18 CO 119/2021-422 — Městský soud v Praze

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal na žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] z titulu nezákonného rozhodnutí a [částka] z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce vyšetřování vedeného na základě jeho [anonymizována dvě slova], a to za dobu od [datum] až do [anonymizováno] ke dni rozhodnutí soudu. 2. Tvrdil, že dne [datum] podal, jako jeden z mnoha desítek oznamovatelů, [anonymizována dvě slova] s tím, že se stal obětí organizované skupiny, že dle něj byla naplněna skutková podstata [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], neboť byl nucen pod hrozbou trestu a bez dobrovolného souhlasu vykonávat práci. Podezřelými jsou Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Popisoval postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova]. Usnesením [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo rozhodnuto o odložení [anonymizováno] věci, podal proti němu společně s ostatními dělníky stížnost, která byla usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítnuta. Ústavní soud na základě stížnosti podané spolu s jinými poškozenými nálezem ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], konstatoval, že usnesením [stát. instituce] ze dne [datum] a usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [část Prahy] dne [datum] bylo porušeno právo stěžovatelů na účinné vyšetřování, usnesení [stát. instituce] i [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [část Prahy] [anonymizována dvě slova] není skončeno. Nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnil u žalované dne [datum], nebylo mu vyhověno. Požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] za každý měsíc nesprávného postupu. 3. Žalovaná souhlasila s tím, že žalobce u ní uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy dne [datum], že mu nevyhověla, neboť nebyl dostatečně specifikován a ani přes výzvu nebyla doložena plná moc k zastupování žalobce. Rovněž vznesla námitku promlčení. Dále namítala, že primárním smyslem [anonymizována dvě slova] není uspokojení nároku poškozených, že poškození mají svá práva uplatňovat v občanském soudním [anonymizováno], uplatnění nároku na náhradu škody v [anonymizováno] (adhezním) [anonymizováno] je nutno chápat jako beneficium legis, že v této fázi [anonymizována dvě slova] není dán odpovědnostní titul, neboť dosud ani nebylo zahájeno [anonymizováno] stíhání vůči konkrétním osobám. 4. Žalobce v doplněních žaloby odkazoval na závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], zejména pokud jde o délku prověřování a postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova]. Uvedl, že se stal obětí pracovního vykořisťování a po doplnění a změně skutkových tvrzení také to, že pracoval v [anonymizováno] od [anonymizováno] do konce [anonymizováno] [rok], 7 dní v týdnu až 14 hodin denně, slíbená mzda v rozmezí [částka] až [částka] měsíčně mu nebyla vyplacena, obdržel pouze [částka], bylo s ním hrubě zacházeno, z pracoviště odešel a do své domovské země se vrátil pouze za pomoci ambasády, přátel a rodiny, vůči které má pocit selhání, neboť se nechal oklamat. Dovolával se chráněných práv a zájmů obětí. Na kompenzaci čeká již 9 let, předmětné [anonymizováno] má pro něj mimořádný význam, protože byl vůči němu spáchán [anonymizována dvě slova], který měl dopad do jeho života a požadovaná kompenzace odpovídá tomu, co vytrpěl. Uvedl, že požaduje [částka] za každý měsíc nesprávného postupu, tj. 66 měsíců ke dni podání žaloby, dále požaduje základní částku ve výši [částka] za rok za 8 let [anonymizováno] (tj. [částka]), kterou navyšuje o [anonymizováno] z důvodu složitosti případu, o [anonymizováno] z důvodu postupu orgánů činných v [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]), o [anonymizováno] z důvodu chování poškozeného, který nepřispěl svým chováním k jejímu prodloužení, [anonymizováno], protože ani po vydání nález Ústavního soudu se postup policie nezlepšil a [anonymizováno] z důvodu významu [anonymizováno] pro něj, celkově [částka]. V dalším podání pak požaduje stejnou částku, příčemž její základ ve výši [částka] požaduje navýšit o [anonymizováno] v rámci každého kritéria. Jak odvolací soud konstatoval již v předchozím, Nejvyšším soudem částečně zrušeném rozsudku, soud I. stupně postupoval nesprávně, pokud usnesením ze dne [datum] zamítl„ rozšíření“ žaloby údajně uvedené žalobcem v podání ze dne [datum]. Pominul totiž, že žalobce od počátku v každém svém podání tvrdil, že posuzované [anonymizována dvě slova] doposud neskončilo a soud má tuto skutečnost zohlednit, což zopakoval i v uvedeném podání. Z procesního hlediska se tedy nejednalo o rozšíření žaloby, ale upozornění na faktický stav posuzovaného [anonymizováno]. Z těchto důvodů nyní odvolací soud rozhodoval o odškodnění nemateriální újmy žalobce za posuzované [anonymizováno] (ve kterém má žalobce postavení oznamovatele a poškozeného) za období od [datum] do okamžiku svého rozhodnutí (dne [datum]), tedy celkem za dobu 11 let a 1 měsíc a 10 dní. 5. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění opravných usnesení téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně připustil změnu žaloby navrženou žalobcem v podání ze dne [datum] (výrok I.), uložil žalované zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.), zamítl žalobu v rozsahu částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok III.) a žalované uložil nahradit žalobci na nákladech [anonymizováno] částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.). Dospěl k závěru, že nárok na náhradu nemajetkové újmy [částka] z titulu nezákonného rozhodnutí je promlčen, že ke dni rozhodnutí soudu, tj. ke dni [datum], kdy délka předmětného prověřování vzhledem činí 7 let a 6 měsíců, jde o délku nepřiměřenou, a proto považoval za nutné žalobce odškodnit již finančně. Vyšel ze základní částky [anonymizována dvě slova] [spisová značka] (za prvé dva roky [anonymizováno] polovic), kterou po zohlednění příkladných kritérií uvedených v ust. § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád, dále jen„ OdpŠk“) snížil o [anonymizováno] pro složitost [anonymizováno] a zvýšil o 20 % pro význam [anonymizováno] pro žalobce. Žalobci tak přiznal částku [částka], kterou považoval za přiměřenou a spravedlivou kompenzaci nemajetkové újmy žalobce za [anonymizováno] trvající 7 let a 6 měsíců. O nákladech [anonymizováno] rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. 6. K odvolání žalobce i žalované poté, co Nejvyšší soud dovodil řádnost zastoupení žalobce (viz jeho rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]), Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], návrh žalobce na přerušení [anonymizováno] zamítl, rozsudek soudu I. stupně ve výrocích o věci samé (II. a III.) a nákladovém výroku (IV.) zrušil a v tomto rozsahu se vrátil soudu I. stupně k dalšímu [anonymizováno]. Vytkl soudu I. stupně nevyčerpání předmětu [anonymizováno], ale i překročení žalobního žádání. Soudu I. stupně uložil, aby žalobce vyzval k dotvrzení rozhodných skutečností, mimořádného významu adhezního [anonymizováno] pro něj a aby se zabýval (v rámci rozhodnutí o finančním odškodnění) i dalšími kritérii dle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk a zohlednil i judikaturu Nejvyššího soudu v související věci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. 7. V záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně [anonymizováno] co do částky [částka] s přísl. zastavil (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok II.), žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítl (výrok III.) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů [anonymizováno] (výrok IV.). 8. Po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalobce podal dne [datum] [anonymizována dvě slova], uplatnil nárok na náhradu škody ve výši mzdy, kterou by získal, pokud by byl řádně zaměstnán dle zákoníku práce, ve věci vystupovalo 66 poškozených a popsal průběh posuzovaného [anonymizováno]. Usnesením [stát. instituce], Obvodního ředitelství policie [obec] I, služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byla věc žalobce odložena z důvodu, že se nejednalo o [anonymizována dvě slova] a věc nebylo možno vyřídit jinak, usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací], byla zamítnuta jako nedůvodná stížnost poškozených včetně žalobce ohledně odložení věci; žalobce s dalšími poškozenými podal ústavní stížnost. Nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], bylo rozhodnuto, že usnesením [stát. instituce], Obvodního ředitelství policie