62 C 107/2025-273 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 7. 2025 domáhal nahrazení rozhodnutí finančního arbitra ze dne 9. 5. 2025, č.j. , Anonymizováno, , soudním rozhodnutím. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 1. 6. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl účastníkovi úvěr ve výši 7.000 Kč. Účastník se návrhem na zahájení řízení u finančního arbitra domáhal vyslovení neplatnosti smlouvy o úvěru, a to z důvodu ujednání proti dobrým mravům a nedostatečného posouzení úvěruschopnosti účastníka. Finanční arbitr rozhodl dne 9. 5. 2025 rozhodnutím č.j. , Anonymizováno, tak, že zavázal žalobce uhradit účastníkovi 4.882,84 Kč včetně zákonného úroku z prodlení a zároveň žalobce zavázal uhradit účastníkovi 15.000 Kč. Žalobce proti tomuto nálezu podal námitky. Finanční arbitr rozhodnutím ze dne 9. 5. 2025, č.j. , Anonymizováno, , námitky žalobce zamítl a předchozí nález potvrdil.2. Žalobce tvrdí, že finanční arbitr nesprávně vyslovil neplatnost úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti účastníka, když nerespektoval princip proporcionality. Žalobce je přesvědčen, že úvěruschopnost účastníka byla žalobcem posouzena řádně, přičemž účastník měl dostatek finančních prostředků na splácení úvěru. Finanční arbitr se nevypořádal s námitkou, že odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu v nálezu směřují na typově odlišné případy odůvodňující robustnější posouzení úvěruschopnosti než u smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení, čímž v řízení o námitkách založil vadu způsobující jeho nepřezkoumatelnost. Žalobce namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách dále z důvodu příliš stručného vypořádání se s konkrétními námitkami nezohlednění principu proporcionality požadavku na hloubku prověřování úvěruschopnosti na jedné straně a výší jistiny poskytovaného úvěru na straně druhé.3. Účastník se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 3. 9. 2025. Žalobu považuje za zcela nedůvodnou, když svou argumentaci staví na překonané judikatuře Nejvyššího soudu, kterou dezinterpretuje ve svůj prospěch. Vyjádřil názor, že nižší míra prověření úvěruschopnosti u mikroúvěrů, jak navrhuje žalobce, by měla neblahý vliv na společnost a byla by přímo v rozporu s účelem směrnice č. 2008/48. Sankce neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro případ neprověření úvěruschopnosti poskytovatelem úvěru není nepřiměřená a není ani zásahem do svobody podnikání. Z podkladů opatřených finančním arbitrem je zjevné, že v době poskytnutí úvěru zde byly důvodné pochybnosti o schopnostech účastníka úvěr splatit.4. Žalobce namítl, že pokud byl účastník schopen v daném období vynakládat prostředky na sázky, a to opakovaně a v nezanedbatelném rozsahu, pak je logickým závěrem, že byl zároveň schopen hradit i své mandatorní výdaje, včetně splátek úvěru, tj. v materiálním pojetí byl zcela jistě úvěruschopný. Tvrzení o nedostatečné úvěruschopnosti účastníka je vnitřně rozporné, neboť účastník sám dokládá, že disponoval prostředky nad rámec základních potřeb. Žalobce proto neporušil svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost, když účastníkovi poskytnul úvěr.5. Finanční arbitr ve svém vyjádření zdůraznil, že ze shromážděných podkladů a po jejich pečlivém posouzení dovodil, že žalobce poskytl účastníkovi na základě smlouvy o úvěru spotřebitelský úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda účastník bude schopen tento úvěr splatit, tedy že neposoudil s odbornou péčí schopnost účastníka splácet úvěr ze smlouvy o úvěru a tuto smlouvu uzavřel s účastníkem v rozporu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), a proto je smlouva o úvěru neplatná. Uvedl, že z výpisu z účtu účastníka byly patrné nejen příjmy účastníka, které žalobce takto ověřil, ale také to, že v daném období účastník čerpal celkem , hodnota, úvěry od dalšího nebankovního poskytovatele úvěrů a pravidelně odesílal platby , Anonymizováno, , což mělo u žalobce vzbudit zvýšenou pozornost. Finanční arbitr náležitě odůvodnil, jaké skutečnosti měl žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru ověřit, aby zjistil skutečný obraz o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích účastníka a nemohl dovodit jinak, než že žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru neposoudil s odbornou péčí úvěruschopnost účastníka. Nelze se vyvinit odkazem, že účastník všechny závazky ze smlouvy o úvěru uhradil, a proto byla jeho úvěruschopnost posouzena řádně. Finanční arbitr v posuzované věci dovodil, že na základě informací a shromážděných podkladů žalobce nemohl dojít k závěru, že neexistovaly důvodné pochybnosti o schopnosti účastníka splácet úvěr a tento mu byl proto poskytnut v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru.6. V duplice účastník uvedl, že úhrady za sázky indikovaly rizikové finanční chování účastníka, které je spojeno s nadprůměrnou pravděpodobností selhání při splácení závazků. Žalobce nepředložil žádné relevantní argumenty, které by byly způsobilé zpochybnit závěr finančního arbitra o neplatnosti smlouvy o úvěru z důvodu porušení povinnosti řádně a odpovědně posoudit úvěruschopnost spotřebitele.7. Žalobce uplatnil proti rozhodnutí finančního arbitra námitky jako řádný opravný prostředek, rozhodnutí o námitkách mu bylo doručeno dne 9. 5. 2025; žaloba je ve smyslu ustanovení § 247 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) přípustná a včasná (§ 247 odst. 1 o. s. ř.).8. Soud provedl dokazování listinami. Provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla zpochybňována.9. Dne 1. 6. 2023 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky platné ode dne 1. 8. 2020 a sazebník platný od 1. 12. 2021, na základě které žalobce poskytl účastníkovi úvěr formou úvěrového limitu ve výši 7.000 Kč. Mezi účastníky byla sjednána povinnost účastníka hradit poplatek „Klidné spaní“ ve výši 110 Kč měsíčně, poplatek „Presto“ ve výši 165 Kč za každé expresní vyplacení úvěru, poplatek za informační SMS servis ve výši 29 Kč měsíčně, poplatek za sjednání úvěru v celkové výši 2.030 Kč a smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné jistiny pro případ prodlení žalované s úhradou dluhu.10. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., se podává, že účastník v době žádosti o úvěr uvedl, že žije v domácnosti s další osobou s příjmem, výše jeho čistého měsíčního příjmu účastníka činila 6.933 Kč, výdaje na půjčky 1.500 Kč, o výdaje na bydlení uvedl ve výši 0 Kč, další nezbytné výdaje ve výši 0 Kč a ostatní zbytné výdaje ve výši 1.500 Kč měsíčně.11. Ze sumáře z odpovědi úvěrového registru NRKI se podává, že účastník měl v době žádosti o úvěr další půjčky v celkové výši 99.184 Kč a čtyři otevřené úvěry.12. Z potvrzení o platbě , právnická osoba, . ze dne 25. 9. 2024 se podává, že žalobce vyplatil dne 1. 6. 2023 částku 7.000 Kč na bankovní účet účastníka č. , č. účtu, .13. Z námitky neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, výzvy k nápravě s výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 11. 7. 2024 se podává, že účastník vyzval žalobce k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 3.219 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení přípisu a upozornil jej na případné vymáhání splnění nápravy soudní cestou. Námitka neplatnost byla žalobci odeslána dne 11. 7. 2024 do datové schránky.14. Z návrhu na zahájení řízení se podává, že účastník navrhnul finančnímu arbitrovi, aby rozhodl, že úvěrová smlouva uzavřená se žalobcem je neplatná a zavázal žalobce k zaplacení sankce v zákonné výši a vydání bezdůvodného obohacení účastníkovi spolu se zákonným úrokem z prodlení.15. Z přípisu ze dne 13. 7. 2024 se podává, že žalobce neměl zájem o smírné řešení sporu s účastníkem a požádal finančního arbitra, aby ve věci rozhodl.16. Z oznámení o zahájení řízení ze dne 26. 7. 2024, č.j. , Anonymizováno, , se podává, že finanční arbitr sdělil účastníkovi zahájení řízení.17. Z přípisu finančního arbitra ze dne 10. 9. 2024 se podává, že finanční arbitr vyzval žalobce, aby se vyjádřil k návrhu na zahájení řízení ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy a současně předložil podklady, vysvětlení a dokumentaci vztahující se k předmětu řízení.18. Z přípisu žalobce ze dne 25. 9. 2024 se podává, že žalobce neměl zájem o smírné řešení řízení před finančním arbitrem, požádal ho o rozhodnutí ve věci nálezem a poslal podklady dle výzvy finančního arbitra.19. Z výzvy finančního arbitra ze dne 2. 10. 2024 se podává, že finanční arbitr vyzval žalobce k doložení, že před uzavřením smlouvy o úvěru ověřil výši měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem, výši pravidelných měsíčních výdajů na půjčky a celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti.20. Z přípisu ž