15 CO 315/2022-157 — Městský soud v Praze

1. Výrokem I. napadeného rozsudku soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky [částka]. Výrokem II. zastavil řízení co do částky [částka]. Výrokem III. vrátil žalobci přeplatek na soudním poplatku ve výši [částka] a výrokem IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobce odůvodnil tím, že je jedním ze spoluvlastníků bytové jednotky [číslo] vymezené v domě [adresa] na adrese [adresa]. Žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem sousední bytové jednotky [číslo]. V bytě žalobce bydlela rodina žalobce- jeho syn s manželkou a dvěma dětmi. V sousedním bytě bydlel nájemce žalovaného. V srpnu [rok] začaly ze strany nájemce bytu žalovaného stížnosti na nadměrný hluk z bytu žalobce, který měl být způsoben vnučkou žalobce. Dle žalobce však to byla naopak jeho rodina, která trpěla nadměrným hlukem z bytu žalovaného. V souvislosti s eskalací sousedských neshod, obrátil se žalobce na výbor [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo] (dále jen„ [anonymizováno]“), následně i na shromáždění [anonymizováno] jednotek s žádostí o pomoc při řešení vzniklých sporů. Na shromáždění [anonymizováno] v listopadu [rok] žalobce navrhl vyřešit spor tím., že z obou stran příčky oddělující sousedící bytu bude postavena akustická předstěna. Žalovaný tento návrh nejprve před výborem [anonymizováno], následně i před shromážděním tento návrh akceptoval. Žalobce dohodnuté úpravy provedl na jaře roku [rok] a současně předal žalovanému projektové řešení předstěny. Žalovaný ujednání nedodržel, akustickou předstěnu nepostavil s tím, že situace se již vyřešila a nabídl žalobci, že se na nákladech na jím zbudovanou akustickou předstěnu bude podílet částkou [částka]. Žalobce tento návrh odmítl, neboť jej považoval za neadekvátní. Žalobce posléze svá skutková tvrzení doplnil tak, že s žalovaným uzavřel smlouvu, jejímž účelem bylo odstranění průniku imisí (hluku) mezi byty žalobce a žalovaného. Uzavření smlouvy vyplývá ze zápisu ze shromáždění [anonymizováno] konaného dne [datum]. Podle smlouvy měli žalobce i žalovaný každý ze svého bytu vybudovat akustickou předstěnu k dělící příčce mezi oběma byty a náklady na její vybudování měli hradit každý ze svého. Žalovaný část svého závazku nesplnil, předmětný byt prodal, takže svou povinnost objektivně ani splnit nemohl. Tím, že žalobce předstěnu ve svém bytě realizoval, došlo k naplnění smlouvy, o což se však žalovaný nijak nepřičinil. Realizací odhlučnění společné bytové stěny došlo ke zmenšení výměry bytu žalobce, čímž se snížila hodnota bytové jednotky žalobce celkem o částku [částka]. Žalobce pak na realizaci odhlučnění vynaložil náklady [částka] 186. Žalobce proto po žalovaném požadoval náhradu vzniklé škody ve výši [částka], následně pak vzal žalobu co do částky [částka] ještě před zahájením řízení zpět. 3. Žalovaný nárok žalobce neuznal a navrhl zamítnutí žaloby s tím, že o žádných stížnostech na nevhodné chování svého nájemníka nebyl informován. Problémy nastaly až poté, kdy se malé dítě nájemníků žalobce začalo chovat hlučně. [příjmení] žalovaného požádal své sousedy, zda by dítě mohli ztišit, byl však odmítnut. Celou věc pak řešil tím, že v době, kdy dítě bylo hlučné, pouštěl nahlas televizor, aby je přehlušil. Žalobcem požadovaná finanční náhrada je nepřiměřená a odporuje dobrým mravům. Žalovaný se k vystavění odhlučňovací stěny ve svém bytě nezavázal, pouze na nátlak žalobce s tímto řešením souhlasil. Uvedl, že po konzultaci se stavebními firmami, které takovéto předstěny realizují, je reálnou cenou částka [částka], kterou také žalobci jako kompenzaci nabídl, což však žalobce odmítl. 4. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vyšel ze zjištění, že žalobce je jedním ze spoluvlastníků bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] zapsané na [list vlastnictví] pro obec Praha. Žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené v téže budově. Bytové jednotky spolu sousedí. Žalovaný následně svou bytovou jednotku v [anonymizováno] [rok] převedl na třetí osobu. V bytové jednotce žalobce bydleli jako jeho nájemníci syn žalobce, jeho manželka a dvě děti, byt žalovaného byl rovněž pronajat. V roce [rok] začalo mezi nájemníky v obou sousedních bytech docházet k neshodám ohledně pronikání hlukových imisí z obou bytů. Na tuto skutečnost upozornila na shromáždění [anonymizováno] jednotek konaném dne [datum] v zastoupení žalobce paní [příjmení], která si stěžovala na hlasité pouštění televizoru v bytě žalovaného a nevhodné chování nájemce jeho bytu. Nájemce žalovaného si naopak stěžoval na hlasité projevy malého dítěte v bytě žalobce. Podle zápisu z jednání shromáždění bylo po vzájemné dohodě jako řešení vzniklé situace navrženo, že z obou stran společné stěny mezi oběma bytovými jednotkami bude vybudována odhlučňovací stěna, termín prací po vzájemné domluvě oba vlastníci ohlásí [anonymizováno] a úpravy budou hrazeny oběma vlastníky. V únoru [rok] situace s pronikáním hlukových imisí nebyla vyřešena, a proto se žalobce obrátil na výbor [anonymizováno]. Podle zápisu ze dne [datum] se výbor rozhodl vyzvat žalovaného k vyjádření ke stížnosti žalobce a následně k neprodlenému zjednání nápravy mezi oběma vlastníky tak, aby nedocházelo k narušování klidného soužití v domě a porušování právních norem. Ještě v březnu [rok] nebyla situace s pronikáním hlukových imisí mezi oběma byty vyřešena. V [anonymizováno] [rok] žalovaný reagoval na e-mailovou korespondenci žalobce sdělením, že již nedochází k hluku z obou bytů, který by narušoval sousedské vztahy, a proto navrhl, že uhradí žalobci částku [částka] jako náklady na instalaci protihlukové stěny v jeho bytě. Žalobce s tímto řešením nesouhlasil a e- mailovou korespondencí zaslanou žalovanému v průběhu měsíců srpen až prosinec [rok] na něm požadoval sdělení, zda a kdy bude i v jeho bytě realizována protihluková stěna. Následně pak v e-mailové korespondenci zaslané žalovanému v [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] žalovaného vyzval k osobnímu jednání ohledně uzavření pohledávky žalobce, která dle jeho tvrzení vyplývala z dohody o vybudování akustických stěn v bytech obou účastníků. Informoval jej o svém názoru, že svou část povinností plynoucí z této dohody splnil, zatímco žalovaný nikoli a zřejmě jí ani dostát nechce. Navrhl proto, aby mu žalovaný jako kompenzaci za vystavěnou protihlukovou stěnu a v důsledku toho zmenšení výměry jeho bytové jednotky a tím, i snížení její hodnoty, částku [částka]. Žalovaný na tuto e-mailovou korespondenci žalobce reagoval dne [datum] tak, že celá záležitost s bytem v Neklanově ulici je pro něho již uzavřena. Poukázal na to, že ke vzniku sporu došlo v souvislosti s hlukem v bytě žalobce, po odhlučnění v bytě žalobce tak byl celý problém odstraněn. Vzhledem ke zdravotnímu stavu nájemce žalovaného nebylo možné v bytě žalovaného protihlukové opatření realizovat. Žalovaný proto nabídl žalobci finanční kompenzaci ve výši [částka], což však žalobce neakceptoval. Pokud jde o žalobcem tvrzenou dohodu, jednalo se ze strany žalovaného toliko o příslib, který soudně vymáhat nelze. Soud prvního stupně k průběhu sousedského sporu mezi účastníky ohledně nadměrného hluku pronikajícího z jejich sousedících bytů vyslechl svědky [jméno] [příjmení] (místopředseda představenstva [anonymizováno]) a [jméno] [příjmení] (člen [anonymizováno]), kteří potvrdili, že mezi účastníky k sousedskému sporu ohledně hlukových imisí došlo, že byla tato záležitost projednávána na jednání výboru [anonymizováno], kde za účasti obou [anonymizováno] bytových jednotek bylo žalobcem navrženo vybudování protihlukových stěn v obou bytech na společné příčce tyto byty oddělující. Oba účastníci s tímto řešením projevili souhlas, termín provedení však nebyl ujednán. Žalobce, jako osoba pohybující se ve stavebnictví, vypracoval technický nákres akustické předstěny, který byl oběma vlastníky odsouhlasen, jeho součástí nebyl rozpočet ceny díla. Uvedený postup byl následně oběma vlastníky bytových jednotek výslovně odsouhlasen i na shromáždění [anonymizováno], když žalovaný svůj souhlas vyjádřil přikývnutím. Žalovaný ve své účastnické výpovědi potvrdil, že zjišťoval u několika firem, za jakou částku by bylo možné zhotovit akustickou předstěnu v rozsahu cca 15m2, kdy cenové rozpětí činilo 15 000 až [částka]. S ohledem na uvedené ceny pak za odpovídající finanční narovnání považoval částku [částka], kterou také žalobci nabídl poté, kdy nebylo možné v jeho bytě protihlukovou stěnu realizovat, jednak z důvodu dlouhodobé nemoci jeho nájemce a dále i proto, že předmětnou bytovou jednotku v [anonymizováno] [rok] převedl na třetí osobu. [ulice] nabyvatele o sousedském sporu neinformoval. 5. Takto zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně po právní stránce posuzoval dle § [číslo], § [číslo], [ustanovení pr. předpisu]“), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. Konstatoval, že v