. Přidružily se další zdravotní potíže, které vedly k hospitalizaci, v jejímž závěru zůstavitelka zemřela. Když se zůstavitelce stal onen (pro ni fatální) úraz, stejně tak když se po krátce po návratu z nemocnice prudce zhoršil její zdravotní stav, volala s žádostí o pomoc žalovanou 1). Žalovaná 1) společně se žalovanou 2) zajistily převoz zůstavitelky do zdravotnického zařízení a dále komunikovaly s lékaři. Zdravotnický personál se obracel právě na žalovanou 1) ve všech záležitostech týkajících se zůstavitelky a jejího zdraví. Podnět k sepisu závěti vzešel od lékařky LDN v Nemocnici u Milosrdných bratří. Tato lékařka sdělila nejprve oběma žalovaným a následně zůstavitelce, že její stav je terminální a že jí bude poskytována paliativní péče. Zůstavitelka na to požádala žalovanou 1), aby zajistila notáře pro sepis závěti. Žalovaná 1) vypověděla, že záměr zůstavitelky odkázat svůj majetek žalovaným, stejně jako její záměr vydědit žalobkyni, byl žalované stejně jako většímu okruhu zůstavitelčiných přátel znám dlouhodobě. Zůstavitelka se ještě před svou hospitalizací měla setkat s právničkou, která jí měla být nápomocná při sepisu závěti. Podle žalované 1) nebyla celá záležitost dotažena právě kvůli zranění a následné hospitalizaci zůstavitelky. Žalovaná 1) stejně jako žalovaná 2) navštěvovaly zůstavitelku během její hospitalizace, jak jen to bylo možné s ohledem na hygienická opatření v době vrcholící pandemie Covid-19. Zůstavitelka byla i v době bezprostředně před svou smrtí z laického pohledu žalované 1) zcela orientovaná. Kvůli svému onemocnění byla dušná, hovořila tichým hlasem, ale orientovala se časem i situací.12. Zůstavitelka si žalované 1) v průběhu svého života několikrát stěžovala na chování žalobkyně, své vnučky, která se o zůstavitelku podle jejích slov vůbec nezajímala a pouze žádala finanční podporu. Žalovaná 1) v minulosti na přání zůstavitelky podepisovala jako svěd