43 C 82/2025-55 — Městský soud v Brně

Žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 15 247,82 Kč s kapitalizovaným úrokem 30 778,26 Kč za dobu od 13.10.2013 do 27.9.2023, kapitalizovaným úrokem z prodlení 12 547,69 Kč za dobu od 4.12.2012 do 27.9.2023, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 15 247,82 Kč od 28.9.2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 15 247,82 Kč od 28.9.2023 do zaplacení z titulu smlouvy o půjčce ze dne 18.8.2012, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce , právnická osoba, žalovanému finanční prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splatit do 12.10.2013, uhradil však pouze 5 053 Kč. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek.Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi společností , právnická osoba, , a žalovaným byla dne 18.8.2012 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách 23 718 Kč do 12.10.2013 (smlouva o půjčce). V zákaznické kartě ze dne 18.8.2012 sepsané zástupkyní , právnická osoba, bylo uvedeno, že žalovaný má 2 nezaopatřené děti narozené v letech 1992 a 1999, bydlí jako nájemník, je zaměstnaný, pobírá mzdu 13 000 Kč, byly uvedeny výdaje na nájem/inkaso 4 500 Kč, telefon 200 Kč a výdaje na domácnost 4 000 Kč, bylo uvedeno, že byl doložen občanský průkaz, pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva a SIPO (zákaznická karta). , právnická osoba, postoupil smlouvou ze dne 21.9.2023 pohledávku za žalovaným žalobci (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky). Zástupce žalobce vyzval žalované k úhradě ve lhůtě do 14.8.2024 dopisem ze dne 30.7.2024 (předžalobní výzva z 30.7.2024, podací lístek).Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitelem představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy. Schopnost žadatele úvěr splácet je poskytovatel povinen posoudit na základě dostatečných informací. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené podklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).Soud dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když u výdajů na domácnost se spolehl pouze na nijak nedoložené výdaje ve výši 4 000 Kč, které jsou i s ohledem na dvě vyživované nezaopatřené děti zjevně podhodnocené. Protože poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, je uzavřená smlouva dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.Jelikož smlouva o půjčce byla od počátku neplatná, práva z ní nelze přiznat. Původní věřitel žalovanému na základě neplatné smlouvy poskytl finanční prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 Sb., dále jen "obč. zák." (viz § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen "o.z."), které je povinen vydat, a to žalobci, jehož aktivní věcná legitimace se podává ze smlouvy uzavřené dle ustanovení § 1879 o.z. Žalovaný již uhradil 5 053 Kč, zbývá proto vydat 12 947 Kč. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu (§ 563 obč. zák.). Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě do 14.8.2024, ode dne následujícího je žalovaný v prodlení, a žalobce má od tohoto dne právo na úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.), jehož požadovaná výše 7,5 % ročně je nižší než dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě co do částky 12 947 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 12 947 Kč od 15.8.2024 do zaplacení vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný byl při zohlednění kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2017, sp. zn. 32 Cdo 1492/2017) převážně procesně úspěšný, podle obsahu mu však žádné náklady řízení nevznikly.