18 CO 46/2019-178 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni [částka] (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě, v níž žalobkyně tvrdila, že žalovaná se ve smlouvě zavázala předat žalobkyni nemovité věci (pozemky v k. ú. [část obce], obec Praha, dílem nezastavěné, dílem zastavěné budovami bez č. p./č. ev, stavba občanské vybavenosti) se všemi součástmi a příslušenstvím, které byly předmětem kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem, uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a žalobkyní jako kupující, do 10 pracovních dnů od rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva. Pro případ porušení této povinnosti si strany ujednaly smluvní pokutu ve výši [částka] za každý den prodlení. Prodlení žalované s předáním nemovitostí trvalo 39 dnů od [datum] do [datum]. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že pokud by případně byly formálně splněny předpoklady, pro něž vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty, je výkon tohoto práva v rozporu s dobrými mravy. 4. Soud I. stupně zjistil tento skutkový stav: účastníci uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu o převodu vlastnictví k nemovitostem, tj. pozemkům v k. ú. [část obce], obec Praha, dílem nezastavěným, dílem zastavěným budovami bez č. p./č. ev, stavba občanské vybavenosti. K utvrzení závazku prodávajícího fyzicky předat žalobkyni předmět koupě, se všemi součástmi a příslušenstvím, včetně všech listin, jejichž seznam je jako Příloha 2 součástí smlouvy, nejpozději do 10 pracovních dnů od rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva k předmětu koupě (čl. 6 odst. 1 smlouvy), bylo sjednáno oprávnění kupujícího vyúčtovat prodávajícímu smluvní pokutu [částka] za každý den prodlení se splněním tohoto závazku (článek 6. odst. 2 smlouvy). Katastrální úřad povolil vklad do katastru nemovitostí rozhodnutím ze dne [datum]. Podle smlouvy tak měla žalovaná předmět koupě předat žalobkyni do [datum]. Žalobkyně dne [datum] e-mailem vyzvala žalovanou k předání do [datum] a dopisem ze dne [datum] stanovila dodatečnou lhůtu k předání na [datum]. K protokolárnímu předání nemovitostí došlo [datum]. Strany kupní smlouvy sjednaly, že kupní cena za převod vlastnictví k nemovitostem bude uhrazena prostřednictvím advokátní úschovy. Uvolnění kupní ceny z úschovy bylo vázáno na podmínku, že stav zápisu v části C LV a D LV nedozná v mezidobí od podání návrhu na vklad ([datum]) do povolení vkladu vlastnického práva změnu; tato podmínka nebyla splněna v důsledku podání žaloby [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] proti žalované ([příjmení] P7, sp. zn. [spisová značka], dne [datum rozhodnutí]), kterou se domáhala, aby soud nahradil vůli žalované s uzavřením kupní smlouvy na totožné nemovitosti, přičemž tento nárok zdůvodňovala jako právo vítěze veřejné soutěže z titulu nejvyšší nabídky. Řízení o této žalobě bylo na základě zpětvzetí žaloby zastaveno, Městský soud v Praze v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž bylo rozhodnuto o nákladech zastaveného řízení, konstatoval, že„ teorie účelovosti žaloby, se jeví navýsost pravděpodobná vzhledem k tomu, jak žalobce v řízení postupoval, pokud podal vadnou žalobu s obskurním textem smlouvy, nesnažil se zastavit vkladové řízení předběžným opatřením, učinil nesmyslný procesní návrh týkající se nástupnictví“. 5. Soud I. stupně dále dospěl k závěru, že žalobkyně je provázána se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která na žalovanou podala žalobu o nahrazení prohlášení její vůle uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví k totožným nemovitostem. Podání žaloby [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vedlo k zápisu poznámky v katastru nemovitostí, žalované nemohla být vyplacena kupní cena z úschovy, nicméně závazek žalované předat předmět koupě byl zachován; této situace žalobkyně využila k jednání se žalovanou o slevě z kupní ceny ve výši cca [anonymizována dvě slova] Kč. Provázanost žalobkyně a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] soud I. stupně dovodil ze skutečností, že notářské zápisy obou společností nechal vyhotovit [jméno] [příjmení] a obě společnosti mají sídlo na stejné adrese, [jméno] [příjmení], která je statutární ředitelkou [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] má mezi přáteli na facebooku [jméno] [příjmení], právního zástupce žalobkyně, a [jméno] [příjmení], jednatelku žalobkyně, a že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou spolu ve správních radách dvou nadací. 6. Právním posouzením tohoto skutkového stavu dospěl soud I. stupně k závěru, přiznání práva na zaplacení smluvní pokuty (§ 2048 o. z.) odporuje dobrým mravům. Za situace, kdy se žalobkyně snažila účelovou žalobou prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zabránit výplatě kupní ceny žalované a docílit snížení kupní ceny, nelze žalobkyni přiznat právo na zaplacení smluvní pokuty (§ 2048 o. z.) za pozdní předání nemovitosti, neboť takový výkon práva je v rozporu s dobrými mravy. Soud I. stupně v této souvislosti odkázal na § 547 o. z., podle něhož právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu, a dále na § 580 o. z., podle něhož je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Z uvedených důvodů žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch plně úspěšné žalované. 7. Tento rozsudek soudu I. stupně napadla žalobkyně v celém rozsahu včasným a přípustným odvoláním. Odvolací důvody podřadila ustanovení § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. (řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. (soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním) a § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. (rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci). 8. Odvolatelka především namítala nesprávnost skutkového závěru soudu I. stupně, že žalobkyně je provázána se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jež měla ve shodě s ní podat zcela zjevně nedůvodnou žalobu na nahrazení projevu vůle, aby zabránila výplatě kupní ceny z úschovy žalované a docílila snížení kupní ceny. V řízení před soudem I. stupně nebyl proveden jediný důkaz, z něhož by vyplývalo, že k takovému jednání ve shodě na úkor práv žalované došlo. Soud I. stupně dovozuje své skutkové zjištění o provázanosti žalobkyně se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] z toho, že„ obě společnosti byly založeny [jméno] [příjmení], když notářské zápisy obou společností nechal vyhotovit právě on“, a dále z toho, že„ obě společnosti mají sídlo na stejné adrese“. Uvedené skutkové zjištění soudu I. stupně nevypovídá o provázanosti žalobkyně se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], nýbrž je pouze logickým důsledkem toho, že obě společnosti byly založeny jako tzv. ready-made společnosti panem [jméno] [příjmení], který se zakládáním obchodních společností a jejich dalším prodejem a poskytováním souvisejících služeb živí. Jako takové je toto zjištění ve vztahu k otázce provázanosti společností nerozhodné. Soud I. stupně dále dovozuje propojenost žalobce se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] z toho, že„ statutární ředitelka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], má mezi přáteli na sociální síti facebook, [jméno] [příjmení], právního zástupce žalobkyně, a [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně“, a že„ zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] je spolu se [jméno] [příjmení] ve správních radách dvou nadací“.„ Facebookové přátelství“ může svědčit maximálně o tom, že se dané osoby znají, nikoli o tom, že se uvedené osoby dohodly, že budou jednat ve shodě na úkor žalované, neboť ani skutečnost, že se určité osoby reálně znají, nemůže bez dalšího vést k závěru, že spolu jednají ve shodě. Soud I. stupně přehlédl, že znění smluv, a zejména pak podmínek advokátní úschovy a výplaty peněžních prostředků, navrhla sama žalovaná, jež je autorkou celé smluvní dokumentace. Za nesprávné považuje žalobkyně také zjištění soudu I. stupně, že žalobkyně využila situace k jednání o slevě z kupní ceny; namítala, že zjištění je dovozeno pouze ze zápisu z jednání ze dne [datum], který předložila žalovaná; tento zápis, sepsaný žalovanou, však není ze strany žalobkyně autorizován. 9. Žalobkyně dále namítala nesprávnost závěru soudu I. stupně, že žaloba podaná [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] je účelová, neboť soud I. stupně dovozuje tento závěr pouze z jediné věty usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] („ Teorie o účelovosti žaloby, přestože dokazování v tomto smyslu provedeno nebylo, se jeví navýsost pravděpodobná“), přičemž z předmětného usnesení vyplývá pouze to, že se Městský soud v Pra