11 CO 320/2021-193 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil 1. žalované povinnost uhradit žalobci částku [částka] s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu vůči 1. žalované co do částky [částka] s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok II.), zamítl žalobu vůči 2. žalované co do částky [částka] s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok III.), uložil 1. žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení v částce [částka] (výrok IV.) a žalobci povinnost zaplatit 2. žalované náklady řízení v částce [částka] (výrok V.). 2. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě ze dne [datum], jíž se žalobce domáhal na státu částky [částka] (z toho za nepřiměřenou délku řízení vedeného Západočeskou univerzitou v [obec] újmy ve výši [částka], když řízení trvalo od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], za nepřiměřenou délku řízení vedeného správním soudem [částka] 378, [částka]), která mu vznikla nepřiměřenou délkou řízení o zrušení osvědčení – vysokoškolského diplomu„ bakalář“ u Západočeské univerzity v [obec] (dále též„ ZČU“) a navazujícího soudního řízení správního vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 30 A 54/2012 v době od [datum] do [datum], a dále u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 225/2013, kdy tato řízení rozděluje na 2 etapy, přičemž prvá etapa trvá 1 449 dnů (od [datum]) a druhá etapa trvá 69 dnů (od [datum] do [datum]). 3. Pro úplnost odvolací soud konstatuje, že žalobce v řízení vedeném pod sp. zn. 19 C 23/2017 u soudu I. stupně požadoval žalobou ze dne [datum] též částku [částka] přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu za nezákonné rozhodnutí Západočeské univerzity v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. ZCU 021827/2012 zn. R [číslo], kterým mu byl zrušen vysokoškolský diplom. Obě řízení byla poté spojena, v mezidobí ve věci rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 30 Cdo 1740/2018 - 68, o dovolání ve věci návrhu žalobce na přistoupení dalšího účastníka na straně žalované, a následně byla souzená věc vyloučena k samostatnému projednání. 4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobce dne [datum] uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy vůči Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, který byl odmítnut. Usnesením ZČU zn. R [číslo], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] (Usnesení o zrušení diplomu), ZČU zrušila vysokoškolský diplom„ bakalář“ žalobce č. ZČU* [číslo] ze dne [datum]. Toto usnesení bylo později zrušeno jako nezákonné jak Krajským soudem v Plzni rozsudkem ze dne [datum], č. j. 30 A 54/2012 - 122, tak i Nejvyšším správním soudem rozsudkem ze dne [datum], č. j. 2 As 170/2015 - 58, který věc vrátil ZČU k dalšímu řízení. ZČU následně řízení o zrušení vysokoškolského diplomu zastavila usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Řízení trvalo od [datum] do [datum]. K získání diplomu žalobce předložil bakalářskou práci s názvem [ulice] a městská policie, vztahy obce k Policii České republiky, existuje též bakalářská práce autora [jméno] [příjmení] s názvem [ulice] a městská police ze dne [datum]. Vedoucím obou bakalářských prací byl JUDr. [jméno] [příjmení]. Práce vykazují významnou míru shod. Z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 10 A 225/2013, vyplynulo, že předmětem řízení bylo rovněž rozhodnutí o zrušení osvědčení o vysokoškolském titulu žalobce a jeho přezkum, dále je jím prokázána doba řízení od [datum] do zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby - [datum]. Z novinových a internetových článků z [příjmení] deníku.cz ze dne [datum], z [webová adresa] ze dne [datum], z [webová adresa] ze dne [datum], z [webová adresa] ze dne [datum] a z idnes.cz ze dne [datum] plyne, že se média zajímala o případ žalobce a podrobně o něm informovala, dále také to, že se představitelé ZČU k případu věcně vyjadřovali. 5. Po právní stránce věc posoudil dle § 1, § 5, § 13 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. a čl. 6 odst. 1 Úmluvy publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. ve spojení s § 1 písm. c) zákona č. 314/1991 Sb. včetně přílohy 1 a § 6 odst. 1 písm. e) zákona o vysokých školách. Ohledně organizační složky jsa vázán právním názorem Nejvyššího soudu, že jde o dva samostatné nároky, ve vztahu k řízení vedeném ZČU je příslušná jednat 2. žalovaná, předmětné rozhodnutí bylo vydáno ZČU v rozporu s § 44, 45, 55, 57 odst. 4 a § 63 odst. 2 zákona o vysokých školách v rámci samosprávné působnosti, tudíž ČR, resp. 2. žalovaná již v okamžiku podání žaloby nebyla pasivně věcně legitimována. Ve vztahu ke správnímu řízení soudnímu je příslušná 1. žalovaná. Shledal nepřiměřenou dobu, po kterou trvalo soudní řízení správní před Krajským soudem v Plzni pod sp.zn. 30 A 54/2013 od [datum] do [datum], tedy necelé čtyři roky ve dvou instancích, žalobce se na prodloužení délky řízení nepodílel, za základní považoval částku [částka] ročně, kterou krátil o 50% z důvodu, že celé řízení bylo zahájeno pro nesporný fakt, že žalobce se dopustil plagiátu. Zohlednil, že ZČU zahájila řízení o zrušení vysokoškolského titulu bakalář opožděně a nemohla být v řízení úspěšná, proto bylo její rozhodnutí jako nezákonné soudy zrušeno. Medializace vyplývala z veřejné funkce, kterou žalobce zastával, a veřejnost právem očekávala informace o osobě, která jako velitel městské policie krajského města mohla rozhodovat o protiprávnosti jednání občanů, proto žalobci náleží celkem [částka]. Ohledně řízení před Městským soudem v Praze probíhajícím pod sp. zn. 10 A 225/2013 od [datum] do [datum] neshledal nárok žalobce oprávněným. Šlo o řízení, které po zahájení bylo na návrh žalobce přerušeno, a když nastaly podmínky pro věcné projednání žaloby, vzal žalobce žalobu v celém rozsahu zpět. Jeho trvání se v převážné části překrývá s řízením vedeným před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 30 A 54/2013, přičemž žalobce se domáhal zrušení shodného rozhodnutí ZČU. Újma žalobce nebyla zdvojena tím, že běžela souběžně dvě popsaná řízení. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k 1. žalované, rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ve vztahu k 2. žalované rozhodl dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (3 úkony po [částka]). 6. Proti výrokům II. – V. rozsudku podal žalobce odvolání. Nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že základní částkou je [částka], když délka řízení u Krajského soudu v Plzni ([datum] - [datum]), přičemž celkem řízení trvalo 3 roky a 10 měsíců, je délka nepřiměřená a neodpovídá spodní hranici [částka]. Dané rozmezí bylo určeno v roce 2006, je nutno přihlížet k inflaci, růstu mezd a životních nákladů. Nesouhlasí s krácením nároku o 50%, když sice nikdy nepopíral, že bakalářskou práci opsal, což uznal a dobrovolně se vzdal svojí funkce, což nemůže být důvod pro snížení. Jde o extrémní krácení, nadto pouze z jediného důvodu (s odkazem na Stanovisko Cpjn 206/2010 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Žalobce žádá částku [částka]. Ohledně délky soudního řízení správního, i přes rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 30 Cdo 1740/2018 - 68, má nadále za to, že závěr není správný (s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 30 Cdo 1711/2015, 30 Cdo 1758/2015, a nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3638/15, kdy sám Nejvyšší soud zastává názor, že i u rozhodování profesně samosprávné organizace se aplikuje zákon č. 82/1998 Sb., přičemž se jedná o výkon státní správy, která byla přenesena na vysokou školu, ZČU je právnickou osobou veřejného práva. ZČU zahájila dlouhotrvající řízení až v roce 2010, tedy o 8 let později, než udělila žalobci diplom, a muselo jí být zřejmé, že to není právně možné. Délka řízení zvyšovala újmu žalobce na pověsti mezi kolegy a vlivem medializace též u široké veřejnosti, v důsledku čehož byl žalobce nucen rezignovat na funkci, z níž byl předtím dočasně odvolán, má tak nárok na [částka]. Ohledně výroku IV. jen co do jeho části, v níž nebylo přiznáno cestovné a 3,5 úkonu právní služby za doplnění tvrzení k výzvě soudu dne [datum], a 3x ½ úkonu za návrh na přistoupení ZČU do řízení [datum], odvolání ze dne [datum] a vyjádření k odvolání ze dne [datum]. Navrhl rozsudek změnit a přiznat částku [částka] s příslušenstvím, dále [částka] s příslušenstvím a náklady řízení [částka], či v uvedených výrocích rozsudek zrušit. 7. Proti výrokům I. a IV. rozsudku podala odvolání 1. žalovaná, vytýká soudu I. stupně nesprávné právní posouzení otázky, která organizační složka je oprávněna za stát jednat. Za délku soudního řízení správního vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 30 A 54/2013 a dalšího posuzovaného řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 10 A 225/2013 odpovídá 2. žalovaná dle § 6 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., je si vědoma odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1740/2018. Pokud by připustila, že soudní řízení správní vedené Krajským soudem v Plzni je samostatným soudním řízením navazujícím na řízení, které vedla ZČU v rámci samosprávné působnosti, a za nesprávný úřední postup odpovídá ČR jednající Ministerstvem