16 CO 97/2022-837 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], vyděleného oddělovacím geometrickým plánem z pozemku parc. [číslo] (výrok I.), nahradil projev vůle žalovaného k uzavření smlouvy o převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] o výměře [výměra] v hodnotě [částka] k uspokojení restitučního nároku žalobce (výrok II.), uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému náklady řízení [částka] (výrok III.) a uložil žalobci povinnost nahradit vedlejším účastníkům náklady řízení [částka] (výrok IV.). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal převodu tří náhradních pozemků k uspokojení jeho restitučního nároku plynoucího z rozhodnutí [anonymizováno] úřadu (tj. rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [stát. instituce] [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [stát. instituce] [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), kterými bylo rozhodnuto o nevydání odňatých pozemků v rozhodnutí specifikovaných a právu oprávněných osob na náhradu. Soud I. stupně učinil závěr, že žalobce je dědic oprávněné osoby dle [ustanovení pr. předpisu], jeho restituční nárok z titulu náhrady za nevydané pozemky zatím nebyl uspokojen a ze strany žalovaného a jeho právního předchůdce (míněno [anonymizována tři slova]) došlo k liknavému postupu při uspokojování restitučního nároku, přičemž liknavost spočívala zejména v dlouhodobé evidenci nároku žalobce v nesprávné výši a nezájmu jeho přecenění ([číslo] [rok]), což žalobce vylučovalo z účasti ve veřejných nabídkách. Žalobci tudíž svědčí právo na převod vhodného konkrétního pozemku dle volby žalobce. Soud I. stupně posoudil jako pozemek vhodný k převodu pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], u kterého nezjistil žádnou okolnost, která by převodu bránila, a není jí ani žalovaným namítaná skutečnost, že se pozemek nachází v ochranném pásmu přírodní rezervace, vycházeje ze stanoviska Ministerstva životního prostředí ze dne [datum], dle kterého není pozemek vyloučen z převodu ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] Soud I. stupně zamítl žalobu v části týkající se náhradního pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalovaného, který v průběhu řízení pozbyl vlastnické právo k pozemku ve prospěch vedlejších účastníků na základě smlouvy ze dne [datum]. Třetí náhradní pozemek parc. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek] o výměře [výměra] (představující oddělenou část pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra]) posoudil soud I. stupně jako k převodu nevhodný s odůvodněním, že v současné době jde sice o ornou půdu, ale v blízké budoucnosti lze předpokládat změnu územního plánu a rozšíření obytné zóny i na tento pozemek, čímž dojde ke změně charakteru pozemku a výraznému nárůstu jeho ceny. Dalším důvodem nevhodnosti pozemku k převodu je dle soudu I. stupně pronajmutí jeho části třetí osobě. Soud I. stupně také poukázal na značnou výměru náhradního pozemku, která při změně charakteru pozemku výrazně přispěje ke značnému navýšení hodnoty tohoto pozemku. S ohledem na převážný úspěch žalovaného a vedlejších účastníků ve sporu postupoval soud I. stupně dle § 142 odst. 3, § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. a uložil žalobci plně nahradit žalovanému a vedlejším účastníkům na straně žalovaného náklady řízení. 3. Proti rozsudku podali žalobce i žalovaný včasné odvolání. Žalobce setrval na požadavku převodu pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], s odůvodněním, že k převodu pozemku na vedlejší účastníky v rámci veřejné nabídky nelze přihlížet, když se veřejné nabídky nemohl účastnit i žalobce. Setrval též na požadavku převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], vyděleného oddělovacím geometrickým plánem z pozemku parc. [číslo] s odůvodněním, že v době rozhodnutí soudu I. stupně jde o zemědělský pozemek určený dle platného územního plánu k zemědělskému využití, nikoli k zastavění, a případná budoucí změna charakteru pozemku a územního plánu není relevantní. Za nerozhodnou označil žalobce i výměru pozemku, neboť jediným kritériem je dle [anonymizováno] [název soudu] cena pozemku, a vytkl soudu I. stupně, že svůj závěr o nemožnosti převést žalobci náhradní pozemek o vyšší rozloze než měly pozemky odňaté, jakkoli nerozvedl. Dle žalobce zákonodárce jednoznačně upřednostňuje naturální náhradu před peněžitou a případná kombinace naturální a peněžité náhrady je v rozporu se zněním zákona o půdy i vůlí zákonodárce. Žalobce odmítl i argument soudu I. stupně o nájmu části pozemku třetí osobou, která je vlastníkem sousedního pozemku, neboť nájem není překážkou, navíc nájemce již ani není vlastníkem sousedních pozemků. 4. Žalovaný odmítl závěr soudu I. stupně o liknavém postupu žalovaného, připustil, že restituční nárok žalobce přecenil na částku [částka] až v roce [rok], namítl však, že žalobce byl v letech 2007 – [rok] zcela pasivní a aktivní začal být až pod hrozbou restituční tečky v roce [rok]. Neztotožnil se se závěrem soudu I. stupně, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] je vhodný k převodu, trval na tom, že pozemek není fakticky zemědělsky obhospodařovatelný a nachází se v ochranném pásmu přírodní rezervace [ulice] údolí, což představuje omezení vlastníka dle [ustanovení pr. předpisu], o ochraně přírody a krajiny. Žalovaný se ztotožnil se soudem I. stupně, že pozemek parc. [číslo] v k. ú [část obce] nelze převést pro nedostatek vlastnického práva žalovaného, a pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] není k převodu vhodný, neboť dle plánované územně plánovací dokumentace ([anonymizována tři slova] [obec]) jde o plánované zastavitelné území. Navíc výměra tohoto pozemku ([výměra]) značně převyšuje výměru pozemků odňatých (1 893,5 m2), přičemž žalobce se již úspěšně domohl jiných náhradních pozemků v jiných soudních sporech, jejichž výměru cca [výměra] považuje žalovaný za dostatečnou. 5. [ulice] účastníci navrhli potvrzení napadeného rozsudku v části týkající se pozemku parc. č. parc. [číslo] v k. ú [část obce], [územní celek], neboť závěr soudu I. stupně o nedostatku pasivní legitimace žalovaného z důvodu převodu vlastnictví pozemku na vedlejší účastníky je správný. 6. Městský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce ani žalovaného není důvodné. 7. Soud I. stupně správně a úplně zjistil skutkový stav a učinil správné skutkové i právní závěry, které dostatečně a srozumitelně odůvodnil. Odvolací soud proto pouze dodává, že k převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú [část obce], [územní celek], na vedlejší účastníky smlouvou ze dne [datum], č. [anonymizováno] se již podrobně vyjádřil v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterých odvolací soud označil za nedůvodné návrhy žalobce na nařízení předběžného opatření podané s cílem zmařit převod pozemku na vedlejší účastníky, přičemž na závěrech odvolacího soudu tam uvedených se nic nemění. Nelze proto než uzavřít, že převod pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] uskutečněný na základě řádné veřejné nabídky ve prospěch vedlejších účastníků, je účinný vkladem vlastnického práva vedlejších účastníků do katastru nemovitostí a žalovaný tudíž nemůže převést na žalobce právo, které již nemá. Na tom nic nemění ani námitka žalobce, že vedlejší účastníci převedli pozemek kupní smlouvou ze dne [datum] na třetí osobu. 8. Odvolací soud se dále ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně o převoditelnosti pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek]. Námitka žalovaného, že pozemek se nachází v ochranném pásmu přírodní rezervace, což s sebou nese omezení vlastníků pozemku, nemá vliv na závěr soudu o objektivní převoditelnosti pozemku; ovlivnit může pouze zájem žalobce o pozemek. 9. Odvolací soud se ztotožňuje i se závěrem soudu I. stupně o nevhodnosti pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], vyděleného oddělovacím geometrickým plánem z pozemku parc. [číslo] Odvolací soud souhlasí s argumentací založenou na výměře pozemku ([výměra]), která se s ohledem na okolnosti daného případu jeví jako značná, vycházeje z výměry odňatých (a nahrazovaných) pozemků a též výměry náhradních pozemků žalobci již poskytnutých. Odvolací soud rekapituluje, že restituční nárok žalobce je nárok na náhradu za odňaté a nevydané pozemky ve výměře 3 079 m2 (vycházeje z rozhodnutí [anonymizováno] úřadu o nevydání pozemků parc.č. PK [číslo], PK [číslo], PK [číslo], KN [číslo] a výměr v nich uvedených včetně podílů příslušných oprávněných osob) a že žalobci byla dosud již pravomocně poskytnuta náhradní výměra [výměra], což plyne z následujících soudních roz