63 C 189/2024-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 10.7.2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost vydat žalobci movité věci specifikované ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnil tím, že uvedené žalobce zadržel dne 11.4.2022 k zajištění pohledávky žalobce za žalovanou a žalovanou vyzýval k jednání o finančním narovnání. Jednatel žalované však zadržené věci z provozovny žalobce odvezl, tedy podnikl kroky, kterými žalobci zkrátil její zákonná práva, a proto se žalobce obrátil na soud s předmětnou žalobou.2. Podle ustanovení § 103 o.s.ř. přihlíží soud kdykoliv za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (ustanovení § 104 odst. 1 věta první o.s.ř.).3. Podmínky řízení jsou základními podmínkami, za kterých je soud oprávněn rozhodovat ve věci. Jednou z neodstranitelných z překážek občanského soudního řízení je překážka věci pravomocně rozsouzené (rei judicatae), neboť v § 159a odst. 4 o.s.ř. je stanoveno, že jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Uvedené ustanovení tedy zakazuje, aby byla věc, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto, projednávána znovu. Nastane-li taková situace, je nutno řízení pro překážku věci pravomocně rozsouzené zastavit.4. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod spisovou značkou 37C 51/2023 bylo zjištěno, že dne 25.2.2023 byla podána žaloba ve věci týchž účastníků, v níž se žalobce domáhal téhož nároku jako v žalobě předmětné, (tedy žalobě vedené pod sp. zn. 63C 189/2024), týkajícího se movitých věcí uvedených ve výroku I. Ve vci 37C 51/2023 bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 9.4.2024, č.j. 37C 51/2023-51, jenž nabyl právní moci dne 12.3.2026. Vzhledem k tomu, že řízení ve věci vedené pod spisovou značkou 37C 51/2023 tvoří překážku věci pravomocně rozsouzené ve smyslu ustanovení § 159a odst. 4 o.s.ř., bylo řízení o žalobě vedené pod spisovou značkou 63C 189/2024 v části týkající se totožných movitých věcí zastaveno (§ 159a odst. 4, § 103 a § 104 odst. 1 o.s.ř.) (výrok I.).5. Ve zbývající části – o požadované povinnost žalované vydat žalobci přívěsný vozík AGADOS o nosnosti 3 500 kg, SPZ: , SPZ, - žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Namítala, že žalobce nikdy nenabyl držbu uvedené věci, nikdy ve vztahu k této věci držbu nevykonával, neměl fyzickou kontrolu nad uvedenou věcí.6. Podle ustanovení § 1395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.7. Podle ustanovení § 1396 odst. 1 o.z. zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí.8. Podle ustanovení § 1399 o.z. zadržovací právo zaniká a) zánikem zajištěného dluhu nebo zadržené věci, b) vzdá-li se věřitel zadržovacího práva jednostranně či ujednáním s vlastníkem zadržené věci, c) dostane-li se věc trvale z moci věřitele, nebo d) dá-li se věřiteli dostatečná jistota.9. Při svém rozhodování vycházel soud z toho, že v občanském soudním řízení musí účastníci splnit jak svou povinnost tvrzení, to je vylíčit úplně a pravdivě všechny potřebné skutečnosti (§ 101 odst. 1 o.s.ř.) tak i povinnost důkazní, to je označit důkazy k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.). Následkem nesplnění některé z těchto povinností je pak věcně nepříznivé rozhodnutí pro toho z účastníků, který své povinnosti nedostál. Žalobce k prokázání svých tvrzení navrhl důkaz jednak dopisem ze dne 11.4.2022 a jednak úředním záznamem o podání vysvětlení sepsaným , právnická osoba, dne 22.11.2022, č.j. , Anonymizováno, . Uvedený úřední záznam neobsahuje zmínku o předmětném přívěsném vozíku a dopis ze dne 11.4.2022, na který je v žalobě odkazováno, nebyl soudu předložen.10. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008,). Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k jeho tíži, nikoliv k tíži žalované. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu. Žaloba byla projednatelná, nebylo tedy možno postupovat podle § 43 o.s.ř. a proto bylo namístě postupovat pouze podle § 118a o.s.ř.11. Vzhledem k tomu, že z žalobcem předložených důkazů nebylo možno dovodit, že by žalobce měl kdy ve své držbě, příp. pod svou kontrolou, předmětný přívěsný vozík a že by existovala pohledávka žalobce za žalovanou, která by mohla být zajištěna způsobem upraveným v ustanovení § 1395an. o.z., byla žaloba zamítnuta (výrok II).12. Protože byla žaloba zamítnuta, má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované spočívají v úhradě 3 úkonů právní služby advokáta po 2.300,-Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 9 odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 23.3.2026), a v úhradě 3 paušálních částek po 450,-Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů. Celkem tedy odměna advokáta činí 8.250,-Kč [(3 x 2.300) + (3 x 450) = 8.250].Další náklady řízení vzniklé žalované spočívají v úhradě cestovních výdajů jejího zástupce podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Cestovní výdaje žalované jsou tvořeny náklady vynaloženými v souvislosti s vykonanou cestou zástupce žalované z jeho sídla k procesnímu soudu, tzn. z , adresa, a zpět v celkové délce 442 km. Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 5,90 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednání dne 23.3.2026 byla proto stanovena ve výši 2.607,80 Kč (442 x 5,90 = 2.607,80). Při cestě k jednání použil zástupce žalované osobní automobil značky , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , který má průměrnou spotřebu pohonných hmot 5,6 l na 100 km paliva MN v hodnotě 34,10 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb.) a při jízdě v délce 442 km bylo zapotřebí 24,75 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednání dne 23.3.2026 činí 843,98 Kč (34,10 x 24,75 = 843,98).Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu náleží zástupci žalobkyně náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby v délce trvání 11 půlhodin a tato činí podle ustanovení § 14 odst. 3 advokátního tarifu 1.650,-Kč (11 x 150 = 1.650).Takto vypočítaná odměna, náhrada cestovních výdajů a náhrada za promeškaný čas ve výši 13.351,78 Kč (8.250 + 2.607,80 + 843,98 + 1.650 = 13.351,78) byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 2.803,87 Kč.V součtu pak náklady vynaložené žalovanou po zaokrouhlení činí 16.155,70 Kč (13.351,78 + 2.803,87 = 16.155,65) a tyto je žalobce povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalované.