54 C 130/2025-47 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 6. 2025 se žalobce domáhal vyklizení bytové jednotky č. , hodnota, sestávající ze tří pokojů a kuchyně, nacházející se ve 3. podlaží bytového domu na adrese , adresa, , , adresa, . Předmětný byt žalovaný užívá na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne 3. 6. 2013. Nájemní vztah skončil ke dni 30. 6. 2024 uplynutím výpovědní doby. Výpověď byla žalovanému dána z důvodu hrubého porušení povinnosti nájemce vyplývající z nájmu spočívající ve skutečnosti, že žalovaný dal předmětnou bytovou jednotku do podnájmu třetí osobě bez písemného souhlasu žalobce jakožto pronajímatele. Žalovaný v současné době tedy užívá byt bez právního důvodu, kdy nereagoval na výzvu vyklizení bytu ze dne 14. 8. 2024, ze dne 28. 11. 2024 ani na přípis právního zástupce žalobce ze dne 12. 5. 2025.2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že zvýšení počtu členů domácnosti oznámil pronajímateli bez zbytečného odkladu. K prodlení s úhradou splatného nájmu uvedl, že nájem byl placen včasně, pokud došlo ke zpoždění, tak v důsledku složité životní situace. Pokud by měl předmětnou bytovou jednotku vyklidit, tak by se dostal do životně složité situace a neměl by kde bydlet.3. Žalobce v replice uvedl, že skutečnosti uváděné žalovaným jsou nepravdivé. Hrubé porušení povinnosti nájemce vyplývající z nájmu spočívali ve skutečnosti, že žalovaný dal předmětnou bytovou jednotku do podnájmu třetí osobě bez písemného souhlasu žalobce jakožto pronajímatele. Zdůraznil, že žalovaný během běhu výpovědní doby nevyužil možnosti domáhat se určení neplatnosti výpovědi u soudu, výpověď tudíž je platná.4. Z předložených listinných důkazů, a to nájemní smlouvy ze dne 3. 6. 2013, informace o pozemku (pozemek p.č. , hodnota, , k.ú. , adresa, ), výzvy k nápravě ze dne 28. 6. 2023 vč. doručenky, zápisu z místního šetření ze dne 19. 9. 2023 a 15. 6. 2023, výpovědi nájmu bytu ze dne 12. 2. 2024, č.j. , Anonymizováno, , adresa, vč. doručenky, výzvy k opuštění bytu ze dne 14. 8. 2024, č.j. , Anonymizováno, /, adresa, vč. doručenky, výzvy žalobce k vyklizení bytu ze dne 28. 11. 2024 č.j. , Anonymizováno, /, adresa, vč. doručenky, výzvy právního zástupce žalobce k vyklizení nemovitosti ze dne 12. 5. 2025 vč. podací stvrzenky, učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Žalobce je vlastníkem bytového domu č.p. , Anonymizováno, na pozemku p.č. , hodnota, katastrální území , adresa, , který je veden u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , adresa, na LV , Anonymizováno, . Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena dne 3. 6. 2013 nájemní smlouva. Předmětem smlouvy byl nájem bytové jednotky č. , hodnota, sestávající ze tří pokojů a kuchyně, nacházející se ve 3. podlaží bytového domu na adrese , adresa, , , adresa, . Nájemní smlouva byla uzavřena s účinností od 1. 6. 2013 na dobu neurčitou. Žalobce místním šetřením zjistil, že žalovaný v bytové jednotce nebydlí, neoprávněně ji pronajímá třetím osobám bez písemného souhlasu žalobce a proto jej vyzval k nápravě porušení smlouvy.. V důsledku hrubého porušení povinností nájemce byla žalovanému dána dne 12. 2. 2024 výpověď z nájmu bytu dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. Výpověď byla žalovanému doručena fikcí dne 4. 3. 2024 s tím, že výpovědní doba činila 3 měsíce a počala běžet od prvního dne kalendářní měsíce následujícího poté, co výpověď žalovanému došla tj. uplynula dne 30. 6. 2024. Žalovaný byl poučen o možnosti vznést proti výpovědi námitky, jakož i do dvou měsíců ode dne, kdy výpověď došla, podat návrh soudu, aby přezkoumat, zda je výpověď oprávněná. Žalovaný bytovou jednotky nevyklidil a nepředal žalobci, a to ani na základě výzvy k vyklizení ze dne 12. 5. 2025 kdy mu byla stanovena dodatečná lhůta k vyklizení a předání bytové jednotky v délce 15 dní ode dne doručení výzvy. Výzva k vyklizení byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 12. 5. 2025.5. Z výše uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovanému vzniklo k předmětnému bytu právo nájmu, sjednané na dobu neurčitou, přičemž vlastníkem domu, v němž se bytová jednotka nachází, je žalobce. Nájem bytu skončil uplynutím výpovědní doby dne 30. 6. 2024.6. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.7. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl nájemní vztah ve smyslu ustanovení § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ). V tomto závazkovém vztahu vystupovali žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce. Žalovaný porušil své povinnosti nájemce, a to mu byla dána výpověď z nájmu bytu, kdy výpovědní doba uplynula dne 30. 6. 2024. Ode dne následujícího žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu.8. Soud z úřední činnosti zkoumal platnost výpovědi dané žalovanému. Dle § 2291 odst. 3 NOZ neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží. Žalobce vyzval žalovaného k nápravě porušení povinností vyplývajících z nájemního vztahu výzvou ze dne 28. 6. 2023, ve které popsal, v čemž spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti a vyzval ho k nápravě. Žalovaný na tuto výzvu, ani na samotnou výpověď nájemní smlouvy nereagoval. Soud tedy shrnuje, že výpověď z nájmu je platná.9. Ve světle uvedeného soud žalobě ve smyslu ustanovení § 1040 NOZ v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost vyklidit bytovou jednotku č. , hodnota, sestávající ze tří pokojů a kuchyně, nacházející se ve 3. podlaží bytového domu na adrese , adresa, , , adresa, a vyklizenou ji předat žalobci.10. Jde-li o žalobu na vyklizení bytu, byla soudní praxe usměrněna stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. Cpjn 6/2009, uveřejněným pod č. 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle něhož skutečnost, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu (nebo nemovitosti sloužící k bydlení) je uplatňován v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů dále jen obč. zák. ), se podle okolností daného případu projeví buď určením delší než zákonné lhůty k vyklizení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), vázáním vyklizení na poskytnutí přístřeší či jiného druhu bytové náhrady, nebo i zamítnutím žaloby (pro tentokrát). Na tyto závěry navázal Nejvyšší soud i při řešení obdobných věcí (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. 26 Cdo 915/2011 - ústavní stížnost podanou proti citovanému rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 13. 12. 2012, sp. zn. I. ÚS 2569/12 - a ze dne 18. 7. 2012, sp. zn. 26 Cdo 1531/2011 - ústavní stížnost podanou proti citovanému rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 3942/12). Podle ustálené soudní praxe rovněž není pochyb, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., je nutno učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy jak důvody, pro něž se použití citovaného ustanovení dožaduje vyklizovaný, tak všechny rozhodné okolnosti na straně toho, kdo se vyklizení domáhá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2013, sp. zn. 26 Cdo 410/2013, nebo ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 26 Cdo 2791/2014, a odůvodnění již shora uvedeného usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 3942/12). Soud má za to, že není na místě žalobu zamítnout pro rozpor s dobrými mravy, neboť to byl právě a pouze žalovaný, kdo dobré mravy porušil.11. Výrok II. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal náklady řízení ve výši 6.452 Kč, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a náhrady nákladů ve výši 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 3 písm. a) a ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za čtyři úkony (sepis předžalobní výzvy, návrh ve věci samé, písemné podání ze dne 10. 9. 2025 a účast na jednání dne 29. 1. 2026) a DPH 21% ve výši 252 Kč.12. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.