15 CO 334/2022-65 — Městský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, ve výroku uvedeným, zamítl a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Takto rozhodl o žalobě, v níž žalobkyně uvedla, že se zabývá prodejem potravin, zejména z Francie, a domáhá se náhrady škody ve výši výše uvedené s příslušenstvím za omezení podnikání v souvislosti s krizovými opatřeními vydanými kvůli koronavirové pandemie. V období od [datum] do [datum] bylo podnikání žalobkyně omezeno [anonymizováno] základě [anonymizována dvě slova] [země] přijatých podle [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], o bezpečnosti [země], ve znění [ustanovení pr. předpisu], a [ustanovení pr. předpisu], o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. [anonymizována dvě slova] ČR nejprve zakázala maloobchodní prodej [anonymizováno] tržnicích, poté bylo konání farmářských a ostatních venkovských trhů a tržišť výslovně umožněno, nadále [anonymizováno] nich ale byl vydán příkaz, například„ neprodávat potraviny výlučně určené k bezprostřední konzumaci“ a„ prodávat zboží bez možnosti ochutnávky nebo konzumace potravin“, čímž byla žalobkyně ve svém podnikání omezena. Někde v důsledku přijatých proti epidemiologických [anonymizováno] nemohla prodávat vůbec. Svůj nárok žalobkyně opírá o § 36 odst. 1 krizového zákona, eventuálně o čl. 11 odst. 4 Listiny, čl. 26 odst. 1, 2 Listiny ve spojení s čl. 36 odst. 3 Listiny. Žalobkyně měla v [anonymizováno] [rok] dodávat zboží, například [anonymizována dvě slova] v [obec] či v [obec], dále pak například [anonymizováno] tyto akce: [datum] [anonymizována dvě slova], [datum] [anonymizováno] jara [anonymizována dvě slova], [datum] [příjmení] food, [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] v [obec] dne 25. 4. a [datum]. Podle názoru žalobkyně jsou dány všechny předpoklady pro vznik škody i pro jejich náhradu. Mezi státem vydanými krizovými opatřeními a vzniklou škodu spočívající v ušlém zisku žalobkyně je příčinná souvislost. Škodu žalobkyně vyčíslila jako rozdíl v tržbách za období od března do května 2019 ([částka]), když žalobkyně mohla bez omezení prodávat, a období od března do května [rok] ([částka]), kdy z důvodu krizových [anonymizováno] prodávat [anonymizováno] tržnicích nemohla. Žalobkyně navrhla zpracování znaleckého posudku znalcem z oboru ekonomika, který by se [anonymizováno] základě účetní dokumentace vyjádřil k výši škody, která byla žalobkyni v důsledku krizových [anonymizováno] způsobena. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když uvedla, že z § 36 krizového zákona vyplývají předpoklady odpovědnosti státu za škodu, tyto však v projednávané věci nejsou naplněny, § 36 nedopadá [anonymizováno] krizová [anonymizována dvě slova], které jsou právním předpisem. V režimu krizového zákona je nahraditelná pouze věcná škoda, nikoliv ušlý zisk. Žalobkyně odvozuje výši nárokované škody od výše tržeb, kterých měla podle své úvahy hypoteticky dosáhnout v měsících [anonymizováno] až květnu [rok], nikoliv od očekávaného zisku, přičemž nijak nereflektuje náklady spojené se získáním produktu a jeho propagaci. Žalobkyně obchoduje, mimo jiné, s trvanlivými potravinami, tudíž jí nebrání v tom, tyto potraviny prodat dodatečně. Srovnání tržeb navíc žalobkyně provádí z prodejů [anonymizováno] trzích v centru [obec] a v malé obci [obec]. Žalobkyně navíc nezohlednila, do jaké míry by byla její podnikatelská činnost postižena pandemií koronaviru i bez přijetí krizových [anonymizována dvě slova] [země]. Mezi tvrzenou škodou a krizovými opatřeními není dána příčinná souvislost. Akcentovala, že ustanovení § 36 krizového zákona cílí [anonymizováno] náhradu škody způsobené osobám v důsledku krizových [anonymizováno], která mají individuální povahu a jsou zaměřena vůči konkrétní osobě nebo skupině osob. Pojem„ věcná škoda“ podle krizového zákona je nutno vykládat jako škodu, vzniklou výhradně poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením věci. Nejedná se tak o škodu ve smyslu obecného pojmu škody podle občanského zákoníku, která by zahrnovala jakoukoliv ztrátu [anonymizováno] jmění, včetně ušlého zisku. 2. Žalobkyně v průběhu jednání upřesnila, že náhradu škody požaduje za období od [datum], tedy za období, kdy bylo podnikání žalobkyně omezeno [anonymizováno] základě krizových [anonymizována dvě slova] (nikoliv za období, kdy bylo podnikání žalobkyně omezeno [anonymizováno] základě [anonymizována dvě slova] [stát. instituce]. Soud prvého stupně vyšel z toho, že mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně je právnickou osobou, předmětem její činnosti je mimo jiné prodej potravin, zejména z Francie, které dodává [anonymizována dvě slova]. Podnikání žalobkyně bylo omezeno [anonymizováno] základě [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] [číslo]. 3. Soud prvého stupně dospěl k závěru, že není důvod k tomu, aby zadal znalecký posudek znalcem z oboru ekonomika, neboť žaloba není důvodná. 4. Při svém rozhodnutí vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu, tj. že žalobkyně jako právnická osoba podniká v oblasti prodeje potravin [anonymizováno] tržnicích. V roce [rok] bylo její podnikání omezeno, neboť v důsledku koronavirové pandemie stát vydal krizová [anonymizováno], která mimo jiné zakazovala maloobchodní prodej [anonymizováno] tržnicích. Poukázal [anonymizováno] to, že podle § 36 odst. 1 krizového zákona platí, že stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Podle § 36 odst. 4 pak náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové [anonymizováno] nebo cvičení, při němž, anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma. 5. Soud prvého stupně neuznal přesvědčení žalobkyně o tom, že žalobkyni byla způsobena škoda a poukázal v této souvislosti [anonymizována dvě slova] [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Pl ÚS 10/20, v němž bylo uvedeno, že krizová [anonymizováno] přijatá podle krizového zákona mohou mít v závislosti [anonymizováno] svém obsahu různou právní povahu, ať už se jedná o právní předpis, individuální rozhodnutí, či jiný typ zásahu. Ústavní soud mimo jiné uvedl, že v případě krizových [anonymizováno], v níchž jde o„ obecnou regulaci, která upravuje svůj předmět a subjekty definičními znaky, a vztahuje se [anonymizováno] celé území [země] a [anonymizováno] neomezený počet subjektů“, mají tato krizová [anonymizováno] materiálně charakter právního předpisu. Ústavní soud dále ve svém rozhodnutí [ústavní nález] dospěl k závěru, že [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] [číslo] (které se týkalo omezení konání zasedání zastupitelstev územních samosprávných celků), není opatřením obecné povahy. Obecně totiž platí, že podle § 8 krizového zákona se rozhodnutí o krizových opatřeních uvedených v § 6 odst. 1, téhož zákona, zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Ústavní soud navíc uvedl, že:„ akty orgánů veřejné správy, které jsou prima facie právními předpisy, neboť jsou tak označeny v příslušném zákoně, jenž zmocňuje k jejich vydání, budou vždy primárně přezkoumávány v rámci řízení o kontrole norem, ledaže by v některém z takových řízení Ústavní soud dospěl k závěru, že uvedený akt má být napříště posuzován podle svého materiálního pojetí, tedy kupříkladu jako [anonymizováno] obecné povahy“. Krizový zákon výslovně nestanoví, že [anonymizována dvě slova] vydané podle § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona je svou formou opatřením obecné povahy a z tohoto důvodu je zapotřebí, aby Ústavní soud přistoupil k materiálnímu hodnocení tohoto [anonymizováno] vlády. Ústavní soud dospěl k závěru, že napadené krizové [anonymizováno] se vztahuje [anonymizováno] celé území [země], tudíž neobsahuje konkrétnost předmětu regulace. Věcný rozsah regulace se vztahuje [anonymizováno] blíže neurčený počet osob, avšak věcný rozsah zůstává vymezen prostřednictvím tříd definičních znaků a nikoli výčtem jejich prvků. Navíc je úprava omezena [anonymizováno] určitý časový úsek. Podle Ústavního soudu„ je nutné přihlédnout (právě) především k obecnosti stanoveného předmětu regulace z hlediska prostorového a věcného. Za abstraktní lze považovat i vymezení okruhu adresátů, dopadá-li [anonymizováno] blíže neurčený počet (resp. druhové určených a všech) členů zastupitelstev územních samosprávných celků.“ Z výše uvedených důvodů tak krizová [anonymizováno] nemohou být považována za [anonymizováno] obecné povahy ani z formálního, ani z materiálního hlediska. [anonymizováno] základě uvedeného závěru o obecnosti předmětu i adresátů dospěl Ústavní soud k závěru, že„ napadené krizové [anonymizována dvě slova] má materiálně povahu jiného právního předpisu ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ne