108 C 263/2025-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 14 115,57 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 22. 7. 2024 do zaplacení a úhrady kapitalizovaných zákonných úroků z částky 23 940 Kč (z nesplacené jistiny ve výši 14 115,57 Kč a poplatku ve výši 9 824,43 Kč) za dobu od 2. 7. 2009 do 21. 7. 2024 v celkové výši 28 231,14 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , jako původním věřitelem a postupitelem žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalované částku 15 000 Kč, která měla být splacena nejpozději dne , datum, . Žalovaná částku v hotovosti přijala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, když uhradila pouze částku 1 500 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 115a o. s. ř., kdy účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas, a to konkludentní formou.4. Z přeložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, byla zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, smlouvu, na základě které jí tato společnost půjčila částku 15 000 Kč., kterou se žalovaná zavázala vrátit v 53 pravidelných týdenních splátkách po 480 Kč. Poslední splátka tak měla být uhrazena , datum, . Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vyplynulo, že v případě neuhrazení splátky, je věřitel oprávněn požadovat splacení celého dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, . postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni.5. Věc je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst 3 zák. č. 89/2012 Sb. právně posoudit podle dosavadních právních předpisů.6. V dané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně vznikla smlouva o půjčce dle § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „občanský zákoník“). Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Žalobkyně prokázala (smlouvou o půjčce), že její právní předchůdkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a že se žalovaná zavázala tyto vrátit v pravidelných týdenní splátkách po 480 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaná na svůj závazek nedodržela, když uhradila pouze částku 1 500 Kč. Částku 13 500 Kč žalovaná neuhradila. Soud tedy zavázal žalovanou k částky 13 500 Kč, neboť dospěl k závěru, že žaloba je v této části důvodná, když nárok žalobkyně vyplývá ze smluvních ujednání účastníků a žalovaná nikterak netvrdila ani neprokázala, že by dlužnou částku byť z části uhradila.7. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, za 53 týdnů, tedy 1 rok, mělo být celkem vráceno 25 440 Kč, jako souhrnný poplatek byla dohodnuta částka ve výši 10 440Kč, což činí za rok úrok ve výši více než 69 %. Takový úrok (a je jedno, jak věřitel danou položku označuje) je zjevně odporující dobrým mravům a dle ust. § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Soud proto v části, kterou byl smlouvou sjednán souhrnný poplatek pohlíží jako na neplatné ujednání. Pokud žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila 1 500 Kč a žalobkyně část této částky ve výši 615,57 Kč započetla na souhrnný poplatek, postupovala nesprávně, kdy tento poplatek nebyl platně sjednán a žalobkyně nebyla oprávněna na něj započíst platby žalované. Žalované tak zbývá uhradit částka 13 500 Kč a v tomto rozsahu byla žalobkyně úspěšná, ve zbytku pak soud žalobu zamítl.8. Vedle jistiny má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše odpovídá s ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 2. 7. 2009 do 21. 7. 2024 z dlužné částky 23 940 Kč, tedy jak z dlužné jistiny, tak i dlužného poplatku. Tento požadovala ve výši 28 231,14 Kč. Soud již výše uvedl, že nepovažuje ujednání ohledně souhrnného poplatku za platné a žalobkyně tak nemůže požadovat úroky z prodlení i z částky připadající na dlužný poplatek. Soud má za to, že výše zákonných úroků z prodlení za požadované období činí toliko částku 17 396,95 Kč, která byla vypočtena pouze z dlužné jistiny 13 500 Kč. Úrok z prodlení činí:- 8,5 % ročně z částky 13 500 Kč od 2. 7. 2009 do 31. 12. 2009, ve výši 575,32 Kč- 8 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, ve výši 535,56 Kč- 7,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2010 do 31. 12. 2010, ve výši 527,42 Kč- 7,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2011, ve výši 518,82 Kč- 7,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2011 do 31. 12. 2011, ve výši 527,42 Kč- 7,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012, ve výši 521,69 Kč- 7,5 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, ve výši 510,41 Kč- 7,05 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013, ve výši 471,96 Kč- 7,05 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013, ve výši 479,78 Kč- 7,05 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2014, ve výši 471,96 Kč- 7,05 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2014, ve výši 479,78 Kč- 7,05 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2015, ve výši 471,96 Kč- 7,05 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 479,78 Kč- 7,05 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 474,57 Kč- 7,05 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 479,78 Kč- 7,05 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 471,96 Kč- 7,05 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 479,78 Kč- 7,5 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 502,08 Kč- 8 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 544,43 Kč- 8,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 585,77 Kč- 9 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 612,49 Kč- 9 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 605,49 Kč- 7,25 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 493,39Kč- 7,25 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 485,35 Kč- 7,5 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 510,41 Kč- 10,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, ve výši 719,66 Kč- 14 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022, ve výši 952,76 Kč- 14 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, ve výši 937,23 Kč- 14 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023, ve výši 952,76 Kč- 13,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, ve výši 925,58 Kč- 11,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 1. 7. 2024 do 21. 7. 2024, ve výši 91,26 Kč.Pokud tedy žalobkyně požadovala částku 28 231,14 Kč požaduje více než kolik činí její nárok, soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení za požadované období ve výši 17 396,95 Kč a ve zbývající výši požadavek žalobkyně zamítl. Dále pak přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 13 500 Kč za dobu od 22. 7. 2024 do zaplacení, který odpovídá ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 vycházel soud ohledně míry úspěchu ve věci z úspěchu v celém sporu včetně příslušenství. Při určování míry úspěchu vycházel soud ze stavu ke dni vyhlášení rozsudku. Úspěch žalobkyně je v tomto případě představován výrokem I. Naopak úspěch žalované je představován výrokem II. Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 125,80 Kč, přičemž tato částka představuje 52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 76 % a úspěchu žalované v rozsahu 24 %, když soud vzal v úvahu požadované úroky a úroky z prodlení k datu vyhlášení rozhodnutí). Tyto náklady (v celkové výši 2 615 Kč) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a odměněny za tři úkony právní služby po 400 Kč a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b a. t. Soud pak nepřiznal žalobkyni odměnu a režijní paušál za doplnění návrhu, neboť zde uváděné skutečnosti byly žalobkyni známy již při podání návrhu a v něm rovněž měly být uvedeny. Pokud je žalobkyně doplňuje samostatným podání a až po výzvě soudu, neshledává takto vynaložené náklady soud účelnými. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalo