16 CO 323/2022-55 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.). 2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal finančního zadostiučinění [částka] za nepřiměřenou délku řízení o ochranu osobnosti, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka], trvalo [anonymizováno] roku (od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]) a žalobce v něm měl postavení žalobce. Žalobce považoval za adekvátní zadostiučinění [částka], které žalovaný v rozsahu [částka] plnil ještě před zahájením řízení; předmětem řízení byl nezaplacený rozdíl. Soud prvního stupně odůvodnil zamítnutí žaloby tím, že poskytnuté plnění [částka] je dostatečné. Dospěl k závěru, že délka posuzovaného řízení je nepřiměřená, ovšem s ohledem na celkovou délku řízení, složitost věci, citlivost projednávané věci a počínající pandemické období trvalo jen nepatrně déle, než je doba přiměřená, vyšel ze základní částky [částka], která za dobu [anonymizováno] roku představuje částku [částka], kterou při následné modifikaci v rámci hodnocení jednotlivých zákonných kritérií snížil o 10% z důvodu složitosti věci a zvýšil o 10% z důvodu zvýšeného významu předmětu řízení pro poškozeného. Kritérium postupu soudu soud sice zmínil, ale nijak ho výslovně nehodnotil, a zmínil i kritérium jednání poškozeného, ke kterému uvedl, že žalobce vznesl v posuzovaném řízení námitku podjatosti krátce před prvním jednáním, čímž toto jednání zmařil, přičemž námitku mohl vznést i dříve, ovšem ani z hlediska tohoto kritéria soud základní částku nijak nemodifikoval. Plnění žalovaného ve výši [částka] označil soud prvního stupně za včasné, tj. poskytnuté v šestiměsíční zákonné lhůtě, a proto zamítl i návrh žalobce na úrok z prodlení z této částky. S ohledem na plný úspěch žalovaného ve sporu přiznal soud žalovanému náhradu nákladů řízení [částka] dle § 142 odst. 1 o. s. ř. 3. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítl nesprávné právní posouzení věci, soudu prvního stupně vytkl, že při stanovení výše zadostiučinění nepřihlédl ke dvěma průtahům jako ke skutečnosti dle § 31a odst. 3 písm. d) zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), kdy průtahy spatřuje žalobce v tom, že soud nařídil první jednání až rok a osm měsíců po zahájení řízení a věc nevyřizoval v době od [datum] do [datum], citoval z četné judikatury Nejvyššího soudu týkající se otázky průtahů a nepřiměřené délky řízení, argumentoval rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ve kterém Nejvyšší soud označil za nesprávný závěr, že průtahy zapříčiněné nesprávným postupem orgánu veřejné moc lze považovat za vlastní základ nároku a nepřihlíží se k nim při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. Nesouhlasil s tím, že soud při hodnocení celkové délky řízení přihlédl i ke covidové pandemii, uvedl, že pandemickou situaci nelze zohledňovat k tíži žalobce, neboť soudy nebyly nikdy právně omezeny ve své činnosti, navíc k jednáním nakonec došlo dne [datum] a [datum], kdy se rozjížděly nové vlny pandemie, za kterých se nákaza šířila nekontrolovaně. Ke kritériu jednání poškozeného žalobce namítl, že námitka podjatosti je relevantní procesní námitkou a její vliv na celkové řízení byl jen nepatrný (týká se jí jen období od [datum] do [datum]). Namítl, že průtahy ze strany soudu nejsou zohledněny nijak, ale námitka podjatosti je hodnocena - 10%, nebyl tedy dodržen princip proporcionality, neboť na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i na závěru o případné výši zadostiučinění se kritéria uvedená v 31a odst. 3 písm. b) až e) [ustanovení pr. předpisu] projeví ve stejném poměru, v jakém se podílena na celkové délce řízení (rozsudek NS sp. zn. [spisová značka]). Žalobce odmítl hodnocení soudu z hlediska složitosti věci, uvedl, že jde o specializovanou agendu, kterou daný soudce dělá 30 let, specializace popírá složitost věci, šlo o standardní věc, věc nebyla složitá ani co do rozsahu dokazování a právního posouzení, neboť prejudiciální otázka odpovědnosti [anonymizována dvě slova] [část obce] byla vyřešena ve správním řízení vedeném u Ministerstva spravedlnosti a pravomocným správním rozhodnutím o přestupku byl soud vázán. Žalobce též nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že plnění poskytnuté žalobci v šestiměsíční zákonné lhůtě je včasné, neboť závěry soudu jsou protiústavní a neodpovídají„ duchu zákona“. 4. Žalovaný se k odvolání žalobce nevyjádřil. 5. Městský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání shledal nedůvodným. 6. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že posuzované řízení trvající 3 roky, 6 měsíců a 6 dní bylo nepřiměřeně dlouhé. Ostatně tento závěr nebyl nikým v odvolacím řízení zpochybněn. Odvolací soud k tomuto dodává, že kritérium, které významně ovlivnilo hodnocení celkové délky řízení odvolacím soudem jako nepřiměřené, je kritérium postupu soudu, konkrétně průtahy na straně soudu, a to průtah v době od května [rok] do [anonymizováno] [rok] (jde o období po zaplacení soudního poplatku ze žaloby a před nařízeným – byť nakonec zrušeným – prvním jednáním ve věci) a průtah v době od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] (tj. doba po vyřízení námitky podjatosti soudce nadřízeným soudem a před prvním konaným jednáním ve věci). 7. Při stanovení výše peněžitého zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o základní částce [anonymizována dvě slova] [spisová značka]. Pokud jde o následnou modifikaci základní částky z hlediska kritérií stanových v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk, žalobce nesouhlasil se snížením základní částky o 10% z důvodu právní a skutkové složitosti věci. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že je důvod pro snížení základní částky z hlediska tohoto kritéria. Žalobce tvrdil, že řízení nebylo právně složité, neboť rozhodnou předběžnou otázku o pochybení znaleckého ústavu rozhodl správní orgán (Ministerstvo spravedlnosti) a tímto rozhodnutím (tj. Příkazem č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] s doložkou právní moci dne [datum]) byl soud vázán na základě § 135 o. s. ř. Lze souhlasit s tím, že vyřešení předběžné otázky vede k rychlejšímu postupu ve věci, ovšem ze [anonymizováno] odvolací soud při opakování dokazování zjistil, že toto správní rozhodnutí se součástí [anonymizováno] stalo dne [datum] (č.l. 116), když ho soudu předložil žalobce. Skutečnost, že předběžnou otázku již závazně vyřešil správní orgán, se tedy v řízení projevila až dne [datum], tzn. cca 2 roky a 5 měsíců po zahájení posuzovaného řízení, tedy po uplynutí cca 70% celkové délky řízení. Právní složitost a vyřešení předběžné otázky jiným orgánem v poslední třetině posuzovaného řízení zohlednil odvolací soud snížením základní částky o 10%. Skutkovou složitost hodnotil odvolací soud na základě povahy předmětu řízení a rozsahu dokazování plynoucího z protokolů o jednání ze dne [datum] a [datum] a základní částku snížil o [anonymizováno]. Na skutkovou složitost ostatně upozorňoval samotný žalobce v posuzovaném řízení, když ve svém podání ze dne [datum] (č.l. 158), kterým odvolací soud doplnil dokazování, navrhl doplnit dokazování výslechy svědků a žalobce z důvodu jejich potřeby pro posouzení intenzity zásahu do osobnostní sféry žalobce. Za adekvátní tak odvolací soud považuje snížení základní částky z důvodu složitosti řízení o 15%. K námitce žalobce, že věc nemůže být hodnocena jako složitá, když ji vyřizoval soudce s dlouholetou specializací na danou agendu, odvolací soud odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ve kterém Nejvyšší soud odmítl závěr, že by specializace vylučovala posouzení věci jako složité, neboť i specializovaný soudce se musí vypořádat se složitostmi právními, skutkovými a procesními. Skutečnosti, které odvolací soud zohlednil při posuzování složitosti věci jako rozhodné pro modifikaci základní částky, jsou skutkové a právní okolnosti daného případu se specializací soudce bezprostředně nesouvisející. 8. Soud prvního stupně sice zmínil kritérium jednání poškozeného, konkrétně zmínil námitku podjatosti soudce podanou žalobcem dne [datum], která zmařila první jednání nařízené na [datum], ale základní částku nijak z hlediska tohoto kritéria nemodifikoval. Žalobce namítl, že řízení o námitce podjatosti představuje pouze období od [datum] do [datum], kdy byla námitka vyřízena nadřízeným soudem a věc byla vrácena soudu prvního stupně. Odvolací soud zopakoval dokazování částí [anonymizováno] ([číslo listu] – [anonymizováno]) a zjistil, že dne [datum] podal žalobce námitku podjatosti pro vztah soudce JUDr. [jméno] [příjmení] k zástupci žalobce s odůvodněním, že v rámci kárného řízení vedeného proti tomuto soudci vyvinul zástupce žalobce aktivitu dne [datum] v neprospěch soudce v podobě přípisu vůči Nejvyššímu správnímu soud