14 CO 33/2022-186 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované finančního zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 6 C 7/2012. Řízení trvalo déle než 7 let, nebylo sice nikterak složité, ale docházelo k dílčím průtahům, zejména v řízení před odvolacím krajským soudem. Žalobce se na délce řízení nepodílel. Žalobce požadoval finanční zadostiučinění ve výši [částka]. Základní částku odškodnění [částka] je třeba dle žalobce navýšit o 20 %, neboť věc nebyla složitá, o dalších 20 % za průtahy v řízení a o dalších 50 %, neboť předmět řízení měl pro žalobce velký význam. Žalovaný nárok žalobce u žalované před podáním žaloby uplatnil. 3. Žalovaná nesporovala, že u ní žalobce předběžně uplatnil žalovaný nárok na odškodnění. Navrhovala zamítnutí žaloby již pro absenci odpovědnostního titulu, neboť délku předmětného řízení nelze považovat za nepřiměřenou. 4. Soud I. stupně zjistil, že v řízení, vedeném u Okresního soudu v Rakovníku (dále také jen“ okresní soud”) pod sp. zn. 6 C 7/2012, se žalobou podanou dne [datum] žalobce domáhal proti dvěma žalovaným zaplacení částky [částka]. Po zaplacení soudního poplatku k výzvě soudu byly obě žalované vyzvány k podání vyjádření. Následně bylo dne [datum] nařízeno jednání na [datum]. Při jednání byl vyslechnut žalobce a žalovaným byla poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení. Po doplnění tvrzení a důkazních návrhu bylo dne [datum] nařízeno další jednání na [datum]. Při jednání byl proveden účastnický výslech jedné žalované a jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování. Při jednání dne [datum] byla vyslechnuta druhá žalovaná, byli vyslechnuti rovněž svědci. Jednání bylo odročeno za účelem výslechu dalšího svědka. Soud rozhodoval o uplatněném svědečném. Žalované žádaly o odročení jednání. Jednání se proto konalo až dne [datum]. Byl vyslechnut svědek a jednání bylo odročeno. K provedenému dokazování se strany následně písemně vyjadřovaly. Při jednání dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. K výzvě soudu žalobce odstraňoval vady odvolání. Po zaplacení soudního poplatku za odvolání na základě výzvy okresního soudu a po zajištění vyjádření žalovaných byl spis dne [datum] předložen Krajskému soudu v Praze (dále také jen“ krajský soud”) k rozhodnutí o odvolání. Při odvolacím jednání dne [datum] vyhlásil krajský soud rozsudek, kterým rozsudek okresního soudu potvrdil, změnil jej pouze v nákladovém výroku. Usnesením ze dne [datum] krajský soud zamítl žalobcův návrh na vstup dalšího účastníka do řízení. Dne [datum] podal žalobce proti rozsudku krajského soudu dovolání. Po zaplacení soudního poplatku za dovolání na základě výzvy okresního soudu a po zjištění stanoviska žalovaných k dovolání, byl dne [datum] spis předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání. Dále si soudy vyžádávaly dědický spis. Nejvyšší soud vyhlásil dne [datum] rozsudek, kterým zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud rozhodoval o změně žaloby a při jednání dne [datum] vyhlásil rozsudek, kterým zamítavý rozsudek okresního soudu potvrdil. Proti rozsudku krajského soudu brojil žalobce dne [datum] dovoláním. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum] napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení; zároveň nařídil, aby o odvolání nadále rozhodoval jiný senát, neboť se krajský soud neřídil závazným právním názorem vysloveným dovolacím soudem v předchozím zrušujícím rozhodnutí. Místopředsedkyně krajského soudu opatřením ze dne [datum] rozhodla, že věc bude nadále projednávat jiný senát. Následně krajský soud usnesením ze dne [datum] rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Jednání nařízené na [datum] okresní soud k žádosti stran odročil. Při jednání dne [datum] okresní soud řízení přerušil a nařídil mediaci. Mediace nebyla úspěšná. Dne [datum] bylo v řízení pokračováno. Při jednání dne [datum] bylo vyhlášeno usnesení, kterým okresní soud nepřipustil změnu žaloby. Při jednání dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Proti rozsudku okresního soudu podal žalobce blanketní odvolání. K následné výzvě okresního soudu žalobce odvolání doplňoval. Dne [datum] byl spis předložen krajskému soudu. Při jednání dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen. K dovolání žalobce Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum] dovolání odmítl. Dne [datum] bylo řízení pravomocně skončeno. 5. Soud I. stupně dále zjistil, že žalobce nárok na finanční zadostiučinění u žalované dne [datum] předběžně uplatnil. 6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně dle § 1, § 13 odst. 1 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). 7. Soud I. stupně uzavřel, že posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo od podání žaloby dne [datum] do právní moci usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo žalobcovo dovolání odmítnuto, dne [datum], tj. celkem 7 let a 6 měsíců. Řízení vykazovalo významnější složitost skutkovou, právní i procesní, opakovaně probíhalo na třech stupních soudní soustavy, což logicky vedlo k jeho prodloužení. Význam předmětu řízení pro žalobce byl standardní, žalobce se na prodloužení délky řízení nepodílel. Jde-li o postup soudů ve věci, soud I. stupně období absolutní nečinnosti nezjistil, procesní postup soudů byl naopak relativně plynulý. Soud I. stupně sice zjistil„ jistý nekoncentrovaný postup spočívající v nerespektování názoru dovolacího soudu, pročež byla věc přidělena novému senátu”, jedná se však o ojedinělé pochybení přičitatelné státu, které lze ještě tolerovat. Soud I. stupně v tomto směru odkázal na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, který zaujímá globální pohled na řízení a dle kterého mírný průtah v jedná fázi řízení může být tolerován, jestliže celková délka řízení není nepřiměřená. Konkrétně odkázal na rozhodnutí [příjmení] proti České republice ze dne [datum] či rozhodnutí [příjmení] proti České republice ze dne [datum]. 8. Soud I. stupně proto uzavřel, že celková délka řízení, vedeného u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 6 C 7/2012, byla ještě přiměřená a žalobu již pro absenci odpovědnostního titulu zamítl. 9. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal jejich náhradu ve výši [částka]. 10. Proti rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání, které podáním z [datum] doplnil. 11. Žalobce vytýkal soudu I. stupně, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že věc rovněž nesprávně právně posoudil. 12. Konkrétně namítal, že na třech stupních soudní soustavy bylo opakovaně rozhodováno zejména proto, že odvolací Krajský soud v Praze nerespektoval závazný právní názor dovolacího soudu, a dále proto, že první rozsudek Okresního soudu v Rakovníku byl zrušen pro nepřezkoumatelnost. V důsledku toho došlo k prodloužení řízení o cca 5 let. Vzhledem k celkové délce řízení 7 let a 6 měsíců, je evidentní, že délka řízení nepřiměřená byla. Nadto se dle názoru žalobce nejednalo o procesně složitou věc, ihned na počátku řízení byly provedeny listinné důkazy, jakož i výslechy účastníků a svědků, což bylo pro objasnění skutkového stavu zásadní. Popsané důkazní řízení nemůže v žádném případě omluvit celkovou délku řízení, zapříčiněnou zejména chybným postupem soudů. 13. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že uloží žalované povinnost zaplatit žalobci [částka]. 14. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání ztotožnila s rozsudkem soudu I. stupně. Správný je jeho závěr, že v délce řízení sp. zn. 6 C 7/2012 vedeného u Okresního soudu v Rakovníku nelze spatřovat nesprávný úřední postup. Soudy v posuzovaném řízení postupovaly plynule, bez prodlev a délka řízení odpovídá jeho skutkové, procesní a hmotněprávní složitosti, přičemž je třeba zohlednit skutečnost, že věc byla opakovaně rozhodována před soudy všech stupňů. Správný je rovněž závěr soudu I. stupně o tolerovatelnosti výjimečného a ojedinělého průtahu. 15. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a aby přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení. 16. Odvolací soud přezkoumal rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř., včetně správnosti postupu v řízení předcházejícím jeho vydání, a zopakoval v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2016, č. j. 21 Cdo 3644/2016-267, a usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum roz