14 CO 379/2022-289 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně určil, že jednotku [číslo] byt, podrobně specifikovanou ve výroku rozhodnutí, která je v zaniklém a nevypořádaném společném jmění žalobkyně a žalovaného, je nadále oprávněna užívat, brát z ní užitky, udržovat ji, hospodařit s ní a spravovat ji, žalobkyně (výrok I), a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok II). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně s odkazem na [ustanovení pr. předpisu]“), domáhala [anonymizováno] rozhodnutí o správě části zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění (dále též„ [anonymizováno]“) účastníků. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci mají v zaniklém a dosud nevypořádaném [anonymizováno] mimo jiného i nemovitosti v [obec], kde bydlí žalobkyně s dětmi účastníků, čtyři byty, garáž a finanční prostředky. Tvrdila, že se všemi čtyřmi byty, s garáží i s veškerými finančními prostředky hospodaří žalovaný a žalobkyně je z hospodaření s nemovitými věcmi účastníků zcela vyloučena. 3. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne [datum]. Za trvání manželství se účastníkům narodil syn [jméno], [datum narození], [jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození]. V zaniklém a nevypořádaném [anonymizováno] účastníků se nachází: byt [číslo] dále rodinný dům [obec], [adresa], pozemek parc. č. st. 695, zastavěná plocha a nádvoří, a pozemek parc. [číslo] zahrada, vše v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres], zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj; byt [číslo] v budově [adresa] (bytový dům) na pozemku parc. [číslo] spolu s ideálním spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy, a na pozemcích parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], [územní celek], okres [anonymizována dvě slova]. [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [příjmení]; byt [číslo] v budově [adresa] (bytový dům) na pozemku parc. [číslo] spolu s ideálním spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy, a na pozemcích parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], [územní celek], okres [anonymizována dvě slova]. [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] a byt [číslo] v budově [adresa] (bytový dům) na pozemku parc. [číslo] spolu s ideálním spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy, v k. ú. [část obce], [územní celek], okres [anonymizována dvě slova]. [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno]. Ve vlastnictví žalobkyně se na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nachází ideální spoluvlastnický podíl ke garáži [číslo] o velikosti [číslo], parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], okres [anonymizována dvě slova]. [obec], listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] (dále jen„ garáž [číslo]“). Žalobkyně s dětmi účastníků obývá rodinný dům v [obec], zatímco se zbývajícími nemovitostmi disponuje výlučně žalovaný či rodiče žalovaného, kterým je přenechal k užívání. Byt [číslo] je pronajímán. Žalovaný bez vědomí (a souhlasu) žalobkyně s nájemcem bytu [číslo] domluvil, aby nájemné a další platby poukazoval žalovanému. Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby žalovaný nájemné z bytu [číslo] umožnil pobírat jí, což žalovaný odmítl. Žalobkyně odvolala svůj souhlas se stávajícím způsobem užívání bytové jednotky [číslo] včetně garážového stání, jež dosud bezplatně užívá otec žalovaného. Žalobkyně má čistý měsíční příjem ve výši [částka]. Za období od září do [anonymizováno] roku [rok] žalovaný z bankovního účtu nacházejícího se v [anonymizováno] účastníků vybral částku v celkové výši [částka], z toho [částka] zaslal na účet svého otce, [částka] na účet své partnerky a dále zaslal na bankovní účet do zahraničí částku [částka]. Žalobkyně si po odchodu žalovaného ze společné domácnosti v roce [rok], kdy zůstala bez prostředků a žalovaný jí nic nehradil ani na výživu jejich dětí, zajistila finanční prostředky v přibližné výši [částka] vyčerpáním stavebního spoření a dále jako vydlužitel uzavřela smlouvu o zápůjčce [částka] a o zřízení zástavního práva zástavnímu věřiteli ke garáži [číslo]. Žalovaný hradí na základě rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl změněn rozsudek téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], výživné na syna [jméno] ve výši [částka] měsíčně, na syna [jméno] [částka] měsíčně a na syna [jméno] [částka] měsíčně. Výživné zletilému [jméno] poukazuje na jeho účet, výživné na zbylé dva syny žalovaný hradí k rukám žalobkyně. 4. Soud I. stupně věc po právní stránce posoudil podle § 713 odst. 1 o. z., § 728 a § 736 o. z. Návrh žalovaného na zastavení řízení soud I. stupně neshledal důvodným. Uzavřel, že v souladu s § 736 větou druhou o. z. lze na zaniklé a dosud nevypořádané [anonymizováno] přiměřeně aplikovat § 728 o. z. Soud I. stupně konstatoval, že jsou naplněny obě podmínky [anonymizováno] rozhodnutí o správě [anonymizováno] podle § 728 o. z. Účastníci neuzavřeli dohodu o správě toho, co je součástí [anonymizováno], když žalobkyně opakovaně žalovanému oznamovala, že si činí nárok na nájemné z bytu [číslo] nesouhlasí s tím, aby toto nájemné pobíral žalovaný. Mezi účastníky nebylo podle soudu I. stupně sporu o tom, že jeden byt obývá sám žalovaný se svou přítelkyní, jeden obývá matka žalovaného, další otec žalovaného a poslední z bytů, tj. byt, o němž je řízení vedeno, je pronajímán a nájemné je poukazováno žalovanému. Soud I. stupně seznal, že žalobkyně má sice k dispozici shora specifikovaný rodinný dům, nicméně jedná se toliko o jednu pětinu nemovitostí náležejících do nevypořádaného [anonymizováno] účastníků. Žalovaný tedy sám různými způsoby užívá či bere požitky ze zbývajících čtyř pětin [anonymizováno], žalovaný proto podle soudu I. stupně jednal při správě [anonymizováno], respektive jeho části, způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem žalobkyně, rodiny nebo rodinné domácnosti. Soud I. stupně s odkazem na judikaturu vztahující se k tzv. potencialitě příjmů daného rodiče odmítl tvrzení žalovaného, že díky pobíranému nájemnému může přispívat na děti účastníků výživným v aktuální výši, tedy, že by správa bytu [číslo] vyznačující se pobíráním nájemného ze strany žalovaného bezpodmínečně sloužila zájmům rodiny. Soud přihlédl k tomu, že žalovaný má možnost pronajímat (a mít příjem minimálně ve výši [částka]) z dalšího bytu v [obec], který obývá jeho otec. Dle názoru soudu I. stupně výživné na nezletilé syny účastníků žalobkyni nijak nekompenzuje a nemá kompenzovat právo žalobkyně užívat součásti nevypořádaného [anonymizováno]. Soud I. stupně při hodnocení, zda žalovaný jednal při správě [anonymizováno], respektive jeho části, způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem žalobkyně, rodiny nebo rodinné domácnosti, přihlédl mimo jiné k postoji žalovaného, který v řízení uvedl, že důvodem, proč sdělil nájemci předmětného bytu, aby nájemné zasílal žalovanému místo žalobkyni, bylo, že žalobkyně zažádala o rozvod. Takové jednání žalovaného soud I. stupně hodnotil jako účelový krok učiněný ve snaze potrestat žalobkyni jejím vyloučením z dispozice s věcí, k níž jí též náleží vlastnické právo, a omezit tím její prostředky. Soud I. stupně uzavřel, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá podle § 728 o. z. rozhodnutí, jakým způsobem bude část společného jmění spravována, je tudíž důvodná. Uvedený závěr odůvodnil tím, že žalovaný spravuje byt [číslo] ve zřejmém rozporu se zájmem žalobkyně, resp. rodiny a zjevně nerespektuje vlastnické právo žalobkyně. Soud I. stupně proto považoval za spravedlivé, aby poté, co byt [číslo] dlouhodobě svévolně spravoval a pobíral z něj plody žalovaný způsobem, jenž žalobkyni ze správy bytu zcela vyloučil, byl stávající nepoměr mezi účastníky narovnán. Soud I. stupně dále vyložil, že přírůstky a výnosy z majetku, který byl ve společném jmění manželů v okamžiku jeho zániku, vzniklé v období od zániku společného jmění do jeho vypořádání, již sice striktně vzato součást společného jmění netvoří, protože po zániku společného jmění nelze nadále jeho masu rozšiřovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), nicméně právní režim těchto přírůstků a výnosů se řídí (stejně jako majetek v doposud nevypořádaném společném jmění) přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o společném jmění manželů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud I