116 C 50/2026-23 – Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 33.344 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek ode dne následujícího po jejich splatnosti, případně ode dne uvedeného v žalobě, a dále náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná jako nájemkyně bytu č. , hodnota, o velikosti 1+1 nacházejícího se ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. , číslo, , č. or. , číslo, , na , adresa, , nehradila řádně nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žalobce tvrdil, že ke dni podání žaloby žalovaná dluží na nájemném za období od května 2025 do prosince 2025 částku 29.217 Kč a na úhradě ve výši nájemného za leden 2026 částku 4.127 Kč, celkem tedy 33.344 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Dle ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a byly splněny podmínky citovaného ustanovení, soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem, a to zejména výpisem z katastru nemovitostí, nájemní smlouvou ze dne 9. 1. 2020 včetně dodatků č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , evidenčními listy a změnou předpisu úhrad, evidencí předpisu a plateb a výzvou k plnění – předžalobní upomínkou včetně dokladu o doručování.5. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem domu č. p. , číslo, na , adresa, , v němž se nachází předmětný byt č. , hodnota, . Dále bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní byla dne 9. 1. 2020 uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem uvedeného bytu. Nájem byl sjednán od 1. 1. 2020, původně na dobu určitou, následně byl dodatky prodlužován, naposledy do 31. 12. 2025. Tímto dnem nájemní vztah uplynutím sjednané doby skončil.6. Z evidenčních listů, změny předpisu úhrad a evidence předpisu a plateb soud zjistil výši měsíčních plateb, které byla žalovaná povinna žalobci hradit z titulu nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu. Z téže evidence bylo prokázáno, že žalovaná za období od května 2025 do prosince 2025 řádně neuhradila nájemné, přičemž dluh na nájemném za toto období činí celkem 29.217 Kč. Dále bylo prokázáno, že po skončení nájemního vztahu žalovaná byt nadále užívala a žalobci vznikl nárok na úhradu ve výši nájemného za leden 2026 ve výši 4.127 Kč. Celkový dluh žalované tak činí 33.344 Kč.7. Soud měl rovněž za prokázané, že žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzval k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. Žalovaná však na výzvu nereagovala a dluh neuhradila.8. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. V případě nájmu bytu je nájemce povinen hradit nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši a splatnosti sjednané ve smlouvě, popřípadě stanovené předpisem úhrad. Podle § 1970 občanského zákoníku má věřitel při prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu právo požadovat úrok z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že mezi účastníky existoval platný nájemní vztah k předmětnému bytu, že žalovaná byla povinna hradit sjednané nájemné a zálohy na služby a že tuto svoji povinnost za žalované období nesplnila. Žalobce prokázal jak právní důvod uplatněného nároku, tak i jeho výši. Žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobci částku 33.344 Kč.10. Jelikož se žalovaná dostala s úhradou jednotlivých peněžitých plnění do prodlení, přiznal soud žalobci také zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek, a to vždy ode dne následujícího po splatnosti příslušného měsíčního nájemného, u úhrady ve výši nájemného za leden 2026 ode dne požadovaného žalobcem, tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Výše úroku z prodlení odpovídá zákonné sazbě podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Žalobce byl v této právní věci zcela úspěšný, a proto mu soud přiznal ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady po 300 Kč dle § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za předžalobní výzvu a sepis žaloby a dále za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 668 Kč. Celkem 2 268 Kč.12. Stanovené povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.