17 C 234/2024-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25.9.2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 25.671 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že u Krajského soudu v Brně pod sp. zn , spisová značka, bylo vedeno soudní řízení mezi žalobkyní jako navrhovatelkou a , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, (dále jen jako „odpůrce“), o určení neplatnosti rozhodnutí kontrolní komise družstva. Předmětné řízení bylo vedeno od 20.2.2017 do 14.10.2023, tedy 6 let, 7 měsíců a 14 dnů. Současně žalobkyně zdůraznila, že řízení u Vrchního soudu v Olomouci byla vedena pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, . Žalobkyně má za to, že ze strany soudu došlo k nesprávnému úřednímu postupu, který spočíval v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž bylo porušeno právo žalobkyně ve smyslu článku 38 Listiny základních práv a svobod. V této souvislosti žalobkyně odkázala např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2003 sp. zn. 25 Cdo 319/2002. Dne 11.3.2024 žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované, který vyčíslila na částku 101.046 Kč. Dne 10.9.2024 žalovaná vydala stanovisko č.j. , Anonymizováno, na základě kterého jí byla následně 12.9.2024 vyplacena částka ve výši 75.375 Kč. Předmětem tohoto řízení je tedy rozdíl ve výši 25.671 Kč. Žalobkyně má za to, že v jejím případě je třeba základní výši dle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13.4.2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 stanovit na částku 18.000 Kč za první dva roky řízení, dále 18.000 Kč za třetí až šestý rok řízení a 11.046 Kč za 7 měsíců a 14 dní řízení, tj. za období od 20.2.2017 do 4.10.2023. Žalobkyně se neztotožnila s hodnocením žalované stran a) složitosti případu a za b) významu řízení pro žalobkyni. Dle žalobkyně bylo předmětní řízení před Krajským soudem v Brně řízením jednoduchým, věc nebyla po procesní, důkazní ani jiné stránce složitá. Délka řízení byla způsobena především pochybeními Krajského soudu v Brně, která vedla k opakovanému zrušení jeho rozsudku ze strany Vrchního soudu v Olomouci. Dále žalobkyně uvedla, že vedení předmětného řízení mělo negativní vliv do jejího pracovního, osobního i společenského života, kdy uvedla, že byla od roku 1984 členkou a zaměstnankyní u , právnická osoba, , s tím, že od roku 2005 do 2010 byla místopředsedkyní představenstva , Anonymizováno, a od roku 2010 potom předsedkyní představenstva, kdy byla v daném místě známou osobou. Do podzimu roku 2016 bylo vše bez problému. Následně jí bylo předáno okamžité zrušení pracovního poměru a současně jí byl pozastaven výkon funkce v představenstvu, kdy byla poté odvolána a vyloučena z , Anonymizováno, . Na žalobkyni také , Anonymizováno, podalo dvě trestní oznámení. Uvedené bylo všeobecně známo. Následně tedy žalobkyně přistoupila k podání žaloby, kterou se domáhala vyslovení neplatnosti rozhodnutí kontrolní komise, což bylo předmětem řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, . Vedení předmětného řízení bylo negativní dopad v oblasti jejího psychického i celkového zdravotního stavu. Psychické obtíže se u žalobkyně začaly projevovat již od podzimu 2016 a postupně se prohlubovaly. Žalobkyně trpěla úzkostnými a depresivními stavy, poruchami spánku, ztrátou zájmu o běžné činnosti, sníženou schopností koncentrace a pocity bezvýchodnosti, kdy v této souvislosti byla medikována. Dlouhotrvající soudní řízení a jeho průběh, kdy byla zpochybňována její profesní pověst v ní vyvolávaly pocity nespravedlivosti, zklamání a bezmoci. Toto vše vedlo k vydání rozhodnutí o přiznání invalidity. Po ukončení pracovního poměru se žalobkyně ocitla bez zaměstnání a jen obtížně se uplatňovala na trhu práce. Nebyla schopna nalézt odpovídající pracovní pozici, neboť její profesní pověst byla v regionu zpochybňována jednáním žalovaného a medializací sporu, a proto musela po roce 2017 přijímat krátkodobé či méně kvalifikované práce, často mimo své bydliště a mimo dosavadní obor působení. Dále uvedla, že předmětné řízení mělo také závažný dopad v podobě veřejné dehonestace, narušení profesní pověsti a osobní důstojnosti, kdy , Anonymizováno, publikovalo a šířilo o žalobkyni informace, v družstevním periodiku , Anonymizováno, a na vývěskách umístěných na prodejnách , Anonymizováno, přístupných členům , Anonymizováno, i široké veřejnosti. Vedení řízení mělo rovněž dopady na finanční stránku života žalobkyně, kdy jí v důsledku pozastavení členství v , Anonymizováno, nebyly vypláceny odměny volených funkcionářů za rok 2016 a 2017.2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok podáním ze dne 16.2.2024 neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne 12. 3. 2024 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 101.046 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném a účinném znění za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 10. 9. 2024 s tím, že žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 75.375 Kč. Žalovaná při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010. Ministerstvo spravedlnosti vycházelo ze základní částky 15.000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1.250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Nebyl shledán důvod pro navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, které v posuzovaném případě trvalo 6 let a 7 měsíců. V rámci posouzení složitosti řízení následně žalovaná základní výši zadostiučinění snížila o 10 %, neboť se jednalo o řízení o neplatnosti rozhodnutí kontrolní komise družstva. V řízení bylo procesně rozhodováno o návrhu na přerušení řízení, přičemž o návrhu rozhodoval dvakrát i odvolací soud. Dále došlo k přerušení posuzovaného řízení do skončení řízení u Nejvyššího soudu ČR v jiné věci. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3175/2015, má řešení procesních otázek vliv na složitost řízení, a tudíž na celkovou délku řízení. V posuzované věci bylo rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé třikrát, soud II. stupně dvakrát. Z hlediska významu řízení pro žalobkyni měla žalovaná za to, že tento byl běžný. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. U těchto typů řízení se zvýšený význam presumuje. Dále žalovaná uvedla, že pokud jde o tvrzené dopady na profesní pověst a údajnou dehonestaci žalobkyně, je třeba zdůraznit, že žalobkyně tyto výslovně spojuje s publikováním a šířením informací ze strany , Anonymizováno, . Takové jednání ale nelze přičítat k tíži žalované, ani jej jakkoli spojovat s předmětným řízením, neboť se jedná o samostatné jednání soukromoprávního subjektu, za jehož případné následky odpovídá výlučně družstvo, a proto nelze dovodit příčinnou souvislost. Uvedené obdobně lze vztáhnout rovněž na tvrzení žalobkyně, které se týkají dopadů do její finanční sféry.3. Z níže uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.4. Z nesporných tvrzení účastníků řízení, ze žádosti žalobkyně ze dne 11.3.2024 a ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 10.9.2024 č.j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně dne 12. 3. 2024 uplatnila u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 101.046 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném a účinném znění za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení, o kterém bylo rozhodnuto dne 10. 9. 2024 s tím, že žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 75.375 Kč. Uváděná tvrzení korespondují s tvrzením žalobkyně v žalobě, jakož i s tvrzením žalované v jejím vyjádření ze dne 16.12.2024.5. Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, – byla zjištěna časová osa1. dne 20. 2. 2017 – zahájení řízení u KS – podání žaloby – č.l. 1-42. dne 27. 2. 2017 – výzvy k úhradě SOP – č.l. 183. dne 31. 3. 2017 – doklad o úhradě SOP – č.l. 224. dne 5. 5. 2017 – vyjádření žalovaného k žalobě – č.l. 29-305. dne 10. 5. 2017 – nařízeno jednání na 28.6.2017 – č.l. 316. dne 22. 6. 2017 – doplnění vyjádření žalovaného – č.l. 367. dne 26. 6. 2017 – vyjádření žalobkyně – č.l. 54-558. dne 28. 6. 2017 – jednání ve věci – zahájeno jednání ve věci samé – č.l. 57-58, kdyodročeno na 3. 7. 2017, a to za účelem vyhlášení rozhodnutí9. dne 28. 6. 2017 – reakce žalovaného – č.l. 5910. dne 3. 7. 2017 – vyhlášení rozhodnutí KS – zamítnutí žaloby – č.l. 67pozn. usnesení č.j. , spisová značka11. dne 18. 8. 2017 – odvolání žal