47 C 181/2025-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne 15. 6. 2025 (doručenou soudu téhož dne) domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit částku celkem 55 324 Kč se zákonnými úroky z prodlení, a to z titulu dlužného nájemného za dobu 6/2024 až 1/2025 za užívání bytu č. , hodnota, v domě na adrese , Adresa žalované, , dle smlouvy o nájmu ze dne 22. 2. 2022 ve spojení s dodatky. Žalovaná se v řízení nevyjádřila.2. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů a vyhlásil tento rozsudek, přičemž zjistil následující skutkový stav.3. Dle výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , adresa, , kat. úz. , adresa, , soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1, jehož součástí je stavba – budova s č. p. , Anonymizováno, (bytový dům). Zde se nachází mj. byt č. , hodnota, sestávající ze 2 pokojů, kuchyně a příslušenství, situovaný ve 2. podlaží.4. Žalobce jako pronajímatel uzavřel dne 22. 2. 2022 s žalovanou jako nájemkyní smlouvu o nájmu bytu, na základě které žalobce pronajal žalované na dobu určitou (jeden rok) byt č. , hodnota, (dále jako „byt“). V článku II. bodu 3. nájemní smlouvy bylo dohodou stran stanoveno, že nájemné stanoví výpočtový list, a že nájemné je splatné do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné platí.5. Z dodatku uzavřeného dne 27. 2. 2023 a 26. 2. 2024 soud zjistil, že nájem označeného bytu byl prodloužen až do 3. 3. 2025.6. Dle výpočtového listu ze dne 19. 2. 2024 účinného od 3. 3. 2024 pro byt č. , hodnota, platilo, že nájemné za plochu (tj. byt jako takový) činilo 6 434 Kč + 15 Kč nájemné za inventář. Žalovaná tak byla povinna počínaje březnem 2024 povinna platit žalobci na nájemném částku 6 449 Kč měsíčně. Za červen 2024 žalovaná zaplatila toliko částku 1 084 Kč, tudíž dluží za 6/2024 částku 5 365 Kč.7. Dle výpočtového listu ze dne 30. 5. 2024 účinného od 1. 7. 2024 pro byt č. , hodnota, platilo, že nájemné za plochu (tj. byt jako takový) činilo 7 122 Kč + 15 Kč nájemné za inventář. Žalovaná tak byla povinna počínaje červencem 2024 povinna platit žalobci na nájemném částku 7 137 Kč měsíčně. Žalovaná za období 7/2024 až 1/2025 nezaplatila ničeho, tudíž žalobci dluží částku 49 959 Kč.8. Žalobce žalovanou upomínal o zaplacení dlužné částky 55 324 Kč dopisem ze dne 17. 2. 2025, který si žalovaná dle doručenky převzala 21. 2. 2025 (důkaz tímto dopisem s doručenkou).9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela po právu, na základě těchto právních předpisů a úvah.10. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.11. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.12. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Žalobce přenechal žalované k užívání byt a jeho vybavení, a to za úplatu. Konkrétní výše úplaty (nájemného) byla stanovována dle dohody stran v tzv. výpočtových listech vždy předem na další období. Žalovaná byla povinna platit na období od 3/2024 nájemné 6 449 Kč, za dobu od 7/2024 nájemné 7 137 Kč. Žalovaná svá zcela základní povinnosti porušila, když na nájemném za 6/2024 zaplatila pouze část, a na nájemném za dobu 7/2024 až 1/2025 už nezaplatila ničeho. Dluží tak žalobci na nájemném bytu celkem 55 324 Kč.13. Protože žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobci takto vzniklo právo na úroky z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud i tomuto požadavku žalobce zcela vyhověl a přiznal mu vůči žalované právo na zaplacení příslušenství z titulu dlužného nájemného vždy ode dne následujícího po splatnosti měsíčního nájemného.14. Lhůta tří dnů k plnění od právní moci rozsudku byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce měl úspěch v řízení v plném rozsahu. Za těchto okolností soud rozhodl o tom, že žalobce má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Avšak u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010 sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II.ÚS 376/12, ze dne 13. 8. 2012 sp. zn. II. ÚS 2396/09, či ze dne 13. 3. 2014 sp. zn. I. ÚS 2310/13).16. Žalobce vede typově shodných sporů, jako je tento, větší počet, v řádu desítek, snad i stovek případů. Jedná se o problematiku rutinní, často se opakující, čemuž odpovídá i forma, struktura a obsah žalob v těchto věcech. Žaloby jsou ve vysokém stupni formalizovány do ustáleného vzoru. Pro tato řízení není nutná specializovaná právní pomoc v podobě služeb advokáta. Náklady řízení žalobce na služby advokáta jsou v tomto směru neúčelné. Proto soud žalobci náhradu nákladů řízení za právní zastoupení nepřiznal, zejména s odkazem na citovanou nálezovou judikaturu Ústavního soud. V tomto svém názoru byl soud koneckonců ve shodě s názorem samotného žalobce, který náhradu nákladů právního zastoupení ani nepožadoval.17. Žalobci však určitá náhrada nákladů řízení náleží, neboť – jak uvedeno výše – byl se svou žalobou zcela úspěšný. Soud proto postupoval při přiznávání náhrady nákladů řízení žalobci tak, jako by je přiznal účastníkovi nezastoupenému. V souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., ve znění platném a účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „vyhláška“), náleží žalobci za každý úkon paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč. Účelné úkony žalobce v tomto řízení spočívaly v:- předžalobní výzvě ze dne 17. 2. 2025 - § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky a- sepsání a podání žaloby - § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky.18. Rovněž má žalobce právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 214 Kč.19. Celkem plná náhrada nákladů řízení žalobce činí 2 814 Kč. Částka náhrady nákladů řízení je (na základě § 149 odst. 1 o. s. ř.) splatná k rukám právní zástupkyně žalobce. Lhůta tří dnů k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.