18 CO 248/2022-76 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku [anonymizováno] výši [částka] s příslušenstvím (výrok I.), a současně uložil žalobci zaplatit žalované [anonymizováno] lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů [anonymizováno] částku [anonymizováno] výši [částka] (výrok II.). 2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě podané dne [datum], jíž se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Žalobce tvrdil, že byl dne [datum] zadržen [stát. instituce] a dne [datum] vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b), c) tr. ř., když písemný slib jako náhrada vazby nebyl přijat. Z vazby byl propuštěn až dne [datum], strávil v ní celkem 169 dní. Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl žalobce zproštěn obžaloby. Podanou žalobou se žalobce s odkazem na § 9 OdpŠk dožadoval ušlého zisku za umístění [anonymizováno] vazbě v období ode dne [datum] do dne [datum] s odůvodněním, že byl vystaven [anonymizována dvě slova] a následně byl pravomocně zproštěn od všech skutků, když nebylo prokázáno, že se staly. Ze zprošťujícího rozsudku, konkrétně odkazem na odstavec 10. jeho odůvodnění, pak žalobce dovozoval, že od roku [rok] do [anonymizováno] roku [rok] získal celkem částku [anonymizováno] výši [částka], kterou obdržel v souvislosti s podnikáním v oblasti autoškol se zaměřením na cizí státní příslušníky. Tato částka byla vypočítána z průměrné platby [anonymizováno] výši [částka] za jednoho klienta při počtu osob 72. Počet klientů se přitom pohyboval v rozmezí od [anonymizováno] do 10 měsíčně, tj. v průměru 4 osoby měsíčně. Další klienti následovali i po [anonymizováno] roku [rok]. Žalobce tedy mohl očekávat, že by jím provozovaná [anonymizováno] vykonávala činnost i nadále, nebýt zásahu orgánů činných v [anonymizována dvě slova]. Za dobu 5 a půl měsíce, kterou žalobce strávil [anonymizováno] vazbě, mu tak ušel zisk [anonymizováno] výši [částka] ([částka] x 22 klientů). Žalobci bylo znemožněno pokračovat v provozování autoškoly i po propuštění z vazby, neboť na něj byla uvalena předstižná vazba. Byl nucen provoz autoškoly přerušit až do právní moci zprošťujícího rozsudku. Svoji činnost tudíž nevykonával nejméně po dobu dalších 46 měsíců, v jejímž průběhu přišel v průměru nejméně o 184 klientů, a ušel mu tak zisk [anonymizováno] výši [částka]. 3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Namítala, že nebylo prokázáno, že by měl žalobce v rozhodné době nárok na nějaký zisk, který by mu v důsledku vazby a následného [anonymizována dvě slova] ušel. Současně žalovaná pokládala žalobcův nárok za nemravný, když měl provozovat činnost v rozporu se zákonem. Konečně žalovaná namítala, že žalobce není [anonymizováno] věci aktivně věcně legitimován, když sice činnost autoškol zajišťoval, avšak reálně ji prováděly kapitálové [právnická osoba] [anonymizováno], případně mateřská [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. 4. Soud I. stupně vycházel při svém rozhodování ze zjištění, která podrobně zrekapituloval v odstavcích 3. až 8. odůvodnění svého rozhodnutí a která učinil ze spisové dokumentace [stát. instituce], [číslo jednací], Okresního soudu v Karlových Varech, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], a Krajského soudu v Plzni, sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Svá zjištění posoudil [anonymizováno] smyslu § 5 písm. a), § 8 odst. [anonymizováno], § 9 odst. [anonymizováno] OdpŠk a § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Poté uzavřel, že nárok žalobce není důvodný, když dospěl k závěru, že tvrzená škoda [anonymizováno] formě ušlého zisku mohla vzniknout pouze společnostem Scout-Logic [anonymizována tři slova] či [anonymizována tři slova], nikoliv však žalobci. Žalobce není tudíž [anonymizováno] sporu aktivně věcně legitimován. Samotnou výší vzniklé škody se pak soud I. stupně z uvedeného důvodu vůbec nezabýval. 5. O náhradě nákladů [anonymizováno] rozhodl soud I. stupně dle úspěchu [anonymizováno] věci a přiznal je s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. žalované. 6. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce. V odvolání namítal, že soud I. stupně nepřihlédl k tvrzením žalobce a věc po právní stránce chybně posoudil (§ 205 odst. 2 písm. b) a g) o. s. ř.). Shrnul svoji argumentaci uplatněnou v žalobním návrhu, současně také argumentaci soudu I. stupně uvedenou v dotčeném rozsudku a konstatoval, že žalobce je [anonymizováno] věci aktivně věcně legitimován, když proti němu bylo neoprávněně vedeno [anonymizována dvě slova], které skončilo zproštěním obžaloby. Soud I. stupně se měl proto zabývat pouze a jedině vznikem škody a její výší. Žalobce v této souvislosti odkazoval na § 30 OdpŠk a dovozoval, že mu mělo být přiznáno [částka] denně za výkony vazby, i pokud by neprokázal žádný ušlý zisk. Žalobce dále poukazoval na to, že své nároky na ušlý zisk stavěl na rozhodnutích, usneseních a obžalobě, které jsou součástí [anonymizováno] spisu, z nichž je dle jeho názoru prokázané, že žalobce měl finanční prospěch z podnikatelské činnosti. Navíc byl žalobce jediným společníkem [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a proto mu plynuly veškeré zisky z její činnosti, která by mohla pokračovat, nebyla-li by na žalobce uvalena vazba a nebylo-li by mu znemožněno další podnikání. Rozsudek je tudíž nesprávný. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu [anonymizováno]. 7. Žalovaná [anonymizováno] svém vyjádření k odvolání žalobce konstatovala, že se ztotožňuje se závěry učiněnými soudem I. stupně, a to jak co do skutkových závěrů, tak rovněž i co do právního posouzení. Žalovaná nadále zastávala názor, že žalobce není [anonymizováno] věci aktivně věcně legitimován. Pokud žalobce nově argumentoval § 30 OdpŠk a paušální náhradou [anonymizováno] výši [částka], tento nárok má již promlčen, když jej u žalované neuplatnil a poprvé jej uplatnil až svým podáním ze dne [datum]. Žalovaná navrhovala potvrzení rozsudku I. stupně a požadovala přiznání náhrady nákladů za odvolací [anonymizováno]. 8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo, a to [anonymizováno] smyslu § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 9. Odvolací námitky žalobce spočívaly jednak [anonymizováno] výtce, že soud I. stupně nepřihlédl k žalobcem tvrzeným skutečnostem (§ 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř.), jednak [anonymizováno] výtce nesprávného právního posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.). 10. Pokud jde o námitku žalobce, že nebylo přihlédnuto k jeho tvrzeným skutečnostem, že byl vystaven [anonymizována dvě slova] a že mu vznikla škoda v žalované výši, konstatuje odvolací soud následující. 11. Předně je třeba uvést, že si soud I. stupně [anonymizováno] své rozhodnutí obstaral dostatečná skutková zjištění. Na základě provedeného dokazování soud I. stupně bezpečně zjistil, že žalobce uplatnil u žalované nárok na ušlý zisk, který mu byl žalovanou zamítnut, když žalobce i přes výzvu žalované řádně nedoložil, že by mu v předmětném období určitý zisk ušel. Dále bylo soudem I. stupně z protokolu o výslechu žalobce zjištěno, že je žalobce nemajetný, není jednatelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], ani [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], že [anonymizováno] jmenované společnosti činil pouze náborovou činnost a nevyplácel si žádný honorář. Žalobce také vypověděl, že pracuje [anonymizováno] firmě své matky s měsíčním příjmem [anonymizována dvě slova] €. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] pak bylo soudem I. stupně zjištěno, že [anonymizováno] a placené služby nebyly poskytovány samotným žalobcem, nýbrž těmito společnostmi, kterým z nich také plynul zisk. Soud I. stupně na základě těchto skutkových zjištění dospěl k jednoznačnému a správnému závěru, že žalobci v předmětném období žádný zisk neušel, když tento mohl ujít maximálně společnostem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a Scout-Logic [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], nikoliv však žalobci, a proto logicky neposkytoval žalobci poučení [anonymizováno] smyslu § 118a o. s. ř. 12. Odvolací soud podotýká, že bylo povinností žalobce, aby řádně prokázal výši svého příjmu v době předcházející jeho vzetí do vazby a v případě, nebylo-li by to možné, prokázat alespoň existenci pracovního poměru založeného na uzavřené pracovní smlouvě, případně výkon podnikatelské činnosti. Nic takového však ze strany žalobce prokázáno nebylo. Pokud žalobce dovozoval svůj hypotetick