17 CO 335/2022-141 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozhodl výše uvedeným mezitímním rozsudkem tak, že žaloba je po právu. 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaném bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. Uvedl, že je společenstvím vlastníků jednotek vymezených v domě [ulice a číslo] stojícím na pozemku [číslo] v katastrálním území Břevnov, obec Praha. Žalovaný je spoluvlastníkem pozemku [parcelní číslo] (druhým spoluvlastníkem je Mgr. [jméno] [příjmení] v rozsahu [číslo]), který sousedí s uvedeným pozemkem, a to se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo], tj. přibližně 88 %. Pozemek představuje dvůr domu a vznikl rozdělením původního pozemku parc. [číslo] jež zahrnoval pozemek ve vnitrobloku i pozemek pod domem. Jediný přístup k pozemku je přes uzavřené prostory domu. Na tomto pozemku je umístěna kanalizační šachta, kam je sváděna dešťová kanalizace z okapových svodů střechy domu a odvodnění samotného pozemku. Žalovaný tento pozemek získal v exekutorské dražbě v roce [rok]. V srpnu 2021 došlo k zatopení sklepů sousedního domu č. o. 17. Jak se ukázalo, stalo se tak v důsledku havarijního stavu kanalizace. Žalovaný dlouhodobě nekomunikuje a žalobce se tak obrátil na menšinového spoluvlastníka, který ho pověřil objednávkou služeb spojených s uvedením kanalizace do řádného stavu za účelem okamžitého řešení situace a předejití dalším škodám. Za opravu žalobce uhradil částku [částka]. Žalobce si je vědom toho, že výlučné vlastnictví kanalizace spoluvlastníky uvedeného pozemku může být sporné. Při rozšiřujícím výkladu § 3 odst. 3 z.č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích by kanalizace mohla být považována za věc v podílovém spoluvlastnictví. Proto na žalovaném uplatňuje uvedenou částku jako náhradu nákladů vynaložených žalobcem na odstranění havarijního stavu společně vlastněné a společně užívané věci. 3. Žalovaný žalobu neshledal po právu. Uvedl, že část pozemku parc. [číslo] nabyl podle dražební vyhlášky v roce 2016. Namítl, že kanalizace neslouží tomuto pozemku, ale primárně domu [adresa]. Kanalizace je jeho příslušenstvím, nikoliv součástí pozemku. Odkázal v tomto směru na § 509 a 510 o. z. a na § 3 odst. 6 z.č.274/2001 Sb. Zpochybnil i zaplacenou částku s tím, že by na její prokázání měly být předloženy nejen faktury, ale i jednotlivé smlouvy, na jejichž základě byly práce provedeny. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že původním vlastníkem celé nemovitosti, tj. pozemku [parcelní číslo], který nebyl původně rozdělen na parc. [číslo] parc. [číslo] byla [právnická osoba] – [příjmení] spol. s r. o., sídlem [adresa], které původně byly zapsány pouze pod jedním parcelním číslem. Tato společnost kanalizační přípojku vybudovala a byla jejím jediným vlastníkem. Kromě toho učinila prohlášení vlastníka a rozdělila dům na bytové jednotky dle § 5 z.č. 72/1994 Sb. jehož součástí bylo i určení společných částí budovy, které zahrnovaly mimo jiné i rozvody vody, kanalizace, plynu. 5. Následně došlo k rozdělení uvedené nemovitosti na parcely [číslo] a [číslo] a došlo tím i k rozdělení vlastnického práva k uvedené kanalizační přípojce, která není a ani nebyla součástí pozemku. 6. Soud věc posoudil dle z.č. 274/200 Sb. (§ 3 odst. 6, 3 odst. 3) a § 510 o.z. a zabýval se především vlastnictvím uvedené kanalizační přípojky. Dospěl k závěru, že kanalizační přípojka byla budována v situaci, kdy se jednalo pouze o jedinou nemovitost zapsanou v katastru nemovitostí na pozemku parc. [číslo] s jediným vlastníkem. Tato skutečnost vyplývá i z Prohlášení vlastníka budovy ze dne 22. 2. 199). Následně došlo k odloučení části této nemovitosti a rozdělení na dva pozemky p. [číslo] kdy v době prodeje pozemku [adresa] vlastnické právo k této parcele svědčilo subjektům [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] - [právnická osoba], jejíž podíl o velikosti [číslo] byl prodáván. Z uvedeného je zřejmé, že, původním zhotovitelem a vlastníkem celé kanalizační přípojky pro parcely [číslo] i [číslo] byla [právnická osoba] - [právnická osoba] Rozdělením těchto pozemků, odebráním vlastnického práva [právnická osoba] - [právnická osoba], jak pro uvedenou stavbu, tak pro parcelu [číslo] tak i pro parcelu [číslo] došlo k rozdělení jednotného vlastnictví k této kanalizační přípojce. Dle zákonné úpravy, není-li spoluvlastnictví konkrétně upraveno, jedná se o spoluvlastnictví v poměru 50 %: 50 %. 7. Soud dospěl k závěru, že 50 % podíl vlastnictví kanalizační přípojky náleží současnému vlastníkovi tj. Společenství vlastníků domu [ulice] jako nástupci [právnická osoba] - [právnická osoba], dalšími spoluvlastníky jsou žalovaný a druhý spolumajitel pozemku p. [číslo] Mgr. [jméno] [příjmení], a to oba dohromady v rozsahu rovněž 50 %, a to v poměru [číslo] pro žalovaného tj. cca 88%. 8. Soud uzavřel, že žalovanému svědčí povinnost podílet se na nákladech vynaložených na odstranění havárie kanalizační přípojky v poměru [číslo] tj. cca 88% ze svého 50% podílu na pozemku [parcelní číslo]. 9. Poté rozhodl mezitímním rozsudkem s tím, že než se začne zabývat skutečnou výší částky ohledně opravy havárie kanalizační přípojky, je třeba postavit najisto, kdo je jejím vlastníkem. 10. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Namítl, že kanalizace primárně slouží domu čp [číslo] nikoliv pozemku parc. [číslo]. Dle jeho názoru tak je příslušenstvím domu s odkazem na § 510 o.z., pro něhož má největší užitek. Závěr soudu, že je v podílovém spoluvlastnictví vlastníka domu [adresa] (žalobce) a spoluvlastníků pozemku [číslo] se stejným spoluvlastnickým podílem nedává smysl. I pokud by bylo spoluvlastnictví kanalizační přípojky teoreticky připuštěno, musel by mít menší podíl než žalobce, jinak by žalovaný fakticky platil kanalizaci celému domu a desítkám obyvatel v něm žijícím. Vyslovil pochybnosti ohledně plánku údajné realizace kanalizace, který žalobce na výzvu soudu předložil. Setrval na svém názoru, že není vlastníkem předmětné kanalizace s odkazem na § 3 odst. 6 z.č. 274/2001 Sb. Poukázal na to, že pokud žalobce tvrdil, že došlo k výměně kanalizace, jedná se fakticky o novou věc, jejíž výlučným vlastníkem by byl žalobce. Navrhl zrušení rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k novému projednání nebo rozhodnutí věci tak, že žalovaný není spoluvlastníkem kanalizace. 11. Žalobce se svém vyjádření navrhl rozsudek jako věcně správný potvrdit. Uvedl, že argumenty žalovaného nemohou zvrátit závěry rozsudku. Dle jeho názoru soud jasně a přesvědčivě dospěl k závěru, že kanalizace odvodňující budovu a současný pozemek parc. [číslo] byla vybudována původně na jediném pozemku [číslo], který tehdejší vlastník rozdělil na současné parcely [číslo] s tím, že následně vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] nabyly odlišné osoby od původního vlastníka a došlo tak k založení spoluvlastnictví ke kanalizaci. Upozornil, že odkaz žalovaného na § 509 o.z. je irelevantní, neboť závěr o spoluvlastnictví kanalizace nebyl založen na závěru, že kanalizace je součástí pozemku. Současně požádal, aby bylo jednáno a rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. Uvedl, že odvolání považuje za zjevně bezdůvodné a žalobce tak nemá zájem vynakládat náklady na účast svého právního zástupce u jednání odvolacího soudu. 12. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalovaného rozsudek soudu I. stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. postupem podle § 214 odst. 1 o.s.ř., zopakoval dokazování Prohlášením vlastníka z února 1999. Poté dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné. 13. Z provedeného důkazu odvolací soud zjistil, že kanalizace je součástí společných částí domu, jak vyplývá ze zmiňovaného Prohlášení – části C bodu 1 písm. h). Z textu Prohlášení v citovaném bodě je zřejmé, že kanalizaci stejně jako další společné části domu mají právo užívat a povinnost podílet se na jejich opravách všichni spoluvlastníci. 14. V dané věci soud I. stupně sice provedl rozsáhlé dokazování, ale odvolací soud nesdílí jeho závěry a právní posouzení věci. Dle názoru odvolacího soudu kanalizační přípojka není ve spoluvlastnictví žalobce a žalovaného, nýbrž je ve výlučném vlastnictví žalobce. Tomuto závěru odpovídá nejen zmiňované prohlášení vlastníka [právnická osoba] - [právnická osoba] – právního předchůdce žalobce, ale i § 3 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. (o vodovodech a kanalizacích), který obsahuje vyvratitelnou první domněnku, že celá přípojka patří tomu, komu patří nemovitost. [příjmení] závěr vyplývá z judikatury NS např. sp. zn. 22 Cdo 2653/2011 nebo sp. zn. 22 Cdo 1308/2003. Uvedený závěr dopadá na kanalizační přípojky zřízené před rokem 2002, tedy i na projednávaný případ. (Pokud jde o kanalizační přípojky vybudované po roce 2002, zákon ve svém § 3 odst. 6 stanoví, že jejím vlastníkem je ten, kdo přípojku pořídil.) 15. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Její opravu a údržbu zajišťuje na své náklady vlastník připojené nemovitosti. 16. Kanalizace je definována v § 2 cit. zákona